Respektujme ducha stavení


Vracet se při rekonstrukcích, ale i při nové výstavbě ke starým zkušenostem a praktikám není přežitek. Praxe nás o tom přesvědčuje téměř na každém kroku.

Oceněná chalupa z Kokořínska

Která pravidla, kdysi běžná, by měli majitelé chalup ctít? Jde například o poměr stran staveb. Klasický venkovský dům, ale i stodoly, špejchary a kůlny na to jakýmsi způsobem reagují, mají poměr stran 1 : 2.  Málokdo si to uvědomuje, ale tento poměr je dodržen i u gotických katedrál.

Směr východ – západ

Kromě toho bývají domy obvykle orientovány ve směru východ – západ. Jedna dlouhá strana je orientována k jihu, druhá k severu. Ta k jihu je živá, na jih jsou orientovány obytné místnosti i vstup, což je například v rozporu s tím, co nás učili ve škole. Podle mých pedagogů má být vstup ze severu, protože tu část domu lze jinak těžko využít. Mám však zkušenosti, že přístup bývá z obou stran. I když je příjezd ze severu, majitelé dům obcházejí a vstupují z jihu.

Arch. Doubner při svých realizacích přetváří i okolí staveb

Domy, postavené podélnou osou ve směru východ – západ, jsou také energeticky méně náročné než ostatní. Důvodem je nejen otevření obytné fronty na slunný jih, ale i omezení počtu oken v severním směru. Ve Fiestě Hemingway píše, že největší toreador je Slunce.

Obtéká nás proud energie

Energie probíhá dvěma způsoby; mezi póly ve směru S – J a ve směru otáčení Země Z – V. Rotaci zeměkoule ve směru západ – východ si lze představit jako proud, ve kterém dům stojí. Dobře orientovaný dům, tedy obdélník o stranách 1 : 2 postavený delší osou ve směru V – Z, je plynule obtékán. Vše, co je postaveno jinak, obtékání energie komplikuje a vznikají tam rušivé turbulence.

Tento poměr a směrování bychom se měli snažit dodržovat i při eventuálních přístavbách nových částí domů, ale i při půdních vestavbách, kdy musíme rozčlenit střechu vikýři. Jestliže už musím jít do podkroví, snažím se udělat světlík průběžný a také pokud možno s rovným stropem, který zase navazuje na vliv tvaru prostoru na energii v daném místě.

Materiály blízké svému vzoru

Náš ateliér se snaží při rekonstrukcích používat klasické materiály a při jejich náhradě volí podobné, s vlastnostmi nejbližšími svému vzoru. A pokud možno ekologické. Tedy například jako izolaci požíváme skelnou vatu místo polystyrenu (Rotaflex či Izover). A při rekonstrukci jednoho podkroví, do něhož vás pozveme na návštěvu, jsme pro zakrytí tepelné izolace dokonce použili místo sádrokartonu proutí. Vyvrtali jsme do trámů otvory a pruty tvořící osnovu mezi ně prostě nastrkali, zbytek byl vypleten. Vypadá to dobře a není třeba žádných dalších povrchových úprav.

Detail vstupu vily v Radotíně; při rekonstrukci autor namísto železné tyče vyřezal pilou z ytongu opět zábradlí s kubistickými prvky

Někteří chalupáři si při rekonstrukcích nevědí rady při volbě nabízených materiálů, jiní mají svou představu, ovlivněnou nějakým zážitkem z cest nebo obrázkem v katalogu – a pak možná litují. Snaha odlišit venkovské stavení nějakými výraznými úpravami (free, cool, in) od ostatních asi není tou nejlepší cestou…

V pozitivních proudech

Konfigurace vesnické zástavby na našem území má základy už v keltských dobách. Keltští druidové situovali své podzemní svatyně do míst, kde vyvěraly ze země pozitivní síly. A po staletích právě na nich vyrostly gotické katedrály, fungující vlastně jako zesilovač těchto vývěrů sil. Další stavby se seskupily kolem těchto energeticky bohatých míst.

Čím větší vývěr (ze starého keltského wuivr, což znamená pramen), tím větší město, obec, farnost, která dokázala udržet lidi ve svornosti při spolupráci. Po Keltech zůstala místní jména, např. Jizera (Iser, Isis), po bohu Lugovi Lužické Hory, Podluží… Naši předkové tedy potřebnou kladnou energii čerpali ve svých kostelech. Zasahovala i do chalup v okolí. Věřme, že nám ty dobré telurické proudy pomáhají, i když o nich nevíme.

TEXT A FOTO: ING. ARCH. KAREL DOUBNER

Respektujme ducha stavení


Komentáře

Napsat komentář

Představujeme

Ing. arch. Karel Doubner, narozený 20. listopadu 1951 v Praze, je absolventem Českého vysokého učení technického, fakulty stavební, oboru architektura, v letech 1970 – 1975. Nejprve sbíral zkušenosti ve Statním ústavu památkových měst a objektů Praha, ve Stavoprojektu Liberec v ateliéru K. Hubáčka 1980 – 1990. V letech 1990 – 2000 pracoval jako asistent na fakultě architektury ČVUT, kde vedl též vlastní ateliér v Ústavu navrhování 527 Prof. Jaroslava Šafera. Od roku 1990 vede vlastní Architektonickou kancelář Doubner spol. s r.o. v Praze 1, na Václavském náměstí 15.

Během své téměř čtyřicetileté praxe sbíral ceny za návrhy staveb po celém světě. Jde o samostatné práce i společné návrhy s kolegy. Připomeňme např. Nové centrum v Abú Dhabí, návrh Pařížské opery na náměstí Bastily, Čestné uznání Grand Prix Obce architektů za rekonstrukci venkovského stavení Střezivojice č. p. 30 či pavilon ČR na Expo´92 Sevilla. K jeho pozoruhodným realizacím patří spolupráce na dostavbě Národního divadla v Praze (v ateliéru Pavla Kupky), rekonstrukce pražského Činoherního klubu, Rekonstrukce kubistické vily Moravia v Radotíně, výstavba Školy tradičních umění Amforová ve Stodůlkách, rekonstrukce gotického hradu Tolštejna a dalších téměř 200 rekonstrukcí i návrhů nových domů. Práci arch. Doubnera znají i v Šanghaji, kde navrhoval zajímavé obytné domy s historickými fasádami v České čtvrti, a v Dubaji, kde podle jeho návrhu vznikl 5* hotel Sea View Club na Palmových ostrovech.

Ing. arch. Karel Doubner je od roku 1993 autorizovaným architektem ČKA č. 00078. V letech 2000 – 2002 byl prezidentem Obce architektů a od roku 2001 je členem představenstva WTA.

www.doubner.eu