Vydržení parcely


Před 22 lety jsem kupoval chalupu se dvěma částmi zahrady, jednou oplocenou a druhou neoplocenou. Při schvalovacím řízení se místnímu JZD zdálo, že bychom měli pozemek moc velký a rozhodlo, že nám část neoploceného pozemku majitel nesmí prodat. A tak pracovníci Geodezie rozpůlili neoplocenou zahradu a my jsme požádali stavební úřad o nové oplocení. Zhruba před pěti lety však potomek původního majitele prodal zbývající část novému majiteli – sousedovi. Ten si patrně nechal provést nový geodetický výměr a dnes nárokuje část naší zahrady (asi 100 m2) s tím, že tehdejší geodetický výměr byl špatně proveden a oplocení neodpovídá nákresu v geodezii… V případě, že by byl při prodeji sousedovi proveden geodetický výměr a zjistilo se, že neodpovídá nákresu, měli jsme možnost část nesprávně oploceného pozemku odkoupit od potomků původního majitele a neměnit dnešní oplocení. Na tomto pozemku je několik vzrostlých kordonů, velká třešeň – a nám nezbude, než se pokusit je přesadit. Dnes, po více než 20 letech užívání, nemám jistotu, že ani jiná část mého oploceného pozemku neodpovídá geodetické výměře. Je nějaká pomoc?
(A. V., Liberec)

Vydržení parcely

Ve vašem případě je na první pohled zřejmé, že by bylo vhodné část užívaného pozemku přenechat novému sousedovi, neboť podle vašeho pocitu vám nepatří. Nicméně by dle mého názoru bylo vhodné navštívit advokáta a poradit se, zda by v této situaci nebylo možné použít institut vydržení vlastnického práva. Jak píšete, 22 let jste pozemek užíval v dobré víře, že je váš vlastní, a to je právě jednou z podmínek vydržení.

Vydržením můžete nabýt vlastnické právo, pokud máte předmětnou věc, v tomto případě pozemek, v dlouhodobé oprávněné držbě. V případě vydržení věci tak dojde k zániku vlastnického práva dosavadního vlastníka a vznikne vlastnictví skutečného držitele. Může to být věc movitá i nemovitá, včetně jejich součástí a příslušenství. Vydržením pouze nelze nabýt takovou věc, která nemůže být předmětem vlastnického práva, nebo může být dle zákona pouze ve vlastnictví státu či zákonem stanovených osob.

Předmětem vydržení může být i pozemek, který je součástí jiné parcely, jak tomu je ve vašem případě (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn.22 Cdo 873/98).

K tomu, aby bylo možné věc vydržet, je tedy nutné, aby existovala oprávněná držba předmětu vydržení, tedy pozemku, a to nepřetržitě po celou požadovanou vydržecí dobu, která v případě nemovitostí činí 10 let (v případě movitých věcí pak 3 roky).

Oprávněným držitelem je ten, kdo je v dobré víře, že mu věc patří. A právě posuzování dobré víry je třeba hodnotit objektivně a podle okolností. Oprávněná držba tedy musí bezpodmínečně trvat po celou dobu vydržecí doby. To sice neznamená, že by držitel musel po celou dobu věc aktivně užívat, avšak musí ji mít ve své moci a nakládat s ní jako se svou.

V opačném případě dochází k přetržení vydržecí lhůty, která ale může po opětovném splnění výše uvedených podmínek začít běžet znovu. Pokud uplyne vydržecí doba, pak za splnění všech výše uvedených podmínek dochází ze zákona k nabytí předmětné věci do vlastnictví oprávněného držitele.

Není tedy třeba, aby o vydržení rozhodl nějaký státní orgán, např. soud. Je však velmi pravděpodobné, že otázka vydržení bude v řadě případů předmětem soudního řízení.

Z vaší strany může být podána žaloba na určení vlastnického práva. Pokud se týká vaší nejistoty s výměrou dalších částí pozemku, i zde odkazuji na výše uvedené vyjádření.

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář