Plaňkové, celodřevěné nebo s výplní: Podle čeho vybrat vhodnou branku?

Otevírání velkých vjezdových vrat je namáhavé, proto bývají jejich součástí malá vrátka, foto: Shutterstock

Mohou být nenápadnou součástí plotu, anebo plnit reprezentativní funkci. Mít pouze symbolický charakter, či dávat na srozuměnou, že skrz ně žádný samozvaný host neprojde.

Branky jsou otevíratelnou částí plotu, která slouží k jeho průchodu pěším, případně k projetí kočárku, kola, vozíku, a proto většinou postačuje, aby měly jen jedno křídlo. Z označení branka není pochyb o tom, že má bránit soukromý majetek. Dříve se ovšem pro tento plotový prvek používalo slovo vrátka. Byla nejčastěji z planěk nebo latěk. Významově jsou mnohem optimističtější, protože předznamenávají váš návrat domů. Mohou být i součástí velkých vjezdových vrat, v nichž se samostatně otevírají, když potřebuje projít pouze člověk.

Způsoby užití

Nejběžněji se branka čili vrátka používá jako hlavní vstup na pozemek. Je-li rozlehlý, bývá druhá na opačné straně, kde může vést do další ulice, stejně jako do polí, lesa, ale také na břeh potoka, řeky či rybníku. U chalup může být branek ještě víc, vchází se jimi do předzahrádky, sadu či zelinářské zahrady. Podle účelu a tím i nároků na zabezpečení je pak ještě nutné vybrat odpovídající kování, kliku a zámek s bezpečnostní vložkou. U branek uvnitř pozemku postačí jednoduché petlice, zástrče atd.

Typy branek

Branky mají zpravidla stejný styl jako oplocení. Nejlevněji pořídíte plaňkové nebo laťkové, zejména když si je sami vyrobíte. U chalup vypadají nejpřirozeněji. Co se týče ceny, na druhé příčce se umisťují typy drátěné, tedy s výplní z pletiva. Výhodou či omezením, podle osobních preferencí, je, že nevytvářejí pohledovou bariéru. Chcete-li si ohlídat soukromí před zvědavými pohledy, pořiďte si branku plnou, tedy celodřevěnou či s plechovou výplní. Může být i kombinovaná, aby dovolovala přehled o tom, kdo se před ní na ulici pohybuje. Jakýmsi mezičlánkem jsou branky z dřevěných, kompozitních či kovových lamel anebo z tahokovu, které umožňují částečný průhled. Nejvyšší úroveň představují typy kované, kde meze vaší fantazie uvozuje pouze zručnost uměleckého kováře. Originalitu je však třeba držet na uzdě. K chalupám a chatám se nehodí příliš zdobné kreace, zlacení apod. Nejlépe s nimi souzní jednoduché branky z hranatých profilů s drobným prvkem a černým nebo šedým nátěrem. Honosnější výzdobu si můžete dopřát u bývalých far a škol s bohatou štukovou fasádou.

Dřevěná branka v kovovém rámu s pozorovacím okénkem zajišťuje bezpečí, zeleň a lucerny celkový dojem zjemňují, foto: Shutterstock

Instalace branky

Odvíjí se od typu branky i samotného plotu. Do plného zděného plotu se branka osazuje na do zdiva ukotvené panty. Branka z planěk či latěk se věší na panty připevněné na dřevěných, kamenných či betonových sloupcích zapuštěných do země. Kovová branka pak na kovové, betonové nebo zděné sloupky. Je-li součástí vrat, je zavěšena na pantech přišroubovaných k jednomu křídlu.

Stabilita sloupků i branky včetně toho, aby šla lehce zavírat a otevírat, závisí na kvalitní instalaci sloupků. V první řadě v přesném rozměření rozteče, dostatečné hloubce jam, do nichž budou usazeny, a fixaci, aby nedocházelo k jejich kývání, rozevírání či sedání. Mezi sloupky může vést napínací drát bránící vychýlení z osy, resp. oddálení sloupků od sebe v horní části, což by mělo za následek, že by branka nedržela uzavřená.

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock, zdroj informací: npu.cz, wikipedia.org

Plaňkové, celodřevěné nebo s výplní: Podle čeho vybrat vhodnou branku?