Proti sesuvu sněhu


Podle současných norem v ČR není povinnost umístit na střechu sněhové zábrany. Nicméně střecha nesmí v zimním období ohrožovat bezpečnost osob pohybujících se v její bezprostřední blízkosti.

 

Homogenní vrstva sněhu na střeše může sice působit jako zateplení a snížit tak v zimním období tepelné ztráty vaší chalupy, pokud se ale při tání nebo přitížení novým sněhem uvolní velká část sněhu ze střechy, může dojít k tragédii. Není jistě nutné popisovat, co způsobí pád několika desítek kilogramů ledu z výšky pěti nebo sedmi metrů kolemjdoucímu.

Škody na střeše

Pohyb těžkých sněhových mas po střeše ale dokáže napáchat velké škody i na samotné střešní krytině a na konstrukci střechy. Sníh může strhnout vikýře, antény nebo odvětrání prostupující střechou, poškodit komíny, okapy, polámat tašky v úžlabí atd.

Oprava střechy plné sněhu je v zimním období často zásahem na hranici proveditelnosti. Je rozhodně lepší sníh na střeše udržet, zabránit jeho samovolnému sesuvu a nechat jej postupně slehnout a odtávat. To je samozřejmě možné, pokud je provedena kvalitní pojistná hydroizolace přesně podle pravidel výrobce střešní krytiny.

Protisněhové háky a tašky

Ochranu proti sesuvu sněhu a jeho pádu ze střechy je možné rozdělit na dva navzájem se doplňující systémy. Prvním z nich jsou protisněhové háky či výrobcem krytiny dodávané protisněhové tašky. Chrání krytinu tím, že neumožňují posouvání sněhu po ploše střechy a brání tak poškození prostupů, tašek a šablon v úžlabí, výstupků na krytině; a u asfaltových šindelů brání „plešatění“ nebo v horším případě vytrhnutí jednotlivých šablon. U krytin, kde v úžlabí do sebe tašky zařezávají, by měly být osazeny sněhové tašky hustěji, aby tlak sněhu ze dvou stran úžlabní tašky nepolámal.

 

Protisněhová taška se materiálem ani barevností neliší od tašek základních, ale navíc má téměř neznatelný prstenec na střední vlně, který brání pohybům sněhu.

Sněhové zábrany

Druhým systémem bránícím sesuvu sněhu jsou sněhové zábrany (občas nazývané sněholamy), které je nutné podle ČSN 73 1901 umisťovat na střechy, z nichž by mohl sníh a led padat na přilehlé komunikace, níže položené střechy či konstrukce, vchody do objektů a podobně. Jde o instalaci mřížových, hřebenových a trubkových zachytávačů.

 

Tato opatření by měla být pro plnou funkčnost kombinována s opatřením prvním – sněhovými háky nebo protisněhovými taškami, rozmístěnými po celém povrchu střechy. Jde o to, aby nedocházelo k efektu odrazového můstku vytvořeného ze sněhu nahromaděného u sněholamu, protože další vlny sněhu by se snadno mohly přenést přes takovou „muldu“ a sněhové opatření by ztratilo postupně funkčnost.

Pokud máte krytinu, která ze své podstaty neumožňuje (nebo jen velmi špatně) umístění protisněhových zařízení po celé střeše, je nutné osazovat zmíněné sněhové zábrany (např. celistvé horizontální linie, mřížových sněholamů) v řadách nad sebou. To je typické například pro falcované plechové krytiny, kde se držáky sněholamů přichycují k falcům krytiny samotné speciálními svorkami, do kterých je pak možné osadit např. trubkový sněholam. Aby bylo toto opatření účinné, rozteč by se měla pohybovat podle sklonu střechy a množství sněhu od 4 do 1,5 metru.

SLOVO ARCHITEKTA

Ing. arch. Jan Pešta

O sněhových zábranách na tradičních lidových stavbách v minulosti toho moc nevíme. Z Čech si vybavuji pouze oblast Šumavy, kde se pokládaly na ploché „alpské“ střechy klády nebo štípané povaly (nahrubo opracované kmeny) a zatěžovaly se kameny.

Pokud jde o novodobé zábrany, pak je nejlepší, aby byly na chalupách co nejméně viditelné. Dost ošklivé jsou hřebeny a mřížky. Doporučuji jen subtilní háky, které dodává třeba Tondach. Jsou vcelku nenápadné a elegantní. Pro větší účinnost by se měly dávat ve více řadách nad sebou.

Takže resumé: Sněhové zábrany co nejméně viditelné; když na pálenou střechu či eternit, pak nejraději háky, na dřevěný šindel třeba odnímatelné klády (kulatinu). Nutné jsou hlavně u patrových domů, kde hrozí újma na zdraví a utržení okapů. U těch přízemních domů, kde nebezpečí při sesuvu sněhu nehrozí, bych spíše doporučil na podzim sundat okapní žlaby.

Zdroj: Lindab, Omak Roof, Bramac, Ferel, Tondach

TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: JAN PEŠTA, LINDAB, FEREL

Proti sesuvu sněhu


Komentáře

Napsat komentář

KDYŽ SE ŘEKNE…

  • PROTISNĚHOVÉ TAŠKY
    Mají prstenec na střední vlně. K danému typu krytiny jsou dodávány výrobcem.
  • PROTISNĚHOVÉ HÁKY
    Nahrazují protisněhové tašky krytin, u kterých takové tašky nejsou vyráběny, jako např. bobrovka, nebo jsou určeny pro vláknocementové krytiny. U profilovaných krytin se hák věší na tašky, pro které je určen. U vláknocementových krytin nebo šindelů je hák přibit do podkladu – bednění.
  • SNĚHOLAMY
    Mají často liniový charakter (mřížky, žebříky, hřebeny, trubky). Skládají se z více částí, minimálně z držáku sněholamu a sněholamu samotného. Zvláštní skupinou jsou lopatkové a křížové sněholamy, které nepůsobí po celé délce okapu a jsou tedy jakýmsi hybridem mezi sněholamem a sněhovým hákem či sněhovou taškou.

 

NĚKOLIK DOPORUČENÍ

  • Eliminovat problémy se sněhovou nadílkou lze vhodným řešením střechy -volit jednoduché šikmé střechy s minimem prostupů a s výrazným přesahem přes obvodové zdivo. Sklon střechy orientujte proti směru převládajících větrů.
  • Účinnou prevenci proti namrzání a sněhu představují elektrické topné kabely, instalované v okapech, žlabech a na střechách. Přichytí se speciální hliníkovou páskou a obalí vrstvou tepelné izolace. Jsou zapojeny na běžnou rozvodnou síť a jejich činnost je řízena automaticky, podle signálů tepelných a vlhkostních čidel.
  • U střech, kde dochází k sesuvu sněhu, zejména u chalup v podhorských a horských oblastech, je možné řešit vnější odvodnění bez žlabů. Voda pak stéká a sníh padá na předem vymezený terén, kde se s tím počítá.