Zahrada jako pohlednice z Pošumaví

Rubrika: rss-feed, Zahrada

Pod táhlou strání za vsí bývala pole. Ta se proměnila v zatravněný terén s březovými remízky, obklopený náletovým lesem. Z dolní části stráně u chalupy se nakonec díky majitelům stala přírodní zahrada s vodními plochami a kamennými terasami.


Majitel zahradu koncipoval do větších sekvencí jako kompaktní celek. Na pravé straně vybudoval rybníček, vlevo člení terén soustava skalek. Stíní je vzrostlé dřeviny: smrky, cypřiše, japonské javory a zimolezy.

„Některé dřeviny, které tu rostou, jsou staré i čtyřicet let, kdysi jsem je dostával k narozeninám,“ glosuje výsadbu majitel, který miluje přírodu a jednoduchost.

„Naše rodina tu chalupaří od roku 1953, nejdříve moji rodiče, teď i já a můj bratr. Bývala tu jen malá chalupa s maštalí, takže jsme se časem rozhodili pro přestavbu. Celá polovina stavení i s verandou je přistavěná,“ vysvětluje majitel.

Chvála přirozenosti

Terasy, které člení pozemek na dvě pohledová patra, pocházejí z hromad, vysbíraných kdysi sedláky z někdejších polí. Už dávno se staly domovem ještěrek a drobného hmyzu.
Pod chalupou je stodůlka a starý sad. Do prostoru trávníku a březového hájku dobře zapadají včelíny, které majitel zdědil po dědovi.

„Včelínů je sice jen šest, ale med máme vysoce kvalitní, ekologický, a pro potřebu naší rodiny stačí,“ libuje si majitel, který se důsledně vyhýbá všemu, co by působilo rušivě.
Majitel rezignoval i na možnost přivést do stavení elektřinu. K jejímu zavedení do prostoru někdejších polí, ke stavení ležícímu mimo vesnici, by totiž bylo nutné vztyčit stožáry elektrického vedení. Ty by zcela pokazily panorama, které celá rodina miluje. Dal proto přednost solárním panelům.

Jak roste skalka

Chloubou zahrady je skalka, která se skládá z několika odlišně komponovaných celků. Vznikaly postupně během let a jsou na nich použity různé typy kamene a jeho skladby.
Kromě spousty skalniček na ně patří i malé jezírko, ohniště, osázené litinové nádoby a staré kamnovce. Tu a tam do jejich terénu majitel zakotvil i kamenná koryta.

„Měli jsme štěstí, že o stavební kámen tu nebyla nouze, sváželi jsme ho z okolí.“ První skalka vznikala hned u chalupy – na její výstavbu majitel použil metamorfované hadcové kameny z lesa u obce Vinná, kde se dělaly pokusné vrty na uranovou rudu.

V části blíže domu jsou do porostu skalky zapojené i denivky, pivoňky a pěnišníky. Vedle nich výborně prosperují přistěhovalci z lesa: náprstníky a lesní zvonky. Příjemně se tu vyjímá i kvetoucí jetel. Daří se tu kapradinám, jalovcům a kakostům, celá jedna partie je osázená netřesky.

„Kousek skalky jsem zkusil založit i ve stylu spárové skalky. Mám však k dispozici jen oblé kameny, z nichž se tento typ skalky skládá hůř nežli třeba z břidlice. S výsadbou květin začala před lety moje maminka, i já jsem odmala skalničkář,“ přiznává majitel.

„Za kytkami jsem jezdíval i po světě, třeba na Kavkaz, objevoval zajímavé cibuloviny a sbíral raritní kytky. Ze dvou tisíc druhů zůstaly jen ty nejodolnější, i ty dají hodně práce.“

Rybník se nám povedl

„Okolním lesem teče spousta potůčků, které se pod stavením spojují do potoka,“ říká majitel. „Proto jsme se s bratrem rozhodli udělat si na zahradě rybníček s přepadem, po němž jsme moc toužili. Vybrali jsme si kus zarostlé louky a místo, odkud je nejhezčí pohled na chalupu.“

Při jeho budování sice musela zapracovat těžká technika, ale zato je dost hluboký na to, aby se do něj dalo i skákat.

„Na první pokus se nepovedl, byl moc malý, takže jsme ho dělali nadvakrát, nejdřív malou osmičku, pak jsme přidali ještě jednu.“

Dnes se zdá, jako by tu byl odjakživa. Jeho břehy jsou obrostlé vysokými travinami a rákosem, rostou tu jahody, kopretiny, a uchytila se i malá vrbička. Vodní hladinu oživují zákoutí s kosatci, daří se tu bíle i růžově kvetoucím leknínům, ale i rybám. „Pod rybníkem jsme vystavěli bazén, který zásobuje voda ze studánky. „Celek tvoří kaskádu čisté, a ještě čistší vody, takže máme o koupání postaráno.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Zahrada jako pohlednice z Pošumaví