Alergii nepodceňujte. Neléčená může vést až k astmatu!

Pacientům s astmatem pomáhají mikrodávky inhalačních kortikosteroidů, foto: Shutterstock

Alergické reakce dnes trápí řadu lidí. Někteří kvůli alergiím častěji kýchají, jiní mají sennou rýmu nebo zánět spojivek. Alergie se ale projevují i ekzémy, kašlem nebo dušností. Jak proti nim bojovat?

Pylová sezona přichází čím dál dříve. Své o tom vědí sezonní alergici, kteří se s prvními příznaky alergie někdy setkávají klidně už na přelomu únoru a března. Jejich problémy pak mohou přetrvávat až do konce října nebo začátku listopadu, takže způsobují takřka celoroční potíže. Celkem u nás trpí nějakou alergií 30 procent lidí, sezonní projevy trápí třetinu z nich. Alergie je, jak známo, nežádoucí, velmi přehnaná odpověď na některé látky z prostředí, které nealergickému člověku vůbec nevadí. I velmi malé množství alergenu dokáže spustit řetězec imunologických dějů, které ve finále stojí za výslednými příznaky – tedy rýmou, kašlem, otoky nebo astmatem s dušností. Léčba alergií se nemá odkládat nejen proto, že neléčené alergické onemocnění se může rozvinout v astma.

Léčba se změnila před čtvrtstoletím

Astma a alergie patří k nemocem, které jsou zejména v průmyslově vyspělých zemích stále častější. Za jejich zvýšený výskyt nejspíše může znečistění životního prostředí, zvyšuje se také množství alergenů v domácnostech. Podstatné je, že dnes už si medicína dokáže nejen s alergiemi, ale i s astmatem poradit lépe než kdysi. Přibližně v polovině 90. let se přišlo na to, že podstatou alergie je chronická zánětlivá reakce. Léčba se proto změnila na dlouhodobou a protizánětlivou. Pacienti se závažnějšími příznaky se léčí mikrodávkami inhalačních kortikosteroidů působících v průduškách, a to i když žádné obtíže nepociťují. Dříve se hasil požár, dnes se provádí protipožární prevence. Dlouhodobá protizánětlivá léčba pacientům velmi pomáhá. Dnes se ví, že při této léčbě dochází k akutním stavům nebo dušnostem zcela výjimečně. Pozitivní účinek zde výrazně převyšuje nežádoucí účinky, které jsou v tomto případě naprosto minimální.

Alergenová imunoterapie

Další možností léčby je zmírnění alergické reakce pomocí alergenové imunoterapie, tedy jakýmisi vakcínami, jak je sami často nazývají pacienti. Také jimi dnes umí medicína velmi cíleně ovlivnit přecitlivělost organismu. Léčba funguje tak, že se pacientovi dlouhodobě podává malé množství alergenu. Jedna kúra trvá obvykle asi tři roky a alergii u pacienta ne zcela, ale téměř vyléčí. Pacienti jsou po jejím podání v podstatě bez obtíží.

Alergie na pyly

Mnoho lidí má jen velmi mírné příznaky pylové alergie. Těm jsou určena nejrůznější antihistaminika, z nichž některá jsou volně prodejná. Pozor ale! Žádná alergie, ani ta pylová, by se neměla příliš podceňovat. Někdy sice stačí pacientovi ke zvládnutí problémů tableta antihistaminika denně, nicméně tam, kde jsou potíže intenzivnější, každodenní a chronické, je velmi vhodné odborné vyšetření alergologem a adekvátní systematická léčba. Alergie, která není zcela pod kontrolou, by se totiž mohla začít zhoršovat a postupně přejít v těžší formy, například do průduškového astmatu.

U pylových alergií jsou důležitá i režimová opatření. Omezte větrání, pečlivě uklízejte prach s pylem nafoukaným do interiéru a vyhýbejte se místům s vysokou koncentrací pylů – nechoďte v kritické době příliš do přírody. Speciální pylové filtry se dají zabudovat i do auta.

Text: Gabriela Zelinková, foto: Shutterstock, zdroj informací: Healthline.com, wikipedia.org

Alergii nepodceňujte. Neléčená může vést až k astmatu!