Terénní úpravy


Nevyhneme se jim při změně dispozic zahrady, ale čekají nás i při budování chodníčků nebo teras.

Terénní úpravy v zahradě se dělají z různých důvodů. Tím nejpodstatnějším může být samotné založení zahrady a související změny profilu pozemku, úpravy svahů a spádů či další radikální zásahy. Častěji se však můžete setkat s potřebou terénních úprav například kvůli vydláždění chodníku, zbudování schodů či přeměně prudšího svahu na snáze udržovatelné terasy.

I malá úprava představuje velký zásah do zahrady, protože je třeba počítat s odvážením či navážením zeminy, přemísťováním písku, dlažby nebo kamenů a někdy i s popojížděním těžké techniky. To vše je pro zahradu zátěží. Proto se vyplatí vše předem promyslet, spočítat a naplánovat.

Dusat a pěchovat

Jestliže se rozhodnete například vydláždit chodník nebo místo k posezení, je nejprve nutné vybudovat podklad. Ten se obvykle dělá z několika vrstev štěrku nebo písku, případně z recyklované suti, kterou lze koupit na skládkách. Základem pro podkladový materiál je pak vyspádovaná rovina s alespoň dvouprocentním sklonem.
Pokud dlažba navazuje na jakoukoli zeď či zídku, měla by se s ní „potkat“ až pod úrovní vodorovné izolace proti vodě, aby vlhkost z dlažby nepoškozovala stěnu. Dlažbu a její podkladní lože od stěn oddělíme nopkovou fólií.

Síla podkladní vrstvy se odvíjí podle toho, zda bude dlažba z-těžována pouze chůzí, nebo po ní bude například popojíždět auto. Z jílovité půdy je třeba zajistit odvádění vody drenáží, v případě písčité půdy by měl být podklad natolik pevný, aby se dlažba nepropadala. Dosáhneme toho pěchováním, třeba za pomoci vibrační desky či válce z půjčovny nářadí. Výkop pro dlažbu pro pěší postačí do hloubky deseti centimetrů, pro náročnější zatížení a několik vrstev podkladu včetně drenážní vrstvy vyžaduje zhruba třicet centimetrů hloubky.

Pokud chceme postavit v dlážděné ploše schůdky a zídky, nevyhneme se obvykle betonování. Použijeme suchý beton a podklad pro něj bude nutné vykopat až do nezámrzné hloubky 60 až 80 centimetrů.

Plánujte s rozmyslem

Většími terénními úpravami lze radikálně změnit modulaci terénu, a tím pádem vzhled, účel i atmosféru celé zahrady. Můžete pracovat s výkopovou stavební zeminou, získanou např. při stavbě zahradního jezírka, můžete proměnit šikmý pozemek na terasy a modulovat profil zahrady i pomocí hlíny, získané právě při srovnávání svahů.

Tyto práce je dobré plánovat pečlivě, jsou-li většího rozsahu, raději je zadat specializované zahradnické firmě. Ta si už správné pořadí prací pohlídá. Například trávník se zakládá až v okamžiku, kdy se do nově navezených ploch či dokončených terénních úprav už dále nebude zasahovat. Pokud je však vrstva navážky vyšší než padesát centimetrů, počítejte s tím, že bude sedat – a s dalším budováním je třeba trpělivě vyčkat i několik měsíců.

Text Richard Guryča, foto Martina Lžičařová, Shutterstock, Wikipedia a archiv firem


Komentáře

2 reakce na Terénní úpravy

  1. alesn napsal:

    Já si nechal toto dělat od firmy a byl jsem spokojený… ale uznávám mít čas zvládl bych to asi svépomocí…

  2. alesn napsal:

    Ještě kdo nemá čas jako já, firma mi to udělala komplet na klíč…

Napsat komentář

Jak na suchou zídku

Pro stavbu kamenné zídky vybíráme kameny, které jsou odolné proti zvětrávání, tedy například pískovec, vápenec, žulu nebo břidlici. Půda pod základy se musí dostatečně zhutnit, aby zídka nesedala. Pokud její výška nepřesáhne jeden metr, stačí jako podklad vrstva štěrku v hloubce 50 cm. Stavíme-li zídku proti svahu, vysypeme štěrkem i prostor mezi svahem a budoucí zídkou. Tato propustná vrstva slouží jako drenáž.