U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Vydědění potomka

Kategorie: Právo | Autor: Na dotazy odpověděla Barbora Trsková

PORADNA

Jak postupovat, když bychom chtěli vydědit potomka? Důvody k tomu máme!

(P. M., Český Krumlov)

Institut vydědění je upraven v ustanovení § 469a občanského zákoníku (OZ). Vyděděním je z dědění vyloučen ten, kdo by se mohl, bylli by zcela pominut v závěti, dovolat její neplatnosti jako neopomenutelný dědic v rozsahu povinného podílu, tj. nezletilý potomek v rozsahu celého zákonného podílu a zletilý potomek v rozsahu poloviny zákonného podílu. Neopomenutelnými dědici jsou dle § 479 OZ pouze potomci zůstavitele (děti, vnuci, pravnuci). Vydědění může nastat jen na základě platného projevu vůle zůstavitele, který musí splňovat obecné i zvláštní náležitosti pro platnost tohoto právního úkonu, zejména však dodržení přísných formálních požadavků, kterých je nutno dbát při zřízení závěti. Listina o vydědění musí být tedy sepsána v souladu s ustanovením § 476 a § 480 OZ, které stanoví, že může být pořízena buď vlastní rukou zůstavitele, nebo v jiné písemné formě za účasti svědků či ve formě notářského zápisu. Musí zde být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Nezbytnou obsahovou náležitostí projevu zůstavitelovy vůle na případ smrti obsahující ustanovení o vydědění, je výslovné uvedení důvodu vydědění.

Zůstavitel může vydědit potomka pouze v taxativně vymezených případech, a to jestliže

– v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech;

– o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl;

– byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku;

– trvale vede nezřízený život.

Projev vůle obsahující jiný důvod vydědění by byl bez právních následků. Je v zájmu předcházení sporům mezi dědici žádoucí, aby skutečnosti, které zůstaviteli zavdaly důvod k vydědění potomka, byly blíže časově i místně specifikovány. Zůstavitel by se ve svém projevu neměl omezit na obecnou formulaci důvodu vydědění, jak se uvádí v zákoně. Ustanovení § 469a odst. 2 OZ umožňuje zůstaviteli, aby výslovně spolu s projevem o vyloučení svého nejbližšího potomka, např. syna, z dědictví, vyjádřil svou vůli, aby důsledky vydědění byly vztaženy i na potomky vyděděného, kteří by jinak nastoupili na jeho místo (§ 473 odst. 2 OZ – nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti). Zde už ovšem nezáleží na tom, zda by proti nim samým bylo možno uplatnit některý z důvodů vydědění či nikoliv.

Vydědění potomka