Olešná


Mezi zalesněnými vrchy jihozápadně od Berouna se nachází vesnice Olešná. Je nejcennějším souborem roubené lidové architektury na Podbrdsku ve středních Čechách.

Na návsi v Olešné stojí působivá nepřerušená řada hodnotných roubenek. Vlevo vidíme chalupu čp. 1E s polovalbovou střechou a dřevěnou bránou s vrátky do dvora

Pokud budete Olešnou jen projíždět, zahlédnete nejspíš z hlavní silnice, že mezi vzrostlými stromy vykukuje několik roubenek. Teprve v okamžiku, kdy sjedete na náves a vystoupíte z auta, překvapí vás, v jak pozoruhodné zástavbě roubených domů jste se ocitli. Ucelená řada dochovaných staveb vytváří ničím nerušený malebný obraz lidové architektury Podbrdska. Obcí protéká bezejmenný potok, který však má paradoxně podíl na pojmenování Olešné. Její původní latinský název Olsechyna totiž znamená potok protékající olšemi.

Železárny a šikovní řemeslníci

Zvon ze zvoničky je příkladem jemné řemeslnické práce

První zmínka o Olešné je z 13. září 1331 v Deskách zemských, kdy patřila k hradu Valdeku. Existovala zde tvrz. Od počátku 15. století ves náležela k Točníku. V roce 1850 spadá pod okres Zbiroh. Až do konce 19. století se v okolí těžila železná ruda a vznikaly podbrdské železárny. Z nich pochází jako typické produkty mnohé litinové kříže dochované v kraji. Od roku 1949 připadla Olešná okresu Hořovice. Ty jsou dnes příslušnou obcí s rozšířenou působností.

V prvních letech po II. světové válce bylo v obci 31 zemědělských usedlostí, čtyři obchody, dvoutřídní škola, obecní úřad, plemenářská stanice a různé řemeslnické dílny. Kromě kováře tu provozoval své řemeslo i zkušený podkovář (ten, který mohl kovat koně), mistr kolář, nůšař, pět obuvníků, pokrývač, existovaly tu dvě odborné truhlářské dílny, několik dílen na výrobu cvočků do bot, velká zámečnická dílna na stavební kování (panty, zámky, kramle), dvě velké mláticí garnitury pro výmlat obilí. Ve vsi fungovaly čtyři hostince a a patřilo k ní šest rybníků. V současnosti je stálý počet občanů v Olešné asi 410 obyvatel.

Náves tvaru podkovy

Původní tři domky, jako základ obce, vyrostly v údolí na severní straně malého lomu. Pro velké mokro se další domy začaly stavět v jižní části údolí. Historickým základem je náves, postavená do tvaru podkovy. Tvořila obranný systém, jehož uzávěra byla v jižní části před potokem proudícím z Kopanin a dodnes se zde užívá rčení „jdi brankou“, tj. okolo potoka.

Celoroubený dům čp. 8 se pyšní pavláčkovým zápražím i podél čelní strany

Roubenky z konce 18. století se zachovaly zejména v severní části návsi. Celoroubený je dům čp. 8, který byl obnoven v letech 2002 až 2003 ve spolupráci s pracovníky památkového ústavu. Svědčí o tom i podrobný nápis na záklopu. Dům obklopuje podél boční i čelní strany pavláčkové zápraží.

Souvislou řadu roubenek tvoří domy čp. 1E, 101 a 12. Chalupa čp. 1E má polovalbovou střechu a dřevěnou bránu s vrátky do dvora. K nejcennějším usedlostem patří dům čp. 12 s vedlejším výměnkem čp. 101. Polovalbová střecha s výrazným přesahem nad zápražím vytváří u domu čp. 12 krytou pavláčku i před štítovým průčelím. Ve dvoře usedlosti stojí již dosluhující stodola, která zřejmě dnes slouží jako stáj dvěma koním, které jsme v objektu zahlédli.

Kaplička a litinový kříž

Uprostřed návsi se schovává pod stromy malá kaplička se zvonicí

Uprostřed návsi se mezi stromy ukrývá kaplička se zvonicí. Vedle kaple byla postavena hasičská zbrojnice. Před vchodem do kapličky stojí litinový kříž z roku 1841, zhotovený v jedné z podbrdských železáren a umístěný na podstavci od kamenosochaře Velíka. Po všechna léta nepotřeboval tento kříž žádnou opravu.

Na jihozápadní straně návsi můžeme vidět novější zděný dům čp. 16 z roku 1921 ve stylu tzv. geometrické secese s dekorovaným průčelím. Ze stejného období pochází i sousední dům čp. 10, ovšem bez výraznější dekorace. V dolní části návsi má místo památník, postavený obětem obou světových válek.

Průčelí usedlosti čp. 23 s bedněným štítem

Mimo náves se na jihozápadním okraji obce dochovaly další roubenky. Například rozložitá trojdílná usedlost čp. 23 s bedněným štítem a dvě roubenky v kožichu čp. 20 a 22. Zejména dům čp. 22 zůstal velmi dobře zachovaný i udržovaný a spolu se dřevěnou stodolou v zahradě tvoří malebný celek. V dobrém stavu se nachází i roubenka v kožichu čp. 20 s jednoduše bedněným štítem. Dnes jsou roubenky v Olešné většinou chalupářskými objekty a slouží rekreačním účelům.

Ve 20. století dochází v této malebné středočeské obci ke stagnaci. Možná i proto se zejména soubor roubenek na rozlehlé návsi dochoval v tak hodnotném stavu, že již v roce 1995 byla Olešná zapsána jako vesnická památková zóna.

TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: LUDĚK ŠVORC

Olešná na Podbrdsku


Komentáře

Napsat komentář

KDYŽ SE ŘEKNE…

LIDOVÁ ARCHITEKTURA PODBRDSKA
Typickými zástupci podbrdské lidové architektury jsou dřevěné stavby – roubené chalupy, vyznačující se nízkým a širokým prkenným štítem, který bývá většinou sražen na vrcholu plochou valbou. Pod štítem bývají zpravidla umístěna tři okna, z nichž jsou dvě do světnice a jedno do komory. Lomenice u štítu v čele domku je vysazena před roubenou stěnu a částečně ji chrání.