Z Finska na Šumavu


Za pohodlnou vzdálenost chalupy od domu považují chalupáři padesát, možná i sto kilometrů. Z Prahy na Šumavu to je dál. A z Finska na Šumavu jen vzdušnou čarou měří cesta čtrnáct set kilometrů! Přesto tu jedna finská rodina chalupaří.

Takovou návštěvu jsme si nemohli nechat ujít, a tak jsme se jednoho slunného podzimního dne vydali do Žihobců na Sušicku. Usměvavý Ari Seppälä nás přivítal ve dveřích sám, manželku Jaanu tentokrát držely pracovní povinnosti doma ve Finsku. Zve nás do úpravného zděného domku stojícího v ulici pod kostelem.

Proč chalupa v čechách?

Jak k tomu došlo, že si obyvatelé města nedaleko Helsinek pořídí chalupu v českém Pošumaví – padne logicky jedna z mých prvních otázek. A náš hostitel se česky rozpovídá: „Poprvé jsem přijel do Prahy v roce 1990, od té doby jsem tu byl mnohokrát, každý rok jsme jezdili do Prahy na dovolenou. V roce 2004 jsme se s manželkou rozhodli pořídit si u vás domek. Sice tu nemáte jezera jako u nás, ale líbí se mi vaše řeky, máte hrady a zámky, je tady jiná kultura. To vše nás přitahovalo.“

Další otázka se týkala Ariho pěkné češtiny, která mě překvapila. „Chodil jsem tři semestry do jazykového kurzu,“ prozrazuje finský chalupář.

Vyhrála šumava

A proč zrovna Šumava? „Navštěvovali jsme ji, líbila se nám,“ usmívá se Ari. Asi půl roku hledali manželé vhodnou nemovitost na internetu, až objevili tenhle zděný domek. Byl ve velmi špatném stavu, důkladnou rekonstrukcí musely projít stěny, podlahy, nově se dělala elektřina. Voda zavedena byla, ale chyběla kanalizace. Okna zůstala původní, dveře tu jsou po předchozích majitelích. Střecha se měnila až o několik let později.

„Dostali jsme tip na stavební firmu z Kašperských Hor. Chalupu jsme koupili v lednu, v říjnu byla rekonstrukce hotova,“ konstatuje náš hostitel. Podmínkou pro příjemné bydlení je u nás, stejně jako ve Finsku vyřešené vytápění domu. V chalupě jsou menší krbová kamna v pokoji a elektrické přímotopy v kuchyni a ložnicích, v koupelně se o teplo stará podlahové topení. Vodu ohřívá elektrický bojler.

Ve skandinávském stylu

Domek není velký, ale rodině i jejím přátelům nabízí vše potřebné. Středem domu prochází chodba – vlevo je kuchyně, z níž se jde do ložnice. Vpravo se nachází pokoj, volným průchodem spojený s druhou ložnicí. Ze zadní části chodby se vstupuje do koupelny s WC, dnes spojených, vedou tu prudké schody – spíš žebřík – na půdu a vychází se na zahradu.

Jsme zvědavi, jestli se bude zařízení této chalupy nějak výrazně lišit od těch „českých“. Na první pohled je zřejmé, že Ari s Jaanou dávají přednost střízlivějšímu skandinávskému stylu. „Při návštěvách na chalupách se mi staré věci líbí, ale do našeho domku se hodí jednoduché zařízení,“ říká Ari, když nás provází po domě. Staré skříně objevili chalupáři v antik bazaru ve Vimperku, nové kousky jsou z IKEA.

„Z domova jsme si přivezli jen starou mapu Finska z roku 1938,“ ukazuje chalupář na zeď. Barevnost interiéru připomíná slunce a moře – žluté a béžové stěny, modré potahy na sedacím nábytku a přehozy na postelích.

Na zahradě je kvůli snadné údržbě jen trávník, několik nízkých keříků a pár stromků. Před šesti lety sem přibyl malý sklad. Na terase je v létě příjemné posezení u zahradního stolu. „Když tu nejsme, chodí nám trávu sekat sousedé,“ pochvaluje si dobré vztahy s místními Ari.

Chalupaření po finsku

„Bydlíme ve městě Espoo, vzdáleném asi pětadvacet kilometrů od Helsinek. Celá cesta z domu na chalupu nám trvá pět až šest hodin. Z Finska letíme letadlem, v Praze si půjčíme auto. V létě sem jedeme s manželkou a s přáteli většinou na čtyři týdny, pak ještě během roku několikrát na týden. Ve Finsku je dovolená šest týdnů, já mám dokonce osm,“ vysvětluje Ari.

Finové jezdí o víkendech také hodně na chaty a rádi sbírají houby. A jak je to s typickým chalupářským kutilstvím? „Na chalupě občas něco natírám, dělal jsem i obklad za kuchyňskou linkou. Manželka šila závěsy na okna, stěny v předsíni vyzdobila drobnou malbou,“ pochlubil se náš průvodce.

A jak tráví volný čas? „Rádi jezdíme na výlety, navštěvujeme města a zámky. Moc se nám líbil Český Krumlov, Jindřichův Hradec i místa na Moravě.“ Ve Finsku Ari jezdí na kajaku po jezerech. Tady mají také dva nafukovací kajaky a s manželkou rádi sjíždějí nedalekou Otavu, Lužnici, vypraví se i na šumavské Černé jezero. „V létě na zahradě grilujeme. Když je hezky, chodíme na procházky a stejně jako ve Finsku na houby. Když prší, díváme se na televizi, i na české programy. Máme tu už kamarády. Se sousedy jsem chodil do místní hospody na pivo, ale ta je teď zavřená,“ vypočítává Ari, co všechno při pobytu v Čechách podnikají. Ale to není vše.

Stella Polaris

Žihobce mají kromě zámku a soukromé galerie Netopýr manželů Froulíkových, o kterých jsme psali v předminulém čísle, ještě jednu zajímavost – Kulturní centrum Finska Stella Polaris (Polární záře). Je to jediné finské kulturní centrum v Čechách, Evropě a snad i na světě – všude jinde totiž fungují jen skandinávská centra. O jeho vznik se zasloužil hlavně Ari, prostory v centru obce v místnostech zrušené prodejny dala bezplatně k dispozici společnost Coop.

Pojďte poznávat finsko

Centrum funguje od léta 2014, vidět v něm lze stálou expozici i výstavy fotografií finské přírody a architektury, akvarely finské krajiny i další. Je možné si prohlédnout knihy o finském umění i výstavku děl finských umělců – skleněné plastiky, keramiku a podobně. Otevření centra se zúčastnil i finský honorární konzul, Jaana napekla finské speciality, zazpíval český sbor z Prahy. O loňské pouti sem zavítalo během jednoho dne i sto čtyřicet lidí!

Letošní pozvánka

Letos zorganizoval v centru Ari další akce. V létě proběhla vernisáž výstavy akvarelů finské výtvarnice Anne-Marii Björninen a v místním kostele koncertoval světově známý finský kytarista Juha Björninen. Od srpna do listopadu probíhá i společná výstava českých a finských výtvarníků Inspirace krajinou – Mezi polární září a šumavskými vrchy. Vstup na všechny akce je zdarma. Jak vidíte, finští chalupáři se v Čechách určitě nenudí.

http://virtual.finland.fi, www.finland.cz, www.zihobce.eu

text: IVA TVRZOVÁ
foto: VLADIMÍR HÁJEK

Z Finska na Šumavu


Komentáře

Napsat komentář