Chystáte se na výmalbu? Poradíme, co si připravit a jak přesně postupovat

Foto: Shutterstock
Chystáte se malovat? Každý materiál – od staletých trámů přes omítky až po kamenné zdi – vyžaduje specifický přístup.
Chalupy a chaty jsou krásné tím, že se v nich přirozeně potkávají klasické omítky, masivní dřevo, přiznané kamenné zdivo a cihly. V interiéru, kde nebydlíte natrvalo, ale musí přestát více zkoušek. Promrzání, radikální změny teplot i zvýšenou vlhkost. Je třeba vybrat takové barvy, abyste stěnu neudusili a vydržela co nejdéle hezká.
Barvy na omítky
Běžné štukové a sádrové omítky – například v novějších přístavbách nebo zrekonstruovaných podkrovích – bez problémů snášejí moderní disperzní barvy. Výborně kryjí, jsou omyvatelné, otěruvzdorné a namíchají vám je v tisících odstínů. Navíc se s nimi snadno pracuje. Problém ale může nastat u starších chalup s tradičními, často vlhčími omítkami (vápennými, cementovými), které potřebují přirozeně dýchat. V těchto případech se doporučují silikátové barvy, které se chemicky spojí s podkladem (říká se tomu prokřemenění) a propouštějí vodní páry téměř stejně dobře jako samotná omítka. A pokud máte starou kamennou nebo smíšenou zeď s původní vápennou omítkou, vraťte se k tradičnímu bílení hašeným vápnem. Je to snadné – moderní vápenné nátěry se prodávají hotové v kbelících. Vápno je přirozeně vysoce alkalické a dezinfekční a spolehlivě vám pomůže předejít plísním. Pro staleté chalupy je to nejpřirozenější řešení.
Roubení, sruby a obklady ze dřeva

Foto: Shutterstock
Dřevo neustále pracuje, nasává vzdušnou vlhkost a opět sesychá. Ať už máte roubené stěny, srub z mohutných kulatin nebo jen subtilnější palubkové obklady, neměli byste na ně používat tvrdé a neprodyšné laky. Mohly by rychle popraskat a loupat se. Abyste zachovali přirozenou kresbu a vůni dřeva, použijte interiérové tvrdovoskové oleje nebo tenkovrstvé lazury na bázi přírodních olejů a vosků. Ty se do dřeva hluboko vpijí, chrání ho zevnitř, ale neuzavřou mu póry. V posledních letech je populární prosvětlování ztmavlého dřeva ve skandinávském stylu. Pokud chcete těžkopádný srub opticky provzdušnit, vhodné jsou bíle pigmentované lazury nebo oleje. Ty dřevo pokryjí jakýmsi závojem. Povrch zbělá a prokoukne, ale léta a suky zůstanou patrné. A jestli přece jen toužíte po hladkém, plně krycím nátěru, ideální volbou jsou vodou ředitelné pružné akrylátové emaily určené přímo na dřevo. Nezapomeňte ošetřit i vymazávku (spáry) starých roubenek – na tu patří vápenné nátěry nebo speciální prodyšné tmely.
Cihlové a kamenné zdi
Jsou krásné, ale mají tendenci drolit se a prášit. Pokud chcete jejich surový vzhled zachovat a pouze je zafixovat a ochránit, nepoužívejte klasické krycí barvy. Prodejci stavební chemie nabízejí speciální transparentní laky na kámen a zdivo, případně hloubkové penetrace a hydrofobizační nátěry. Může se ale stát, že je cihlová zeď vizuálně příliš tmavá a těžká. Velmi oblíbenou technikou je tzv. patinování nebo bělení cihel. Dosáhnete ho použitím silně naředěného vápenného nebo silikátového nátěru, který nanesete a ještě můžete částečně setřít hadrem nebo houbou. Cihla získá světlý jakoby zaprášený vintage vzhled. Jestliže chcete zeď barevně sjednotit neprůhledným krycím nátěrem, použijte vysoce prodyšné silikátové barvy, které se na minerálním podkladu pevně chytí.
Jak se vypořádat s vlhkostí
Koupelny, kuchyňské kouty nebo polozapuštěné suterény a sklepy jsou v chalupách kritickými místy. Občasné víkendové vytápění v kombinaci s párou z vaření nebo sprchování často vedou ke kondenzaci vlhkosti na studených stěnách. Můžete na ně použít speciální protiplísňové nátěry často s účinným přídavkem stříbra nebo aktivních biocidních látek, které chemicky brání růstu mikroorganismů. Skvělou a často nejtrvalejší prevencí jsou tzv. chytré antikondenzační a tepelně izolační nátěry. Tyto barvy obsahují mikroskopické duté sklokeramické kuličky, které mírně zvyšují povrchovou teplotu stěny. Vlhkost se na takové zdi nesráží, takže plíseň na ní nevzniká. Do extrémně vlhkých a chladných kamenných sklepů se ale stále doporučuje hašené vápno.
Čím natírat?

Foto: Shutterstock
Do chalup a venkovských stavení se nejlépe hodí přírodní a zemité odstíny. Nejvíc se používá teplá bílá, slonovinová kost, písková, jemná okrová nebo třeba tlumené odstíny šalvějově zelené. Jaro je pro malování jako stvořené. Ideální teplota pro schnutí nátěrů bývá mezi 15 a 20 °C – důležité je, abyste mohli neustále a důkladně větrat a vlhkost tak unikla ven. Na hladký sádrokarton nebo moderní jednovrstvé stěrky postačí kvalitní váleček, na staré, hrubé nebo štukové omítky je nejlepší klasická malířská štětka, protože zejména hutnější vápenné a silikátové nátěry lépe dostanete do pórů a všech nerovností. Na dřevo použijte ploché štětce. Základem úspěchu je dokonalá příprava povrchu. Staré a loupající se nátěry dokonale oškrábejte. Savé omítky před malováním natřete kvalitní penetrací, která sjednotí jejich nasákavost. Dřevo je zase nutné před nanesením oleje nebo lazury zbavit prachu, mastnoty a ideálně ho jemně přebrousit po směru vláken.
Text: Šárka Drbohlavová, foto: Shutterstock







