Smích léčí


Smích léčí

Když jsme byli dětmi, často jsme se smáli. Prostě jen tak. Jak jsme rostli, vysvětlili nám, že ke smíchu musí být důvod, protože smějeme-li se bezdůvodně, vypadáme jako blázni.

V dospělosti se smích skutečně z našeho života vytrácí. Ať už je důvodem výše zmíněné varování, rodinná či profesionální výchova k jakési důstojnosti, bolesti světa nebo vlastní neveselé prožitky, stojí za to pokusit se do našich duší a srdcí smích vrátit.

Co na to lékaři?

Zjistili, že při každém srdečném zasmání dochází k prohloubení dechu, čímž je uvedeno do klusu srdce, hrudní koš, bránice, plíce a svaly snad celého těla. Tato svalová vibrace působí i jako masáž na žaludek a střevní trakt a povzbuzuje zažívání. Studie uveřejněná v časopise International Journal of Obesity dokonce tvrdí, že každodenní patnáctiminutový smích pomůže zhubnout za rok o dvě kila!

Že smích podporuje produkci endorfinů – tzv. hormonů štěstí serotoninu a noradrenalinu, zlepšuje náladu, odbourává stres a vyvolává v různé intenzitě pocit štěstí, to se všeobecně ví. Smích však touto cestou prokazatelně zlepšuje i náš zdravotní stav. Vysoká hladina endorfinů v mozku pozitivně působí například při nemocech jater, vředových chorobách, bolestech zad, zmírňuje astma, posiluje dýchací cesty, krevní oběh i srdce.

Uznávaný smícholog MUDr. Karel Nešpor, primář Psychiatrické léčebny v Praze -Bohnicích uvádí, že smích je nejen báječným pomocníkem při léčbě závislostí všeho druhu, ale celkově posiluje imunitu. To zvyšuje odolnost vůči infekcím i nádorovým onemocněním. Při smíchu a pozitivním vnímání věcí se totiž, zjednodušeně řečeno, zvyšuje počet NK buněk (NK znamená natural killer čili „přirozený zabíječ“), které ničí nádorové nebo infekcí napadené buňky, počet T-lymfocytů, jež napadají infekční činitele, i B-lymfocytů, působících na vytváření protilátek. Smích jako pomocnou léčbu doporučuje i tak úctyhodná odborná společnost, jakou je American Cancer Society (Americká společnost proti rakovině).

Endorfiny mohou také zmírňovat bolest, působit jako morfin. To prý věděli už chirurgové ve 13. století, kdy ještě nebyla známa celková anestezie. Až vás tedy bude trápit bolest zubů, hlavy nebo svalů, zkuste se zasmát, určitě se alespoň zmírní. Švýcarští vědci prokázali, že smích zvyšuje práh snášení bolesti v jednom netradičním pokusu. Dobrovolníci se snažili co nejdéle podržet ruku v ledové vodě. Ti, kteří byli před tím rozveseleni žerty, vydrželi toto podchlazení podstatně déle…

Aby se nám dařilo lépe překonávat nejrůznější problémy, nemusí prý jít ani o hlasitý smích. Stačí úsměv, stačí pohlížet na věci s humorem. Dokonce prý stačí smích jen předstírat, nebo napodobit třeba tak, že podržíme v ústech tužku.

Český specialista na autoimunitní léčbu a vývoj biomodulačních přírodních léčiv MUDr. Jan Šula na otázku, jak je možné, že člověk onemocní, přestože posiluje imunitní systém zdravou výživou, otužováním a sportem, odpovídá: „Jednoduše proto, že se věnuje tělu a ne mysli. Pouze silná mysl a silný duch zabrání nemoci. Pokud budete skvěle jíst a cvičit a budete se bát rakoviny, pak ji stejně dostanete. A s chřipkou je to stejné. Nejúčinnější prevencí je jednoznačně ono známé: Veselá mysl – půl zdraví. Víme to všichni, jen se to málo praktikuje.“

Zdravotní klauni

Mnozí odborníci, lékaři, vědci bádají nad tím, proč jsou lidé nemocní. Mnohem méně je těch, kteří studují, proč jsou zdraví! Přesto již takové studie existují a shodují se v tom, že smích a humor jsou při léčbě velmi důležité. V některých nemocnicích zaměstnávají na odděleních, kde jsou hospitalizovány děti nebo naopak staří pacienti, klauny, baviče nebo vypravěče anekdot. V ustrašeném stavu se totiž nic nehojí. Co si má pacient počít? Čeká na vizitu, na diagnózu, na svou dávku léků, na svačinu a pak zase nic, návštěva možná přijde, ale možná taky ne, člověk nebo človíček je sám a v hlavě má jen nemocné myšlenky…

S nápadem vyzkoušet přítomnost zdravotních klaunů na dětských lůžkových odděleních přišel v roce 1986 Michael Christensen, dnes ředitel organizace Big Apple Clown Care Unit, sdružující profesionální klauny v USA. Zjistilo se, že pravidelné návštěvy klaunů přispívají ke zlepšení psychického, tudíž i zdravotního stavu pacientů. Dokonce i těžce nemocných. Dnes navštěvují profesionální zdravotní klauni i mnohé české nemocnice.

I když je pracovní náplní zdravotních klaunů legrace, svou práci berou velmi vážně. Musí projít náročným výběrem. Většinou mají dramatické vzdělání, mnozí z nich jsou ale přirozenými talenty. Důležitá je samozřejmě i schopnost empatie a trpělivost. Ti nejzkušenější se ještě zdokonalují ve speciálních seminářích v improvizaci nebo ve hře na hudební nástroje. Učí se nové techniky a fígle, kterými dokážou na nemocničních pokojích rozpoutat opravdovou legraci.

Kluby smíchu

Domov jógy smíchů a prvních klubů smíchu není za Velkou louží, ale v indické Bombaji. Doktor Madan Kataria se problémem léčby smíchem zabýval již delší čas, ale stále nevěděl, jak jej využít v praxi. Jednou ráno, když si šel zaběhat do parku, ho napadlo: Co takhle založit klub smíchu? Neváhal a začal se ptát kolemjdoucích na jejich názor. Většina lidí si jen ťukala na čelo. Pět osob se k němu ale přidalo, usadili se v odlehlém koutě parku a začali si vyprávět vtipy. Nálada byla tak výborná, že se všichni rozhodli sejít se i následující den, kdy se k nim přidalo dalších patnáct lidí. Tak vznikl první klub smíchu.

Po čase zásoba historek došla a doktor Kataria přemýšlel, jak by se dalo smát jen tak, bez důvodu. Inspiroval se bezprostředním chováním dětí během školních přestávek a dechovými cvičeními používanými v józe. A tak se zrodila speciální metoda „řízeného“ smíchu – Hasja jóga.

Dnes je v Bombaji 75 klubů smíchu, asi tisícovka ve zbytku Indie a další vznikají po celém světě. Veselé historky a vtipy jsou zde vysloveně zakázány. Smysl pro humor je totiž záležitost velmi individuální a těžko přenosná, souvisí s mnoha různými faktory. Čemu se tedy lidé v těchto klubech smějí? Smějí se sami sobě, svým pošetilostem, smějí se spolu s druhými, ale nikdy ne druhým. Frekvence setkání je různá. Někde se scházejí každý den, jinde třeba jen dvakrát týdně.

V ideálním případě se cvičení konají ráno, aby člověk začínal den pozitivně naladěn a udržel si dobrou náladu co nejdéle. Účastníci si stoupnou do kruhu na vzdálenost paže jeden od druhého, aby se mohli navzájem dívat do očí a povzbuzovat se ke smíchu. Během přesně stanoveného programu se každý může přemisťovat a smát se tu s jedním, tu s druhým kolegou. Měl by ale stále udržovat zrakový kontakt s více než jedním účastníkem a co nejčastěji se s ostatními chytat za ruce. Nejdůležitější je, aby celá hodina měla radostný, interaktivní a uvolněný charakter.

Smích má i své kontraindikace: je to vysoký tlak, výhřez ploténky, kýla či nedávná operace. Mnohem více má ale blahodárných účinků. Doktor Kataria zjistil, že jeho metoda účinně působí na poruchy spánku, migrénu, osamělost, depresi, podrážděnost, alkoholismus a závislost na nikotinu, na svalové napětí, časté infekce, ale to už bychom se opakovali.

Závěrem tedy připomeňme dvě moudra, související se smíchem. Autor nepříliš humoristických příběhů Viktor Hugo před dvěma sty let řekl: Smích je slunce, které zahání z lidské tváře zimu. A ještě známý citát z poněkud humornějšího odkazu našeho Karla Čapka: Humor je sůl země, a kdo je jím dobře prosolen, uchová se dlouho čerstvý.

Chcete-li se uchovat dlouho čerství, smějte se, usmívejte se, culte se, řehtejte se. Nevíte, jak na to? Kupte si báječnou knížku MUDr. Karla Nešpora Léčivá moc smíchu (Vyšehrad 2007). Dozvíte se mimo jiné, že pro použití v soukromí jsou vhodné tyto způsoby: ranní úsměv, stydlivý smích, postupný smích, smích končetinami, transcendentní smích, hudební smích, medvědí smích, slepičí smích, sebevědomý smích, vnitřní úsměv pro pokročilé, smích zvaný šťastné batole, řvoucí lev nebo třeba turista z Tramtárie. A to jsem zdaleka ještě nevyjmenovala všechny.

Pokud ke smíchu potřebujete společnost, zajděte za dobrými přáteli. Anebo do pražského domu Maitrea, kde vám prozradí, že i u nás se organizují semináře pro všechny, kteří se rádi smějí, nebo se chtějí více smát. Pak třeba můžete ve svém bydlišti založit klub smíchu.

www.maitrea.cz

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK


Komentáře

Napsat komentář

USMĚVAVÝ ČAJ

Produkci endorfinů – hormonů štěstí je možné podpořit konzumací určitých poživatin. Bohužel jde hlavně o sladkosti, na nichž se leckdo může stát závislým. Pocit radosti a štěstí však můžeme podpořit i čajem. Nejdůležitější složkou je kardamom. V ayurvédské medicíně se užívá i k obnovení vitality a proti letargii a depresím a na Dálném východě a v Latinské Americe k ochucení likérů, čajů a kořeněných vín. My budeme potřebovat: 2 – 3 zrnka kardamomu, kousek skořice, 2 hřebíčky, plátek čerstvého zázvoru a 200 ml vody. Vodu a koření přivedeme téměř k varu (nesmí se vařit), přikryjeme a udržujeme při této teplotě asi hodinu. Pak přecedíme. Čaj můžeme přisladit medem a podáváme dva až tři šálky denně.