Dřevěná podlaha je nadčasová klasika. Jak vybrat tu pravou a jak se o ni starat?

Třívrstvá podlaha odolá lépe změnám vlhkosti vzduchu než třeba palubky, foto: Shutterstock

Snažíte se zachránit původní široká prkna po předcích, nebo zvažujete pokládku nové dřevěné podlahy? Poradíme vám, jaké dřevo použít a jak o něj pečovat.

Dřevo je materiál, který pracuje – reaguje na změny vlhkosti a teploty, což je pro rekreační objekty, které se nevytápějí pravidelně, zásadní. Na chalupě určitě oceníte spíš autentický přírodní vzhled podlahy a schopnost materiálu stárnout do krásy. Dřevo sice vyžaduje více péče než třeba dlažba, ale co se týká vytváření pocitu útulna, je nepřekonatelné.

Tradice v měkkém i tvrdém provedení

Vůně dřeva a jeho nezaměnitelná kresba patří k atmosféře chalupy. Při výběru nové podlahy se nejčastěji rozhodujeme mezi jehličnany a listnáči. Tradiční volbou pro lidové stavby byl a často i je smrk a borovice – dřeviny dostupné a pocitově velmi teplé. Jejich nevýhodou je ovšem nízká tvrdost. Pokud hledáte trvanlivější řešení, můžete zkusit modřín. Ten je pro naše podhorské oblasti typický a díky vysokému obsahu pryskyřic skvěle odolává vlhkosti a hnilobě. Může mít krásný načervenalý nádech a pro svou odolnost se mu právem přezdívalo „dub hor“. Modřín v interiéru chalupy časem získává hlubokou, ušlechtilou patinu, která ladí s kamenem i omítkou. Pro reprezentativnější světnice je králem dub. Selské podlahy z širokých dubových prken jsou téměř nezničitelné a do stavení se velmi hodí.

Prostor zútulníte, když sjednotíte podlahu, strop, dveře a nábytek, foto: Shutterstock

Staré nátěry

Možná jste měli nebo ještě máte podlahy pokryté vrstvami tmavě hnědé nebo červené barvy. Tyto nátěry, často neprodyšnými syntetickými barvami, dřevo uzavřely a olupují se. Než začnete s výměnou, zvažte renovaci. Stará, ručně hoblovaná prkna za to stojí. Začít se musí broušením pomocí profesionální podlahové brusky. První fáze se provádí brusným papírem s hrubým zrnem (P24–P40), který odstraní krusty barev a vyrovná nerovnosti. Následuje postupné zjemňování až k zrnitosti P100–P120, která povrch dokonale vyhladí. Pokud jsou mezi prkny široké spáry, lze je vytmelit směsí jemného dřevěného prachu a speciálního pojiva, u historických podlah se však často ponechávají volné pro lepší cirkulaci vzduchu.

Rustikální krasavci

Výrobci dnes také nabízejí prkna v tzv. rustikálním nebo „country“ provedení. S přiznanými velkými suky a tmelenými prasklinami si můžete pořídit jak klasický masiv, tak stabilnější třívrstvé podlahy. Často se doplňují kartáčováním, které zvýrazní plastickou strukturu. Taková podlaha nejen skvěle vypadá, ale je i praktická – drobné šrámy v její divoké kresbě snadno zaniknou. Právě třívrstvé varianty jsou odborníky doporučovány tam, kde se v zimě netopí trvale, protože jejich konstrukce do jisté míry zabraňuje sesychání.

Podlahy si můžete pořídit také z tzv. recyklovaného dřeva. Tento materiál se získává dvěma způsoby. Častější je výroba lamel ze starých konstrukčních trámů (například z krovů stodol), které jsou za desítky let dokonale „vyzrálé“ a tvarově stabilní. Druhou cestou je přímé použití původních podlahových prken z demolic historických objektů. Ta se pečlivě zbaví hřebíků, projdou sušárnou pro likvidaci škůdců a vyfrézuje se jim nové pero a drážka. Výrobci u těchto podlah záměrně zachovávají původní patinu, stopy po tesařské sekerce nebo přirozené stárnutí na slunci. Získáte tak materiál s příběhem, který vypadá, jako by v domě byl odjakživa.

Mezi starými podlahovými prkny už bývají spáry, a vzniknou často i mezi těmi novými, ale rustikálnímu vzhledu to prospěje, foto: Shutterstock

Jakou povrchovou úpravu zvolit

To, jak se vám bude po podlaze chodit, určuje finální nátěr. Lak vytváří na povrchu neprodyšný film. Je velmi odolný, ale v prostředí chalupy může v místě spojů praskat a nelze ho opravit lokálně. Olej a vosk jsou pro chalupu ideální. Zatímco olej proniká hluboko do struktury, vosk chrání především povrch a póry dřeva. Oba nátěry ho však nechávají dýchat a škrábance lze opravit pouze přetřením poškozeného místa. Hydrovosk (vodou ředitelná vosková emulze) představuje zajímavou střední cestu. Na rozdíl od starých barev je paropropustný a dřevo pod ním „dýchá“. Hodí se zejména pro měkké dřeviny, kterým dodává hedvábný lesk a příjemný povrch na dotek, i když odolnost je o něco nižší než u moderních tvrdovoskových olejů.

Text: Šárka Drbohlavová, foto: Shutterstock, zdroje informací: livingetc.com, elledecor.com

Dřevěná podlaha je nadčasová klasika. Jak vybrat tu pravou a jak se o ni starat?