Znečištění lze předcházet

Pokud jsou v okolí studny průmyslové provozy, kde se pracuje se závadnými látkami, rozpouštědly nebo ropnými produkty, anebo intenzivně obhospodařované pozemky, na nichž se používají hnojiva, pesticidy a další agrochemikálie, hrozí samozřejmě nebezpečí zhoršení jakosti podzemních vod. Podobně nebezpečný může být i únik odpadních vod z netěsné kanalizace, skládka odpadu, anebo i vsakování splaškových vod ze septiků v blízkosti studní.

Znečištění lze předcházet

Některé můžeme těžko ovlivnit. Můžeme však znalostí o nich a o svém okolí využít při přípravě stavby nové studny. Ostatně na nevhodnost místa vybraného pro studnu by měla upozornit seriózní firma sama. Okolí studny je třeba upravit tak, aby dešťová voda a tající sníh mohly bez problémů odtékat z její blízkosti pryč. Samotná studna musí být pečlivě zakryta, aby se předešlo přímému znečištění vody z povrchu.

Minimální vzdálenosti

Z ČSN 75 5115 „Nejmenší vzdálenosti studní a zdrojů možného znečištění“ jsme vybrali údaje, které se týkají studní individuálního zásobení vodou (požadavky na její ochranu při hromadném zásobování by byly ještě daleko přísnější). První hodnota (v metrech) platí pro málo propustné prostředí, druhá pro prostředí propustné (viz informace hydrogeologických úřadů).

K velkým zdrojům znečištění patří:

  • Vodní toky a nádrže s jakostí vody Ia a Ib třídy podle ČSN 83 0602 – 10 (10)
  • Vodní toky a nádrže s jakostí vody třídy II a vyšší – 30 (100)
  • Hřbitovy, kafilerie, mrchoviště, polní sklady hnoje – 30 (100)
  • Velkokapacitní ustájení hospodářských zvířat včetně hnojišť a močůvkových jímek – 50 (200)
  • Stoky veřejné kanalizace – 20 (100)

Mezi malé zdroje znečištění patří:

  • Obytné budovy s provozem neprodukujícím látky pro vodu nebezpečné – 5 (5)
  • Žumpy, septiky, potrubí vnitřní kanalizace a kanalizační přípojky, chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení hospodářských zvířat – 10 (30)
  • Nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v budově, garáže, individuální plochy pro umývání motorových vozidel a od nich vedoucí odtoková potrubí a strouhy, veřejné komunikace a silniční příkopy – 10 (50)
  • Nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné mimo budovy – 20 (50)

Co sledovat při rozborech

Uvedené vzdálenosti jsou vodítkem při rozhodování o tom, kde studnu zřídit, ale i varováním pro ty, kteří studny, umístěné v uvedených vzdálenostech užívají. V obcích a chatových osadách s hustou zástavbou je nutné jakost vody kontrolovat opravdu pravidelně. Její kvalitu zhoršuje vypouštění obsahu žump nebo septiků na sousedních pozemcích, příliš intenzivní hnojení blízkých zahrádek, neopatrná manipulace s ropnými produkty v garážích apod.

Při rozborech je zapotřebí sledovat obsah dusičnanů a dusitanů, užitečné je znát také tvrdost vody či obsah železa a manganu (mohou zabarvovat prádlo a působit usazeniny v koupelnách). Z bakteriologického hlediska je důležité zjistit obsah koliformních a fekálních bakterií, které upozorňují na znečištění vody splašky a fekáliemi. Existuje-li podezření na znečištění vody chemickými látkami (ropné látky, rozpouštědla, chlorované uhlovodíky apod.), je třeba co nejrychleji udělat kromě základního rozboru vody také speciální zkoušky na stanovení těchto látek. V prostředí tvrdých hornin (žula, rula apod.) se doporučuje zjistit radioaktivitu a obsah radonu ve vodě.

Výsledky rozboru by měl posoudit hydrogeolog nebo hydrochemik, kteří zhodnotí nebezpečnost látek a navrhnou ochranná opatření a zásady dalšího používání studny.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: KAMIL VARCOLLER

Znečištění lze předcházet