Jsou křehké a nádherně barevné. Vydejte se na exkurzi za vážkami a šídly

Šídlo královské se s tělem dlouhým až 8 cm a rozpětím křídel do 10 cm řadí k našim největším vážkám, foto: Shutterstock

Těžko najít někoho, kdo by se na tento hmyz se zalíbením nepodíval.Vždyť vypadají jako drahými kameny posázené brože, které někomu ulétly ze šatů.

Elegantní duhová letadélka se navíc mohou pochlubit jedním prvenstvím i celou řadou superschopností. Pokud si k vám na zahradu najdou cestu, přesvědčíte se o tom na vlastní oči. Protože milují vlhká místa, nejčastěji se objevují u zahradního jezírka, ale až tehdy, když teplota vystoupá nad 17 °C. K létání totiž potřebují teplý vzduch. Bát se jich nemusíte, nemají ani žihadlo, ani neuštědří kousanec. Naopak vám pomohou od dotěrného hmyzu, jediná vážka totiž spořádá i několik desítek komárů za den.

Kdo je kdo

S označením je to trochu složitější. Vážkami (lat. Odonata) se nazývá celý řád velkého okřídleného hmyzu čítající na 5 500 druhů. U nás se jich vyskytuje 74, z toho 12 patří k ohroženým druhům. Ty, jimž běžně říkáme vážky, jsou ve skutečnosti podřádem, odborně zvaným motýlice neboli stejnokřídlice (Zygoptera). Ke stejnokřídlicím náleží i šídlice. Oba páry jejich křidélek mají stejný tvar, mohou být i výrazně zbarvená. Článkovité tělo je úzké a drobnější. Druhým u nás se vyskytujícím podřádem je různokřídlice (Anisoptera), sem se řadí šídla, jejichž tělo je větší, mohutnější, přední a zadní křídla se liší tvarově i kresbou žilnatiny. Za letu vypadají jako miniaturní vrtulníky. Drobnější příbuzní se označují jako šidélka. Dále se u nás vyskytují zástupci čeledi páskovcovitých, lesklicovitých a klínatkovitých.

Šidélko větší má tělo celé černé vyjma hrudi a osmého pruhu na zadečku, foto: Shutterstock

Zrození vážek

Stačí vybudovat malé jezírko s více než půlmetrovou hloubkou a pozvolnými břehy. Ty pak doplňte kameny, jež budou sloužit jako úkryt, a osázejte je vyššími rostlinami, na nichž budou vážky přistávat, foto: Shutterstock

Vážky jsou připraveny k rozmnožování po pár dnech až měsíci, při spojení jejich dlouhá tělíčka často vytvářejí romanticky vyhlížející srdíčko. Vajíčka kladou nejčastěji do vody, případně do rostlin na březích. Vyvíjejí se proměnou nedokonalou, což znamená, že se larva až patnáctkrát svléká a tělo se postupně během několika stadií stále více podobá dospělému hmyzu. Proces může trvat až pět let, dospělé vážky pak žijí pouze týden, maximálně dva měsíce. Půl roku se dožívají při přezimování.

Akrobaté s ostřížím zrakem

Lesklice měděná má tmavozelené tělo s měděným
leskem, u samečků na konci rozšířené

Mezi hmyzem drží vážky prvenství v nejlepším zraku, současně jsou na špici i jako letci. Hustá žilnatina v křídlech jim pomáhá udržet se ve vzduchu i přes pomalé mávání křídel. Ta ovládají každé zvlášť, což jim umožňuje jemné a přesné manévrování. Umí stoupat a klesat kolmo, couvat i zůstat stát ve vzduchu na místě. Krátkodobě dokážou vyvinout rychlost až 56 km/h.

Kanibalští predátoři

Motýlice obecná
s tyrkysově zbarveným
tělem a tmavě modrými
křídly patří k nejkrásnějším vážkám, foto: Shutterstock

Díky bystrým smyslům a bleskovým reakcím jsou vážky považovány za nejefektivnější predátory, úspěšné bývají až v 95 procentech případů.

Zahanbit se nenechají ani larvy, které chytají potravu pomocí vystřelovacích úst. Jako potrava jim slouží hmyz především z řádu dvoukřídlých, nepohrdnou ovšem ani svými drobnějšími příbuznými. Například větší šídla loví menší šidélka.

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock, zdroj informací:  livingetc.com, homesandgardens.com

Jsou křehké a nádherně barevné. Vydejte se na exkurzi za vážkami a šídly