Ze staré chalupy skvost architektury: Interiér zdobí ruční omítky, kamna a kouzelný nábytek
Za obcí Borová Lada, u cesty, která se ztrácí mezi šumavskými lesy a pláněmi, stojí chalupa z konce 19. století, která se díky vydařené rekonstrukci stala rodinným zázemím v moderním standardu.
Na soutoku Vydřího potoka, Teplé a Malé Vltavy vznikla v polovině 18. století osada, kterou tehdy osídlili především dřevorubci německého původu a svým působením tomuto kraji vtiskli tvář, jejíž stopy zde lze číst dodnes. Neměnnou krajinu luk a planin ponechaných ladem s původním názvem Ferchenhaid po léta spoluutvářely stavby místních obyvatel, které jí daly osobitý charakter. Během složitého období po roce 1945 však řada osad i domů zanikla. Některé před zkázou zachránil fenomén chalupaření – bez něj by se asi ani tato chalupa dneška nedožila.

Střecha je zateplena se stejným detailem lemu jako zmijovka, klasická čepice českých chalupářů, foto: Tomáš Slavík
Šumavská krajina
Dnešní Borová Lada leží na okraji národního parku Šumava a patří k nejpřísněji chráněným oblastem, což zásadně určuje podobu veškeré výstavby. Každý zásah do prostředí musí citlivě navazovat na původní ráz místa, respektovat měřítko, výšku i tradiční materiály, aby nerušil křehkou horskou krajinu. Rekonstrukce tak nemá být radikální proměnou, ale spíše pokorným pokračováním tradice tohoto prostředí. Právě z porozumění místu a respektu k požadavkům klientů vychází i nově obnovená chalupa, kde se citlivě prolíná staré a nové.
Pokora a odvaha
Rekonstrukce stavení se ujalo studio Plyš, za nímž stojí Lenka a Petr Vávrovi. Po společných zkušenostech v zavedených ateliérech v Rakousku a Česku založili vlastní architektonické studio a pracují na rozmanitých projektech soukromých i veřejných investorů. Konkrétně tato spolupráce mezi klienty a architekty začala už hledáním vhodného domu. Zděná chalupa z konce 19. století se zastavěnou plochou 190 m² a přilehlým pozemkem mohla nabídnout to, co společně hledali.

Okna z řad Repliko a Integral rand jsou od firmy Maskop 99, foto: Tomáš Slavík
Důsledná příprava
Práce na projektu začaly už v roce 2019. Bylo zřejmé, že bude potřeba se vypořádat s poruchami, které vznikly v důsledku nevhodných stavebních zásahů a úprav z 80. a 90. let. Přípravě projektu i samotné stavbě tak předcházel důkladný průzkum. „Člověk musí být připravený na to, že se něco v průběhu stavby bude měnit, ale jde o to, aby změny byly součástí toho návrhu. Proto vždycky projekty dotahujeme a podílíme se na nich v celém průběhu, abychom mohli dohlédnout na všechny detaily,“ vysvětluje Petr Vávra. Díky tomu se investor i architekti vyhnuli nechtěným překvapením, které se s velkými rekonstrukcemi starých objektů často pojí, a naopak v rozsahu nutných prací nalezli příležitost ke změně a novému využití prostoru v souladu se současnými nároky.
Inspirace a zadání
Zadání klientů bylo jasně orámované požadavky na způsob využívání prostoru. „Projekt jsme připravovali v úzké kooperaci na míru potřebám klientů, takže vznikly specifické prostory, jako třeba odpočívárna,“ doplňuje autor. Architekti tedy dům přizpůsobili na míru jejich potřebám. Nová podoba chalupy a použité materiály zase vycházely z kontextu místa, respektu k prostředí a místní krajině. K rekonstrukci přistupovali s přesvědčením, že historická stavba si zaslouží úctu a pozornost ke všem svým vrstvám, od materiálu po drobné detaily.

Hlavní obytné části dominuje velkorysé prosklení, které lze v případě potřeby skrýt dřevěnými okenicemi, foto: Tomáš Slavík
Původní silueta
Nová podoba domu otevřeně přiznává modernější tvář, kterou získal během rekonstrukce, aniž by působila rušivě. Štítová strana s dělenými okny v jemném šedém tónu, hrubá ručně házená omítka a kamenný sokl přirozeně navazují na tradiční lidovou architekturu, která je pro tuto oblast typická. Původní silueta stavby se nezměnila, byla ale citlivě doplněna plošným prosklením. To přivádí do interiéru dostatek denního světla a otevírá výhledy do okolní krajiny. Velké okenice je přitom chrání v nepříznivém počasí a dokážou zajistit soukromí vždy, když je potřeba. Kolejnice pro jejich pohyb jsou záměrně viditelné a stejně tak i pohledový beton, jehož textura připomíná dřevěnou fasádu.
Zachránit, co šlo
Zachovat se podařilo i těžký krov chalupy, jen v několika kritických místech byl zesílen přiznanými ocelovými příložkami a podepřen novými železobetonovými sloupy, které byly realizovány společně se základy stodoly. Betonovou krytinu nahradily lehké falcované šablony Prefa.
Proměny prostoru
Z dřívější hospodářské části vznikl nově obývací prostor propojený s kuchyní a otevřený do zahrady, což dům proměnilo v místo, kde se spojuje každodenní život s okolní přírodou. Stodola, původně využívaná hospodářsky, se stala multifunkčním prostorem pro podzimní posezení, působí jako přechod mezi interiérem a exteriérem, zároveň respektuje původní dispozici.
Vestavba v podkroví, historicky hospodářské části domu, byla realizována jako moderní dřevostavba obložená vláknocementovými deskami Swisspearl a překližkou, oddilatovaná od původních konstrukcí, aby se zabránilo pronikání vlhkosti, ale zachoval se difuzně otevřený charakter stavby.

Repasovaný i nový nábytek navazují na původní charakter chalupy, foto: Tomáš Slavík
Interiér s ozvěnou minulosti
Z původních prvků se podařilo zachovat část dřevěných podlah a kachlová kamna. Ruční omítky jsou na historických zděných konstrukcích, modřínová prkna byla použita pro venkovní pobytové paluby a smrkové dřevo pro krovy a vestavby. Dubové dřevo dominuje podlahám, obkladům stodoly a autorskému nábytku, pohledový beton se objevuje na sloupech a schodištích, mikrocementová stěrka na podlahách. Přiznané kovové prvky v jednotném šedém laku, od kolejnic okenic po zábradlí a konstrukce vrat, doplňují estetiku interiéru a zároveň připomínají technickou stránku stavby.
Rovnováha starého a nového
Spojení citlivého zásahu, pečlivě volených materiálů a moderních technologií ukazuje, že i historická stavba může fungovat v současném životě, aniž by ztratila svou identitu. Balanc mezi novou vrstvou a charakterem původního domu drží také autorská sada nábytku Bedřich (nazvaná dle truhlářova jezevčíka) od Truhlářství Kadlec. Rozkládací jídelní stůl, postel a lavice z dubového masivu, navržené pro místnosti v zachované části objektu, se doplňují s repasovaným nábytkem, přičemž nesou detaily téměř strojírensky vycizelovaných spojů. Inteligentní ovládání elektroinstalace a tepelné čerpadlo vzduch-voda zajišťují energeticky efektivní a pohodlné užívání chalupy.
Text: Veronika Cerhová, Studio Plyš, foto: Tomáš Slavík, zdroj informací: autorský článek







