Chalupa mezi poli

Jihočeská chalupa rodiny Civišovy je samota, malebně usazená v prostoru luk, která kdysi bývala poli. Terén klesající pozvolna ke stavení rámuje les, z něhož do luk vybíhají náletové břízy. Místo působí nedotčeně, čistě.

Chalupa má díky poloze velmi krásnou vyhlídku, podtrženou několika umně vystavěnými zdmi a zídkami umocňujícími volnost prostoru. O tento dojem se zasloužili ekologicky myslící majitelé, ale i samotný terén. Pozemek se stavením je součástí CHKO Blanský les v šumavském podhůří.

Chalupaříme tu od padesátých let

Dům obrácený štítovou stranou k lesu má verandovou přístavbu. “Chalupaříme od roku 1953, nejdříve moji rodiče, teď já a můj bratr,” říká majitel. “Kdysi tu stála jen malá chaloupka s maštalí, proto jsme se později rozhodli ji rozšířit – přistavěná je celá jedna polovina stavení a veranda. Chalupu jsme postupně kompletně zrekonstruovali, mírně upravili vnitřní dispozice a nakonec jsme dali i novou střechu.”

Majitelé chalupu upravili i barevně – pravou stranu natřeli na bílo, levá je ponechána v přírodním, režném stylu. Vzhledem k osamocené poloze stavení bylo nutné instalovat na okna mohutné, ale kovářsky velmi hezky provedené mříže. Většinu truhlářských a zednických prací, ale i přestavbu domu majitelé dělali sami.

Voda je krása

Pokud se usadíte u stolu na verandě, můžete se kochat téměř širokoúhlou vyhlídkou obohacenou několika nízkými zídkami prorostlými skalničkami, které rámují a ozvláštňují okolní prostor.

“Výhodou našeho pozemku je jeho poloha pod táhlou, velmi mírně se svažující strání a také příjemný dostatek vody,” říká Svatopluk Civiš. “Díky tomu jsme si mohli u lesa vybudovat i docela velký rybníček napájený vodou z lesního potůčku a v kaskádě pod ním i koupací bazén se studánkovou vodou.”

Rybník vypadá, jako by tu byl odjakživa. Je lemován náletovým lesem a obrůstají ho vysoké traviny a rákos. Vodní hladinu oživuje několik zákoutí s kosatci, ve vodě se daří bíle i růžově kvetoucím leknínům, ale i rybám. Nad rybníkem je vystavěná menší dekorativní zídka, kterou krášlí kvetoucí udatna lesní a vrbička. Díky šetrnému sekání okolní louka každým rokem krásně kvete a v trávě tu zraje nespočet červených jahůdek.

“Rybník jsme vybudovali asi před dvaceti lety, kdy jsme se s bratrem rozhodli udělat si radost: moc jsme po něm oba toužili. Vybrali jsme pro něj místo, odkud je nejhezčí pohled na chalupu. Zapracovala tu tehdy těžká technika, ale rybník je díky tomu dost hluboký a dá se do něj i skákat. Dělali jsme ho nadvakrát: nejdřív malou osmičku, pak se nám ale vodní plocha zdála malá, tak jsme přidali ještě jednu…”

Skalka a její skalničkář

Zatímco na pravé straně zahrady jsou vodní prvky, vlevo a nad domem terén člení skalka. Tu stíní středně vzrostlé dřeviny: několik smrků ‘Conica’, cypřiše, japonský javor a také zimolezy.

Skalka je členitá a rozsáhlá. Skládá se z několika postupně vzniklých částí, kde jsou použity různé druhy kamenů. Nejde o nic zahradnicky vyumělkovaného, ale tak trochu zanedbanou záležitost, která však uprostřed trávníkové plochy vypadá velmi přirozeně.

“První skalka vznikala u chalupy. Na její výstavbu jsem použil metamorfované hadcové kameny,” vzpomíná majitel. “Jsou k nalezení v lese u obce Vinná, kde geologové dělali pokusné vrty, zřejmě na uranovou rudu. Tu a tam jsem umístil kamenná koryta, ta se kdysi všude válela po někdejších vysídlencích. O stavební kámen tu nebyla nouze, sváželi jsme jej z okolí, stavěli z něj suché zídky a v těch jsem pěstoval skalničky. Některé dřeviny jsou staré i 40 let, kdysi jsem je dostával k narozeninám.

Kousek skalky je založen ve stylu spárové skalky. Máme tu k dispozici spíše oblé kameny, takže se z nich tento typ skalky skládá hůř než třeba z břidlice. Chce to i zkušenost.”

Výsadba: pěnišníky a kapradiny

Kromě spousty skalniček patří na skalku i malé jezírko a ohniště. V části blíže domu jsou v porostu zapojeny denivky, pivoňky a pěnišníky. Vedle nich výborně prosperují i přistěhovalci – lesní rostliny, zejména náprstníky a lesní zvonky. Příjemně se tu vyjímá i kvetoucí jetel. Daří se tu kapradinám, jalovcům a kakostům. Celá jedna partie skalky je osázena netřesky.

“S výsadbou květin před lety začala moje maminka, ale i já jsem odmala skalničkář,” přiznává majitel. “Za kytkami jsem jezdíval i po světě, třeba na Kavkaz, objevoval zajímavé cibuloviny a sbíral raritní rostliny. Ale dělat skalničky na dálku moc nejde, takže ze dvou tisíc druhů mi zůstaly jen ty nejodolnější. I ty dají hodně práce, asi strávím léto na kolenou na skalce…”

Sad a včelíny

U domu je kousek užitkové zahrádky, pod domem stodůlka a starý sad. Ještě níže jsou do prostoru trávníku a březového hájku zakomponovány včelíny, které majitel zdědil po dědovi. “Včelínů je sice jen šest, ale med máme vysoce kvalitní a pro potřebu naší rodiny stačí.”

Majitel je renomovaný fyzik a badatel, ale má rád vše v přirozeném stylu a stavu, takže na možnost přivést do stavení elektřinu rezignoval. K jejímu zavedení do prostoru někdejších polí, ke stavení ležícímu mimo vesnici, by totiž bylo nutné vztyčit stožáry elektrického vedení a ty by zcela pokazily výhled, který celá rodina miluje. Raději si ji proto vyrábí sám prostřednictvím solárních panelů.

Artefakty ze starých věcí

Vnitřní zařízení domu napovídá, že majitelé si rozumějí se starými i novějšími věcmi a umí je poskládat tak, aby tvořily harmonický celek. Některé připutovaly z bazarů, jiné jsou po rodičích a prarodičích, další z bouraček nebo i ze skládky. Například jednu ze tří obytných místností přízemí chalupy zdobí nádherná kachlová kamna z někdejšího měšťanského domu v Budějovicích. Kdysi prý byla k mání za dvacet korun a odvoz.

Mobiliář příjemně doplňuje několik kusů selského nábytku. Nás okouzlila ozdoba dveří verandy s vloženou dřevořezbou. “Je to řezba vyjmutá z umrlčího prkna, kterých několik leželo vyhozených na návsi jedné z okolních vesnic,” vysvětluje majitel. “Otec je zachránil, až jednou, po létech, mne napadlo, že reliéf jednoho z nich použiju na ozdobu dveří.”

Bíle vymalované místnosti stavení jsou vybaveny převážně secesním nábytkem. Stěny tu a tam zdobí dodatečně vyzděné niky s historickými a sbírkovými drobnostmi. Majitel sbírá staré džbánky, staré selské opasky a historické dřevořezby. Jeho největší láskou je sbírání podmaleb na skle s biblickými motivy.

“Neobjevil jsem jich mnoho, a tak si čas od času pro doplnění sbírky objednám přesnou repliku od jihočeského výtvarníka Jiřího Honisse.”V sousedství “svatých” se nádherně vyjímají dřevěné vyřezávané formy na perník a výtlačky z perníkových forem. Právě tato sbírka dává interiérům, které akcentuje bílá a červená spolu s hnědou, velmi osobitý charakter.

text: Radka Borovičková
foto: Zdeněk Roller

Chalupa mezi poli