Řez jabloní


Máte zahradu, kde pěstujete jabloně? Pokud jste nestihli zimní řez koruny, nezoufejte, některé úpravy můžete udělat i během roku.

Každoroční prořez koruny zajistí dobrý zdravotní stav stromku a většinou i bohatou sklizeň. Než sáhnete po pile a nůžkách, měli byste vědět, že pro začátečníka jde o poměrně složitou záležitost. Ovocné stromy ve svém životním cyklu procházejí několika vývojovými stupni. Bez plánovaného řezu by koruny většiny odrůd byly husté a plodily by nekvalitní ovoce. Důležité je pochopit základní principy a porozumět pojmům týkajícím se tvarování koruny. Jednotlivé odrůdy jabloní potřebují specifické přístupy k řezu, navíc existuje několik škol řezu a každý zahrádkář si vybírá způsob, který mu vyhovuje.

Výchovný řez

V první řadě jde o takzvaný výchovný řez. Po výsadbě stromku se v prvních letech staráme o zapěstování jeho tvaru podle dané podnože. U mladého stromku tak z vrcholových výhonů založíme korunku. U podnoží slabě rostoucích (například okolo typu M9 až M26) necháme růst terminál do výše dva a půl metru a na něm pěstujeme polokosterní větve a plodný obrost. Je to tvarově štíhlé vřeteno, solax systém a jiné tvary.

U těchto podnoží volíme vzdálenost mezi stromky podle hodnoty půdy, u M9 od dvou do tří metrů, u M26 až do tří a půl metru. Výchovný řez provádíme po mrazech, hlavně u vysazených stromků. Je to většinou začátek března, ještě v době vegetačního klidu. U těchto podnoží se při růstu používá opěrný kůl.

Pro středně vzrůstné podnože (například M4 a MM106) volíme prostorový tvar, zákrsek s kmínkem 60 cm. Obě podnože mají velmi podobný střední růst. Střední výhon, terminál, vedeme do výše okolo čtyř metrů, kde jeho růst ukončujeme na spodní odbočující výhon. Výchovný řez trvá kolem pěti let. Tyto podnože sázíme od sebe na čtyři až pět metrů.

Zakracováním vypěstujeme silné kosterní větve s dostatkem plodného obrostu. Úhel kosterních větví by měl být 45°, pod váhou plodů jde níže. Ve výchovném řezu nesmíme zapěstovat nadměrný počet kosterních větví.

Podnože M4 a MM106 jsou vhodné na palmety, a to na zlepšenou maďarskou palmetu s úhlem kosterních větví 20° nebo italskou palmetu s úhlem 45°. Palmeta je ovocná stěna postavená od jihu k severu, aby se vyhnula polednímu slunci a tím úpalu. Na palmety je potřeba postavit drátěnou oporu a kosterní větve na dráty připevňovat. Tím stromek tvarujeme a staráme se o plodný obrost jako u zákrsku.

Mezi silně rostoucí podnože patří v současnosti oblíbená podnož A2, prodává se také podnož MM109, která má podobný růst. Tyto podnože sázíme od sebe na vzdálenost sedm až osm metrů, dle kvality půdy. Používají se hlavně na čtvrtkmeny s kmínkem vysokým 90 cm a polokmeny s výškou 120 cm. Během pěstování omezujeme růst koruny do výšky, růst kosterních větví rozkládáme více do stran. Jinak pro pěstování a řez platí vše, co u středně vzrůstných podnoží. Na všech uvedených podnožích se u nás prodávají naštěpované odrůdy, třeba rezistentní.

Udržovací řez

Po několika letech výchovného řezu přichází období plné plodnosti. Tehdy začínáme s udržovacím řezem, kdy musíme zajistit plnou plodnost a dostatečné přírůstky nových letorostů. Udržovací řez lze u jádrovin provádět i v době vegetace. U slabě rostoucích podnoží je to na polokosterních větvích, u silněji rostoucích tvarů na kosterních větvích a na plodném obrostu.

Řez v tomto období musí být každoroční, jinak dojde k zesílení a poškození plodného obrostu na větve dalšího řádu. Udržovací řez se dělá od období začínající plodnosti přes střední věkové období až do počátečních příznaků staroby. V této době vždy zachováváme dostatečný počet květních pupenů pro kvalitní sklizeň.

Zmlazovací řez

Pokud stromu nelze podstatně prodloužit příliš krátké přírůstky letorostů zlepšenou výživou ani mírným zmlazováním, je nutné použít hlubšího zmlazovacího řezu do starého dřeva. Jde o středně hluboké až hluboké seříznutí koruny. Při něm se dostaví opakovaná potřeba řezu výchovného a pro další dobu několika let pravidelný udržovací řez. Bráníme se přílišnému zahuštění z nadměrného růstu nových výhonů.

Při hlubším zmlazení musíme dbát, aby nárazově nevznikl příliš velký nedostatek asimilační plochy. Při nedostatku asimilační plochy se strom „zadusí“. Někdy je to i díky starým vyholeným spodním větvím. Zmlazovací účinky má především řez používaný v době vegetačního klidu. Starší stromy, pokud mají zdravý kmen a paždí kosterních větví, můžeme přeroubovat roubováním rozděleným na tři roky.

Volba doby řezu během roku

Řez ovocných dřevin je možné provádět téměř během celého roku. K optimálním termínům ale patří zima, předjaří nebo jaro. V tomto období jádroviny snášejí i větší zásahy do koruny lépe než třeba v létě. Trvale řídká a dostatečně prosvětlená koruna je základním předpokladem úspěšného pěstování. Řez musí přispívat k tomu, aby každoročně stromy měly nové přírůstky letorostů jak v koruně, tak v kosterních větvích a na plodném obrostu. Stromy při pravidelném řezu nepřerostou, mají lepší zdravotní stav, zamezíme i šíření chorob a škůdců, zredukujeme výhony a zbavíme kmen nepotřebných větví.

A) Leden – únor

Řez v zimě (tedy ve vegetačním klidu) podporuje růst stromů. Používá se u kmenů, kde je dostatečná plodnost, ale růst je malý. V této době jsou zásobní látky v klidu a nerozvádějí se po stromě. Vybíráme si dny, kdy nemrzne. Ve slabých mrazech není vhodné řezat silnější větve, kde by vznikly větší rány. Zmlazujeme hlavně plodný obrost a zajistíme nutný průklest koruny. V únoru se zmlazují starší stromy, které plodí malé ovoce. U starých stromů volíme silnější zmlazení. V tomto případě se ale větším ranám nevyhneme. Po zásahu je ošetříme štěpařským voskem.

B) Březen – duben

Řez, který posiluje plodnost, provádíme v začátku vegetačního období, kdy se pupeny zvětšují růstem až do fáze zvětšeného myšího ouška. Tehdy řežeme jabloně po prvních letech výchovného řezu, v takzvaném udržovacím řezu v době plodnosti. Zde dopěstováváme stromy, na nichž připravujeme silné kosterní větve, aby unesly budoucí úrody, a snažíme se docílit dobře rozložený plodný obrost. Řežeme i starší stromy v plné plodnosti.

Když strom raší, zvětšují se pupeny. Řezem odebereme část zásobních látek, strom částečně oslabíme, ale zlepšíme květenství a tím plodnost. Pokud jsme zapěstovali nadměrný počet kosterních větví a potřebujeme některou odstranit, můžeme zasáhnout. Řezem způsobenou větší ránu ošetříme – zamažeme ji štěpařským voskem, během roku se začne rána zavalovat. Samozřejmě odstraňujeme choroby jako jabloňové padlí, ve starých stromech korovou rakovinu atd. Také můžeme zvolit zmlazování stromů přeroubováním na odolnou a chutnou odrůdu.

Doporučuji vybírat z odrůd rezistentních na strupovitost jabloní, letní Hanu, Nelu, dále Lotos, Rajku, Rubinolu, Orion, Topaz red, Goldstar či Admirál. Lze též zmlazovat starší stromy, ale jen do jedné čtvrtiny koruny. Hořejší část koruny zmlazujeme na úhel 120°. Vždy však na výhon odbočující ven z koruny.

C) Květen

Řez v době květu jabloní provádíme u stromů, které příliš bujně rostou, jak vlivem odrůdy (třeba Bohemie), nebo nadbytku závlahy. V dalších letech pak musíme omezit hnojení dusíkem. Zkrácením kvetoucích výhonů na plodném obrostu na květní růžici nebo růstový pupen odebereme v tuto dobu větší část zásobních látek a strom oslabíme v budoucnu v růstu. Dále ošetříme řezem kosterní větve a případně upravíme korunu.

D) Červen – červenec

Řez u jádrovin v těchto měsících děláme minimální, hlavně když narůstají jablka na plodném obrostu. Pouze odstraníme či zakrátíme letorosty rostoucí směrem nahoru, dovnitř koruny nebo křižující výhony. Pokud je to mladý stromek, sledujeme růst a odstraňujeme jen letorosty, které nesplňují náš předpoklad správného zapěstování daného tvaru.

E) Srpen

Pozdně letní řez se většinou provádí ve druhé polovině srpna. Jestli byl růst letorostů silnější a zastiňuje vybarvování jablek, k probírce musíme přistoupit. Pokud jsme v jarním řezu dostatečně prosvětlili korunu stromu a přírůstky letorostů jsou okolo 25 cm, bývá často prosvětlování zbytečné. Lépe je nezasahovat do stromu, kde se nám zvětšují jablka. Byl-li růst silný, prosvětlováním koruny kolem jablek odebereme část listové plochy. Tak se do plodů dostane více potřebného vápníku. To pomáhá k tomu, aby plody méně trpěly fyziologickou skvrnitostí (hořkou pihovitostí).

F) Září – říjen

Po sklizni je možný řez starších stromů. Pokud máme více stromů a v příštím roce na jaře bychom z různých důvodů řez nestihli, je možné ošetřit řezem jádroviny. Věnujeme se hlavně detailnímu řezu plodonosného obrostu. Silnější řez, kde způsobujeme větší rány, necháváme na jaro. Jsou-li stromy olistěny, mladé listy ukončují utváření zásobních látek a začne stahování těchto látek z listů starších.

Stromy, které neměly ovoce, je možné řezat až do půlky září. Na těchto stromech jsou potom na jaře lépe vyvinuty květní pupeny. Řezem v době olistění ještě zvyšujeme plodnost, i když to spadá do podzimu. Řez ukončujeme v říjnu, při teplém počasí. Pokud nemrzne, můžeme pracovat i v listopadu.

text: Jaroslav Kraus a Helena Štětinová
foto: Thinkstock a Shutterstock

Řez jabloní


Komentáře

Napsat komentář

KDYŽ SE ŘEKNE

  • VÝVOJOVÉ STUPNĚ
    údobí růstu, údobí plodnosti, údobí odumírání. K ovlivnění délky jednotlivých stupňů dochází volbou různých tvarů a používáním odlišných podnoží
  • PODNOŽE
    existuje řada podnoží, které rozdílně ovlivňují růst a plodnost naštěpovaných odrůd jabloní. Podnoží můžeme řídit velikost korun, nástup plodnosti i biologické vlastnosti stromů. U stromku, který kupujeme v zahradnictví, je etiketa s údaji o názvu odrůdy a informace, na jaké podnoži je daná odrůda (třeba Topaz) naroubována (například M9)
  • LISTOVÉ PUPENY
    jsou menší, přiléhají k větvím, vyrostou z nich listy nebo výhony
  • KVĚTNÍ PUPENY
    jsou větší a plnější, vyrostou z nich květy a plody
  • LETOROSTY
    nové přírůstky v koruně
  • TERMINÁL
    hlavní středový výhon
  • KOSTERNÍ VĚTVE
    hlavní větve stromu
  • PLODNÝ OBROST
    větvičky vyrůstající na kosterních větvích – nesou plody
  • VLKY
    kolmo vzhůru rostoucí silné výhony nahoře v koruně
  • ASIMILACE
    zde přijímání a přeměna látek (například vody kořenovým systémem apod.)

DĚLENÍ ŘEZŮ

  • Dle zvolené doby: zimní, prováděný v době vegetačního klidu a letní, který provádíme ve vegetační době.
  • Dle vývojových období: výchovný, udržovací a zmlazovací.
  • Dle délky výhonů: krátký, střední, dlouhý.
  • Dle způsobu: na větevní kroužek, na pupen, na čípek, na patku apod.
  • Dále hovoříme o řezu dle autorů (například Lorettův, Šittův atd).

DOBRÉ RADY

  • Řezné rány mají být hladké a vedeme je vždy ve větevním kroužku. Takové rány se nejlépe zacelují.
  • Vyhněme se špatnému řezu. Nenecháváme na kmeni tzv. věšáky – části pahýlů – ani nevedeme řez příliš hluboko, tak, že odstraníme celý větevní kroužek.
  • Velké rány je doporučeno zamazávat štěpařským voskem nebo speciálními přípravky, obzvláště hrozí-li velké mrazy. Ošetřujeme rány od průměru kolem 3 cm.
  • Zatřít je můžeme i štěpařským balzámem, latexem nebo třeba Balakrylem. Důležité je, aby se do rány nedostala infekce.