U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

CO MĚL RÁD NAPOLEON?

Kategorie: Kuchyně | Autor: ANTONÍN TONY LINHART

NAPOLEON I. BONAPARTE (1769 – 1821), SLAVNÝ FRANCOUZSKÝ CÍSAŘ A VOJEVŮDCE, SE NESMAZATELNĚ ZAPSAL DO HISTORIE LIDSTVA.

Dodnes je vděčnou literární předlohou a zdrojem inspirace v kladném i záporném smyslu. Beethoven mu věnoval slavný Císařský klavírní koncert a období napoleonských válek skvěle vykreslil L. N. Tolstoj v románu Vojna a mír, který se stal předlohou řady filmových scénářů. A nejen to. Napoleonovo jméno nesou sklenky na koňak i samotný vinný destilát. Zůstal po něm i Občanský zákoník, který se stal základem francouzského právního řádu. S jeho jménem je spojována i slavná úprava kuřete a telecího masa, pojmenovaná po bitvě u Marenga.

   O Napoleonovi se říká, že byl nejen romantickým milovníkem, ale i přítelem dobrého jídla a obdivovatelem francouzské kuchyně, která v jeho době byla na velkém vzestupu. Vybrali jsme některé jednodušší pokrmy, které Napoleon I. Bonaparte viděl rád na stole. Ve všech případech jde o tradiční skvosty francouzské kuchyně. Rozpočty jsou pro 4 osoby.

Polévka s andělskými lasy

1 l drůbežího vývaru, 4 vrchovaté lžíce vlasových nudlí, 1 malá cibule, 30 g másla, 1 žloutek, 2 lžíce sladké smetany, bílý pepř, sůl

V kastrole rozpustíme máslo, na něm orestujeme drobně nakrájenou cibuli. Když mírně zezlátne, přidáme vlasové nudle a za stálého míchání je osmahneme, až dostanou hezkou zlatavou barvu. Potom přilijeme vařící vývar a povaříme asi 10 minut. Opepříme, případně osolíme. V misce rozšleháme smetanu se žloutkem, přilijeme trochu prochladlého vývaru, promícháme a vlijeme do polévky, která se už nesmí vařit. Napoleon si vždy přál, aby se polévka podávala horká.

Kuře Marengo

1 kuře (asi 1 kg), 150 g žampionů, 16 zelených vypeckovaných oliv, 3 rajčata, stroužek česneku, 2 dl bílého vína, 1 lžíce rajčatového protlaku, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíce zelené petrželky, 1 lžička hladké mouky, 20 g másla, pepř, sůl

Kuře rozdělíme na 4 porce a na oleji dobře propečeme. Maso odložíme stranou do tepla. Z kastrolu slijeme přebytečný tuk a vložíme do něj pokrájená, oloupaná rajčata s rozetřeným česnekem. Chvíli podusíme a přidáme bílé víno, jemně nakrájené žampiony a rajčatový protlak, osolíme, opepříme a pod pokličkou dusíme, až omáčka mírně zhoustne. Z mouky a másla si připravíme francouzské máslíčko (žmolenku), kterým ještě omáčku zahustíme. Není to ale bezpodmínečně nutné. Olivy máčené v šálku teplé vody a zbavené tak soli přidáme do omáčky, kam nakonec vložíme i porce kuřete. Dobře prohřejeme, ale nevaříme. Při podávání posypeme sekanou petrželkou.

Gratinovaní pstruzi z Vercors

4 menší vykuchaní pstruzi, 4 lžíce hladké mouky,1/4 lmléka, 100 gmásla, 1/4 l bílého vína, malá cibule, 2 dl smetany, 100 g žampionů, citron, pepř, sůl, lžíce petrželky

Pstruhy i s hlavou omočíme v mléce a obalíme v mouce. Na velké pánvi rozehřejeme polovinu másla a pstruhy z obou stran do zlatova opečeme. Pak je přeložíme na ohřátou zapékací mísu a odložíme stranou na teplo. Rozehřejeme druhou polovinu másla, v níž podusíme drobně nakrájené žampiony, přidáme jemně krájenou cibuli a přilijeme víno. Na konec omáčku dochutíme smetanou, osolíme a opepříme. Ještě chvíli podusíme a vylepšíme šťávou asi z poloviny citronu. Mírně zahoustlou omáčkou přelijeme pstruhy v zapékací míse a dáme do dobře vyhřáté trouby asi na 5 minut zapéct. Pokrm podáváme přímo v míse a zdobíme nasekanou petrželkou.

Hrušky v čokoládě

4 větší hrušky, 0,7 l bílého vína, 100 g moučkového cukru, 50 g rozinek, 250 g čokolády na vaření, 50 g lískových oříšků, šlehačka na ozdobení

Hrušky oloupeme a necháme jim stopku. Na stojato je poskládáme do vhodné nádoby, zasypeme cukrem a zalijeme vínem. Potom je v troubě asi 20 minut dusíme a dáváme přitom pozor, aby se nepálily vršky. Dušené hrušky vyjmeme a dáme do misek. Do vína vložíme rozinky, necháme je chvíli nabobtnat a přidáme rozlámanou čokoládu. Za stálého míchání ji na mírném ohni necháme rozpustit. Hrušky posypeme sekanými oříšky, přelijeme čokoládou a dáme vychladit. Při podávání můžeme ozdobit šlehačkou.

***

ZDRAVÍ UKRYTÉ V ČESNEKU

TIP

Malá bílá palička v sobě ukrývá neobyčejné množství účinných látek, které pozitivně působí na řadu nemocí. Má především protibakteriální a protivirové účinky, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Ale také uvolňuje rýmou ucpaný nos a zmírňuje některé další příznaky nachlazení. Doporučuje se konzumovat 1 až 2 stroužky česneku denně.

Česnek je – aspoň pro většinu lidí – také velmi oblíbenou ingrediencí v kuchyni. Přidává se do řady pokrmů, kterým dodá neopakovatelnou pikantní chuť. Vzpomeňme jen bramborák, králíka či zvěřinu na česneku, pomazánky, saláty i obyčejné topinky! Dopřejme si česnek především teď, když je čerstvý a plný síly.

Nemělo by nás odradit ani to, potřebujeme-li větší množství rozetřeného česneku. Existují lisy na česnek, v poslední době se objevila i různá struhadla – buď z plastu nebo keramiky.

REALIZACE A STYLING: JANA VANĚČKOVÁ

O autorovi| TEXT: ANTONÍN TONY LINHART

Popisy k obrázkům

Autor fotografií: FOTO: FRANTA PROVAZNÍK

CO MĚL RÁD NAPOLEON?