Sanační omítky


Sanační omítky problém vlhkého zdiva nevyřeší, ale mohou k odvlhčení domu výrazně přispět. Aby svoji funkci mohly plnit správně, je třeba vyhnout se chybám při jejich použití.

Princip sanačních omítek spočívá v množství vzduchových pórů, které se v jejich struktuře vytvoří po rozmíchání směsi ve vodě a nanesení na zeď. Tyto póry pak ze zdiva odvádějí vlhkost ze zdiva.
Sanační omítky se tedy od běžných omítek liší především vysokou pórovitostí a prodyšností, díky čemuž jsou velmi lehké. Mají nízkou kapilární nasákavost, případně vodu zcela odpuzují. Sanační omítkou voda neproniká skrze kapiláry do zdiva a odpařování vody ze zdiva a případné srážení solí probíhá pouze na vnitřní straně omítky. Povrch stěny nahozené sanační omítkou tedy zůstává suchý a neměl by trpět ani výkvěty soli typickými pro vlhké zdivo.
Existují i sanační omítky zcela vodotěsné, jejichž použití se dříve doporučovalo na vlhké zdivo v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Dnes se nahrazují spíše hydroizolačními stěrkami. Mezi speciálními sanačními omítkami najdete i omítky s tepelně izolačními schopnostmi, které se používají například při rekonstrukci fasád historických objektů.

Vyhněte se chybám

Častou chybou při použití sanačních omítek je zejména spoléhání se na ně jako na definitivní řešení problému s vlhkým zdivem. Přes všechny své dobré vlastnosti totiž sanační omítky neodstraní příčiny vlhkosti, ale pouze částečně a na omezenou dobu snižují její nežádoucí následky. Udržují projevy působení vlhkosti pod povrchem stěny, což může například při dlouhodobé kumulaci solí značně znehodnotit zdivo. Sanační omítky je tedy nutné chápat pouze jako dočasné a částečné řešení a kombinovat je i s dalšími kroky ke snížení či odstranění vlhkosti zdiva.
I to, co sanační omítka vyřešit dokáže, je však nutné podpořit její správnou aplikací. Především dodržujte postupy doporučené výrobci jednotlivých směsí. Mějte na mysli to, že nejde o standardní omítku a že je při jejím nanášení třeba respektovat doporučenou tloušťku nanášené vrstvy, počet vrstev i dobu vyzrávání mezi natažením jednotlivých vrstev. Důležité je také dodržet správnou výšku, do které by měla být sanační omítka na zeď nahozena. Zpravidla je to alespoň 80 centimetrů od podlahy.

Postup omítání

Starou vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky minimálně 80 až 100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti. Okopanou omítku je nutné ihned odstranit z pracovního prostoru. Spáry ve zdivu pak vyškrábejte do hloubky jednoho až dvou centimetrů, zdivo očistěte kartáčem nebo proudem tlakového vzduchu. Pro zvýšení stability zdiva je možné vyškrábané spáry nahradit jinou omítkou s požadovanými parametry nebo již přímo vyplnit sanačním podhozem.
Nerovnosti vyrovnejte sanační omítkou, do které lze vkládat úlomky cihlových tašek a cihel. Nepoužívejte úlomky betonu a betonových tašek. Při vyrovnání větších nerovností omítkou je nutné omítku vyztužit ocelovou sítí.
Sanační omítku nahazujte na speciální postřik, při míchání postřiku i samotné omítkové směsi dodržujte doporučené množství vody i dobu míchání. Postřik by měl vyzrávat tři dny, omítka se nahazuje na navlhčený povrch zpravidla v jedné nebo dvou vrstvách, strhává se latí a dohlazuje hladítkem. Konečnou úpravu povrchu je nutné dělat speciální jemnou omítkou na sanační omítky.

www.ceresit.cz, www.cemix.cz, www.weber-terranova.cz

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem


Komentáře

Napsat komentář

Dobré rady

  • Sanační omítky splní účel pouze na důkladně očištěném zdivu.
  • Dodržujte doporučenou výšku nahození i tloušťku jednotlivých vrstev.