Mraveniště v zahradě: Pohroma, nebo skrytý poklad?

Sopkám podobná hnízda vytváří více druhů mravenců včetně mravence obecného, foto: Shutterstock

Tento fascinující mikrosvět s dokonale fungující organizací často zůstává našim zrakům skrytý pod zemí. Jindy na sebe upozorní nápadným kopcem a neustálým ruchem svých pilných obyvatel. Mravenci jsou přitom pro zahradu zároveň pomocníky i škůdci.

Mravenci zbavují zahradu části škůdců, protože loví housenky, mouchy a další hmyz. Likvidují také mršiny, čímž ji čistí a zároveň vracejí živiny do oběhu. Tím, že skladují velké množství potravy, obohacují půdu o organickou hmotu. Zbytky jídla a mravenčí výměšky mění složení půdy, zvyšují obsah dusíku a fosforu, neutralizují pH. Tvorbou podzemních chodbiček mravenci kypří půdu a zlepšují tudíž její schopnost vsakovat vodu. Můžou jimi však i poškodit kořeny rostlin.

Druhou činností, která pěstovaným rostlinám neprospívá, je ochrana a „chov“ mšic. Mravenci je na rostlinách a stromech doslova pasou a na oplátku získávají sladkou medovici, kterou mšice vylučují. Na zimu je přenášejí do mraveniště, kde škůdci přečkají nepříznivé období. Když se mravenčí kolonie stěhuje na nové místo, odnese si s sebou i vajíčka mšic, aby si mohla založit nové „stádo“. Tím napomáhají jejich šíření do okolí. Podobné symbiotické vazby mají s některými červci a larvami motýlů, například modrásků.

Důmyslní projektanti

Pokud máte nemovitost poblíž lesa, může vám na zahradě vyrůst umělý kopeček, který je dílem lesních mravenců. Stavba je obdivuhodná svou propracovaností. Jižní strana má mírnější sklon, aby pohlcovala co nejvíce tepla. Povrch kryje hustá vrstva jehličí, která je chrání proti dešti a sněhu. Regulaci teploty zajišťují větrací šachty, jež podle potřeby dělnice otevírají a zavírají. V zimním období se mravenci stěhují do podzemních komůrek, kde jsou chráněni před mrazem. Ostatní druhy, zejména mravenec obecný, si vytvářejí hnízdiště pod zemí, často pod většími plochými kameny, které absorbují teplo a to pak vydávají do půdy. Mravenci totiž potřebují vyšší teplotu a vysokou vlhkost vzduchu, naopak obtížně snášejí sucho a chlad. Jistou ochranou proti jejich rozšíření je udržovat zeleň na pozemku tak, aby nevytvářela houštiny, kde se drží vlhko, a skalky nebudovat blízko domu, aby se odtud mravenci nevydávali na průzkumné výpravy do kuchyně. Některé druhy využívají pro založení mraveniště květináče či jakákoli krytá místa, třeba složený materiál, jiní vlhké dřevo, dutiny stromů anebo škvíry ve zdech.

Drobní drnoví mravenci se mohou objevit na vydlážděných cestičkách, foto: Shutterstock

Hmyz, co má i nemá křídla

Někoho možná překvapí, že se mravenci řadí mezi blanokřídlý hmyz. Křídla dočasně narůstají budoucím královnám a samcům v době rojení pro takzvaný svatební let, při němž dochází k oplodnění. Po něm, když si královna zbuduje nové mraveniště, se křídel zbaví. Samečci, kteří splnili svůj úkol, záhy umírají. Nejpočetnější část mravenčí kolonie – dělnice a vojáci – křídla nemají. Tělo mravence se skládá ze tří samostatných částí: hlavy, hrudi a zadečku. K pohybu i práci slouží tři páry nohou. Typická jsou článkovitá lomená tykadla. Oči mohou mít jednoduché či složené, pro konzumaci i boj používají kusadla. Velikost závisí na druhu a úloze jedince. Vývoj mravenců probíhá proměnou dokonalou, kdy se z vajíček líhnou larvy, ty se po určité době zakuklí a z kukel se posléze vylíhnou dospělí jedinci. O pohlaví potomstva rozhoduje královna. Z oplodněných vajíček se rodí dělnice, z neoplodněných samečci. Dělnice mohou žít až jeden rok, královna dvacet let.

Populace v Česku

Nejčastějším obyvatelem zahrad je mravenec obecný, foto: Shutterstock

Přestože v naší republice žije na 111 druhů, na zahradě se setkáte jen s několika z nich. Nejběžnější je mravenec obecný (Lasius niger). Dosahuje velikosti 3 až 5 mm, tělo má hladké lesklé, zbarvené černě až tmavohnědě. Pohybuje se ve skupinkách za účelem hledání potravy. Vytváří rozsáhlá hnízda v zemi, trávnících, pod kameny. Velmi užitečným a chráněným druhem je mravenec lesní (Formica rufa). Robustní tmavé tělo měří až 12 mm. Je poměrně agresivní, v boji používá kusadla a především kyselinu mravenčí, kterou dokáže vystříknout do vzdálenosti jednoho metru. Obyvatelem zahrad bývá i mravenec drnový (Tetramorium caespitum) nebo některý z jeho čtyř u nás se vyskytujících příbuzných. Tělo dělnic je 3 až 4 mm dlouhé, tmavě hnědé nebo načernalé. Žije v trávnících, pod kameny či dřevem. V lese a jeho blízkosti se vyskytuje mravenec rezavý (Myrmica ruginodis). Je také poměrně agresivní, využívá k útoku i obraně kusadla.

Text: Zuzana Ottová, foto: shutterstock, zdroje informací: homesandgardens.com, livingetc.com

Mraveniště v zahradě: Pohroma, nebo skrytý poklad?