Letnice, studánky a zelený král

S letnicemi se pojilo i první venkovní koupání. Byl to také čas, kdy se nepracovalo na poli, foto: se svolením skanzenu v Kouřimi

V Muzeu lidových staveb v Kouřimi můžete oslavit začátek léta v souladu s tradicemi. Chlapci zde obcházejí stavení v čele s tajemným zeleným králem a mladé dívky s květinami a pletenými věnci otevírají zpěvem studánky.

Letnice jsou pohyblivým svátkem, který se slaví sedm týdnů po Velikonocích na Boží hod svatodušní. Pro věřící jde o jeden z velmi významných dnů v roce. Oslavují během něj seslání Ducha svatého a také si připomínají založení církve. „Základem slavnosti je sváteční nedělní bohoslužba. Z folklorních obyčejů písemné prameny zmiňují králenské obchůzky mládeže, mezi něž tematicky zapadá i hra na zeleného krále o Svatodušním pondělí a otvírání studánek o Svatodušním úterý,“ říká Vladimír Rišlink, ředitel skanzenu v Kouřimi.

Vodění zeleného krále

V kouřimském Muzeu lidových staveb provádějí ale oba rituály ve stejný den, a to v neděli 8. června, která připadá na Boží hod svatodušní. Vodění zeleného krále v současnosti patří k téměř zapomenutým zvykům, přitom má velmi starobylý původ, který jde spolehlivě vysledovat až do středověku. Souvisel s oblibou tak zvaných zelených mužů, jejichž motivy se objevují ve středověkém výtvarném umění a architektuře. „Tito muži byli symbolem nezkrocené plodivé síly přírody a nezřízenosti včetně té sexuální. Podle tradice dochází během svatodušních svátků díky působení Ducha svatého k duchovní proměně vedoucí k dobru a polepšení. Králenská obchůzka je tedy přechodovým symbolem změny a duchovní obrody. Zahajovala letní část roku,“ vysvětluje Vladimír Rišlink.

Čištění pramenů a studánek prováděly krátce před východem slunce nebo po jeho západu nevinné panenské dívky, foto: se svolením skanzenu v Kouřimi

Koleda za výslužku

Očistný rituál prováděli mladí lidé. Hoši ve věku na ženění si vždy v sobotu před Letnicemi mezi sebou losem zvolili zeleného krále. Zbylí chlapci tvořili královu družinu. V pondělí pak uspořádali obchůzku po vsi, při níž za doprovodu hudby pěšky nebo na koních obcházeli domy, kde žily dívky na vdávání. Těm už v noci ze soboty na neděli před stavením postavili ozdobené březové májky. „Mládenci byli oblečeni do kostýmů ze zelených ratolestí, listů kapradí, květů a kůry. Ze stejného materiálu byla i králova koruna. Kůra na oblečení měla evokovat rytířské brnění. V čele průvodu byl plampač a obchůzku doprovázel veršovanými satirickými průpovídkami. Jako ceremoniální hůl držel naštípnutý prut, ve kterém byla přiskřípnuta živá žába,“ popisuje obyčej ředitel. Chlapci s sebou měli i dřevěný talíř s malou ozdobenou májkou vytvořenou z jehličnatého stromku. Děvčata jim do talíře dávala peníze za to, že si s nimi zatančili. Jako výslužku koledníci dostávali jídlo, kořalku, zrní či peníze.

V každé chalupě čeká krále a jeho družinu pohoštění za to, že si zatančí s místním děvčetem, foto: se svolením skanzenu v Kouřimi

Role kata

„Když obešli všechna stavení, konal se na návsi pod velkou májí postavenou v noci ze soboty na neděli soud se zeleným králem, také ten doprovázely vtipné rýmované průpovídky. Král byl odsouzen a kat jej dřevěným mečem symbolicky popravil tím, že mu z hlavy srazil korunu z kůry a ratolestí. Někde bývalo zvykem hodit mládence, který představoval krále, do rybníka nebo potoka. Chlapci pak odešli do hospody na taneční zábavu. Výslužku prodali hostinskému a utržené peníze propili,“ doplňuje Vladimír Rišlink.

Čisté jako Panna Maria

Otvírání studánek bylo úkolem mladičkých dívek, které k nim o Svatodušním úterý nosily květiny, věnce či jiné dary. Oba rituály byly dříve rozšířené v celé Evropě a předpokládá se, že mohou mít původ už v dobách před příchodem křesťanství, kdy sloužily k uctění a naklonění si přírodních sil a duchů. „Souvislost s pohanskými časy se sice obecně předpokládá, ale není přímo doložena. Úcta k pramenům a studánkám má například souvislost i s úctou k Panně Marii nebo svaté Anně. Stejně jako zelení muži odkazují na středověkou dvorskou kulturu v západní Evropě. V pozdním středověku jsou na šlechtických dvorech ve Francii a Burgundsku v době svatodušních svátků doloženy podobné slavnosti, při nichž šlechtici v kostýmech ze zeleně a kůry představovali divoké zelené muže a urozené dámy v luxusních róbách oproti tomu kultivovanost a vznešenost, která ty nízké přírodní síly přemáhá,“ uzavírá Vladimír Rišlink.

Dívky chodívaly po vsi převlečené za královničku a její
družinu, ozdobené květinovými věnci a pentlemi, , foto: se svolením skanzenu v Kouřimi

Text: Lenka Kašparová, foto: se svolením skanzenu v Kouřimi

Letnice, studánky a zelený král