Věcné břemeno


V roce 1967 jsem koupil od tehdejšího MNV do osobního užívání polovinu dvojdomku. Před jeho koupí došlo k rozdělení zahrad, které ovšem neřešilo přístup k mnou zakoupené polovině dvojdomku.
A tak chodím 40 let po sousedově části zahrady. Cestu jsem bez námitek souseda zpevnil a upravil a soused mi v přístupu nebrání. Chtěl jsem záležitost uvést do souladu
s právním pořádkem, ale moje snaha o zřízení věcného břemene k chodníku se u souseda nesetkala s pochopením.

Prosím proto o radu, jak v této situaci postupovat.
(Z. U. Zákupy)

Věcné břemeno

Věcné břemeno je povinnost, kterou je vlastník nemovitosti omezen ve výkonu vlastnického práva (musí trpět cestu přes svůj pozemek, vedení inženýrských sítí či doživotní užívání nemovitosti jinou osobou). Oprávnění, které odpovídá dané povinnosti označujeme jako právo odpovídající věcnému břemeni. Věcná břemena jsou upravena v občanském zákoníku v ustanovení §§ 151n až 151p.

Vydržení věcného břemene

V případě tazatele by mělo jít o věcné břemeno sjednané ve prospěch každého vlastníka nemovitosti. Předpokládám totiž, že žádný jiný přístup k domu není, a proto by zde osobní věcné břemeno (vážící se pouze k osobě) nebylo na místě. Dle mého názoru došlo k vydržení věcného břemene. Zcela nepochybně zde jde o osobní výkon práva a tímto vykonáváním (tedy faktickým užíváním cesty) tím, kdo konal a byl v dobré víře, že mu právo výkonu věcného břemene patří, došlo k vydržení věcného břemene.

Doba, po kterou je nutné věcné břemeno vykonávat, je desetiletá. Do této lhůty se započítává i doba, po kterou právní předchůdce nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu. I když tedy soused nechce uzavřít písemnou smlouvu o zřízení věcného břemene, toto věcné břemeno existuje a právo jemu odpovídající není možné jednoduše zrušit. Problém by však mohl nastat při převodu či přechodu vlastnického práva, a proto by opravdu bylo vhodné, aby věcné břemeno bylo zapsáno.

Určení existence práva

Zřízení věcného břemene se můžete domáhat i soudně jako osoba oprávněná z věcného břemene (resp. osoba, která tvrdí, že je oprávněná). Šlo by o žalobu na určení existence práva odpovídajícího věcnému břemeni, a tedy o žalobu podle ust. § 80 písm. c) občanského soudního řádu, kterou se oprávněný z věcného břemene, příp. i jiná osoba, která prokáže, že má na určení naléhavý právní zájem, může domáhat určení, že na nemovitosti žalovaného vázne v žalobě uvedené věcné břemeno buď ve prospěch žalobce, nebo ve prospěch (každého vlastníka) jeho nemovitosti. Přichází v úvahu tam, kde věcné břemeno není zapsáno v katastru nemovitostí a přesto žalobce tvrdí, že existuje (mohlo by jít i o případ vydržení).

Je nutné zde upozornit i na to, že se může citovanou žalobou domáhat svého práva i ten, jemuž svědčí věcné břemeno zapsané do katastru, avšak vlastník zatížené nemovitosti je popírá (např. tvrdí, že zaniklo, nebo že smlouva o jeho zřízení je neplatná). Soudně lze upravit i případný spor o rozsah či obsah věcného břemene. V žalobě je třeba uvést všechny skutečnosti, ze kterých lze usuzovat na existenci věcného břemene. Pokud jde o věcné břemeno vzniklé v důsledku vydržení práva, nestačí tvrdit, že žalobce vykonává věcné břemeno (přechází přes cizí pozemek, užívá cizí studnu atp.), ale je třeba uvést skutečnosti, ze kterých je zřejmé, že žalobce je v dobré víře, že mu náleží právo odpovídající věcnému břemeni. Žalobní návrh (petit) má znít na určení, že nemovitost označená parcelním číslem, katastrálním územím a obcí je zatížena věcným břemenem v žalobě specifikovaným (resp. že na něm takové břemeno vázne). Rovněž by z návrhu mělo vyplývat, zda jde o osobní věcné břemeno (tedy svědčí konkrétní osobě), nebo zda jde o věcné břemeno spojené s vlastnictvím určité nemovitosti.

Určitě bych se se sousedem pokusila ještě dohodnout, protože soudní řízení může být drahé a dlouhé. Rovněž bych se ještě před podání žaloby poradila s odborníkem, kterému můžete osobně lépe popsat stav věci.

TEXT: BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

Napsat komentář