Spořicí účty


Nejistá doba donutila české domácnosti k větší tvorbě úspor. Češi sice více myslí na zadní kolečka, ale příliš si nevědí rady, kam volné peníze odkládat. Jednou z alternativ mohou být spořicí účty.

Bankovní účty jakéhokoliv typu jsou obecně pro konzervativní české domácnosti velmi oblíbeným produktem ke spoření. Největší množství úspor však leží na běžných bankovních účtech, a to i přesto, že úroková sazba se dlouhodobě pohybuje na úrovni odpovídající 0,1 až 1,0 procentu. O již tak mizivý výnos z uložených peněz nás ještě více ochudí povinná 15% daň z připsaných úroků, a pochopitelně také bankovní poplatky. Ty v závislosti na výběru banky mohou dosahovat i několik set korun měsíčně. Není tak výjimkou, že reálný výnos na běžném účtu dosahuje záporných hodnot, neboli zaplacené poplatky převyšují připsané úroky očištěné o zaplacenou daň z příjmů.

Běžný účet by tak měl sloužit především k financování provozu domácnosti, nikoliv k pravidelnému ukládání volných peněžních prostředků. K tomu ho ostatně předurčují i dodateční služby, jako jsou možnosti zřízení trvalých příkazů, inkasa a SIPO, internetové bankovnictví, debetní platební karty k účtu, výběry z bankomatů a další. Pokud se však při spoření nechcete odklonit od bankovních produktů, nabízí se vám vesměs jen dvě alternativy, a to spořicí účty a termínované vklady.

Bankovní produkty třikrát jinak

Veškeré bankovní vkladové produkty lze vesměs rozdělit do tří typů: běžné nebo též sporožirové účty, spořicí účty a termínované vklady. Určitým typem bankovního účtu je mimochodem také stavební spoření, ale tomu se dále věnovat nebudeme, protože svou konstrukcí stojí trošku mimo tři zmíněné typy účtů.

Oblíbenost bankovních účtů jde ruku v ruce s konzervativností českých střadatelů, která se opírá o dvě základní charakteristiky těchto produktů. V prvé řadě je to po určitou dobu pevně stanovená úroková sazba. Ta je odvislá od úrokových sazeb nastavených Českou národní bankou. Pokud Česká národní banka zvýší úrokové sazby, lze očekávat, že se zvýší také úrokové sazby u bankovních produktů. Ale pozor, jak vkladových tak úvěrových. Takže na jednu stranu se zvyšuje výnos z vložených peněz, na druhou se klientům prodražují veškeré bankovní úvěry.

Druhou zásadní vlastností vkladových produktů je jejich pojištění, které je garantováno českou legislativou, tedy státem. Ze zákona jsou pojištěny všechny bankovní vklady v rámci jedné banky do 100 % hodnoty účtu a absolutního maxima odpovídajícímu ekvivalentu 100 000 eur (viz příklady v rámečku), tedy při dnešním kurzu asi 2,5 miliónu korun. Otázkou však zůstává, jaká by byla realita, pokud by skutečně zkrachovalo více velkých bank. Myslíte si, že by stát měl na uspokojení všech věřitelů? Nízké riziko je tedy motivací většiny drobných střadatelů na bankovních účtech. Jak však využívat tyto účty, aby jejich majitel dosahoval co největší efektivity z jejich užití?

Běžné účty

Běžné účty nabízejí velké množství doprovodných služeb, které mají zjednodušit manipulaci s uloženými penězi. Standardem je dnes využívání internetového bankovnictví a platebních karet, běžné je užívání trvalých příkazů, příkazů k inkasu a SIPO, vybíráme peníze z bankomatů v tuzemsku i zahraničí, platíme kartou (a často ne jedinou) přes internet i přímo v obchodech, dobíjíme kredit u telefonů apod. Služeb je mnoho, ale za většinu z nich také musíme bance platit. Úroková sazba je velmi nízká, někdy se blíží nule. Běžný účet se hodí především k financování provozu domácnosti, k jednorázovým i pravidelným platbám.

Spořicí účty

Spořicí účty jsou běžným účtům velmi podobné, ale jsou ochuzeny o některé služby nebo jsou tyto služby zpoplatněny vyšší sazbou oproti běžnému účtu. K účtu například nemusí být vydávána platební karta (nelze tedy vybírat z bankomatů ani platit u obchodníků), nelze nastavovat pravidelné platby, je omezen počet jednorázových plateb nebo jsou zcela zakázány. Na spořicím účtu může být vyžadován minimální zůstatek.

Zřízení účtu může být podmíněno existencí běžného účtu u stejné banky. Na druhou stranu většinu spořicích účtů lze obsluhovat internetovým bankovnictvím a poplatek za jejich vedení je zpravidla nulový. Nižší komfort pro klienta je však kompenzován výrazně vyšším zhodnocením oproti běžným účtům (více v odstavci „Nejlépe úročené spořicí účty“). Úroky zpravidla nejsou připisovány měsíčně, ale čtvrtletně nebo dokonce s delší periodou.

Spořicí účet je vhodný k dlouhodobému uložení finanční rezervy, ke krátkodobému až střednědobému spoření nebo uložení úspor, jako konzervativní část dlouhodobého investičního portfolia (pouze v případě, že pravidelně investujete do investičních produktů).

Termínované vklady

Termínované vklady jsou vyloženě určeny ke zhodnocování úspor a neumožňují žádné dodatečné služby. Nelze je využívat k platbám, nedostanete k nim ani platební kartu. Ve většině případů nemůžete ani kontrolovat stav úspor za pomoci internetového bankovnictví. Úročení může být vyšší než u spořicích účtů, a to v závislosti na délce uložení peněz a velikosti obnosu, který je na účet vložen, tzv. pásmové úročení.
Úrok roste s dobou uložení peněz a vloženou částkou. K vloženým penězům nelze zpravidla dělat přívklady a nelze ani peníze vybírat. Předčasné ukončení vkladu je sankcionováno! Úroky jsou připisovány zpravidla pololetně nebo ročně.

Termínované vklady se hodí k střednědobému (2 – 5 let) zhodnocování jednorázového vkladu, ke zhodnocování prostředků nad rámec finanční rezervy, jako konzervativní část dlouhodobého investičního portfolia.

Nejlépe úročené spořicí účty

Výhodou spořicích účtu je skutečnost, že jejich vedení a zřízení je naprosto zdarma. Pokud vám postačí pravidelný výpis v elektronické podobě (bez poplatku) a budete účet využívat pouze k zhodnocování úspor, je možné mít spořicích účtů hned několik. Své peníze pak můžete svěřit vždy té bance, která vám právě nabídne nejlepší úrokovou sazbu. Jediné, co musíte udělat, je vždy začátkem měsíce, kdy nejčastěji banky mění úrokové lístky, porovnat aktuální úrokové sazby. Tato „úroková turistika“ vám může přinést zajímavé peníze navíc. Je však třeba mít na paměti kromě úrokových sazeb také další podmínky daného produktu, které mají na tuto činnost vliv (minimální zůstatek, perioda připisování úroků apod.), abyste se zbytečně naopak o peníze nepřipravili.

Spořicí účet Jinak od AXA Bank Europe (www.axa.cz), maximální dosažitelný úrok 2,9 %. Spořicí účet lze sjednat pouze v obchodní síti Partners Financial Services a výhradně pro klienty Partners. Samotný spořicí se od klasického účtu od AXA Bank Europe liší jen výší úrokové sazby (základní varianta nabízí 2 % při vkladu do 5 miliónů Kč). Zdarma je založení a vedení účtu a dvě odchozí platby v měsíci. K účtu je také možné zdarma získat platební kartu Visa Electron.

Spořicí konto od Metropolitního spořitelního družstva (www.metunion.eu) nabízí úrokovou sazbu 2,8 %. Úroková sazba není nijak omezena vkladem ani dobou spoření. Založení a vedení účtu a převody prostředků jsou zdarma. Je potřeba stát se členem družstva za poplatek 100 korun. Nevýhodou je malé množství poboček, konkrétně šest.
Spořicí účet Extra od Equa Bank (www.equabank.cz) vám připíše úrok 2,6 %, pokud za celý kalendářní měsíc nedojde k výběru peněz, v opačném případě připíše pouze 1,8 %. Měsíční vedení účtu EXTRA je zdarma.

Spořicí účet Akce Zima od AXA Bank Europe (www.axa.cz), Wüstenrot spořicí účet (www.wuestenrot.cz) nabízí shodně úrok 2,5 %. Přestože výše uvedené úrokové sazby na spořicích účtech vypadají na první pohled velmi zajímavě, je třeba podotknout, že míra inflace za září 2012 odpovídá 3,2 %, to znamená, že za minulých 12 měsíců vzrostly ceny průměrně o 3,2 procenta oproti průměru předcházejících 12 měsíců.

Jednoduše řečeno ceny rostou rychleji, než se vám peníze na spořicích účtech zhodnocují. Výsledkem je, že i při takto zajímavých úrokových sazbách dochází k reálnému znehodnocení peněz. Z toho vyplývá, že za rok si za ně tedy koupíte méně než nyní. Pokud chcete své peníze uchránit, je třeba hledat jiný, výhodnější způsob jejich zhodnocování.

TEXT: JAROSLAV BARTOŠ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Spořicí účty


Komentáře

Napsat komentář

ROZDĚLENÍ ÚČTŮ

Přiklad 1: U banky máte dva běžné účty, na jednom je 300 000 Kč, na druhém 825 000 Kč. Dohromady vaše úspory tedy tvoří částku 1 125 000 korun. Tato částka by vám v případě krachu této banky měla být vrácena.
Příklad 2: U tří bank máte zřízeny účty. V první bance máte běžný účet se 150 000 korunami a spořicí účet se 450 000 korunami, u druhé banky máte termínovaný vklad na 1,2 miliónu korun. U třetí banky vlastníte úspory na spořicím účtu ve výši 350 000 korun a termínovaný vklad na 800 000 korun. Vaše celkové úspory tak dohromady tvoří částku 2 950 000 korun. Pokud by se všechny tři banky dostaly do existenčních problémů, máte nárok na vrácení celé sumy, tedy 2 950 000 korun.
Příklad 3: U jedné banky, která se dostala do existenčních potíží, máte zřízeno několik účtů, konkrétně jeden běžný účet s 50 000 korunami, dva spořicí účty s 350 000 korunami na každém z nich, jednu vkladní knížku s 1 miliónem korun a dva termínované vklady po 500 000 korun. Vaše celkové úspory tak činí 2 750 000 korun, ze zákona máte však nárok pouze na cca 2,5 milionu korun v závislosti na aktuálním kurzu.