Okolo Želetavky


Jihozápadní Morava patří mezi milovníky lidové architektury k méně známým krajům. Je to velká škoda – nalezneme zde řadu pozoruhodně dochovaných vesnic s půvabnou zděnou zástavbou, dosud neporušenou novodobými adaptacemi.

Západní strana návsi v dešově s usedlostmi čp. 3, 4 a 5 má zástavbu již podélně orientovanou, s různorodým slohovým pojetím od eklekticismu po geometrickou secesi a pěknými skládanými vraty

Ve druhém putování po regionech České republiky navštívíme kraj, který najdeme na jihozápadě Moravy na dolním toku říčky Želetavky – mezi městy Jemnice, Moravské Budějovice a hradem Bítov.

Jižní strana návsi v dešově (dříve velký dešov) s usedlostmi čp. 104, 103 a 102 je přehlídkou různých typů vesnické zástavby Jemnicka – podélně i štítově orientované domy, s polovalbovými střechami i křídlovými štíty

Zdejší vesnice mají vesměs návesní půdorys, ovšem nedosahují takových dimenzí jako v jiných oblastech jižní a zejména jihovýchodní Moravy. Ani dům není ještě úplně typicky „moravský“. Etnografové jej nazývají dyjsko-oslavský dům a řadí jej mezi lidovou architekturu západní Moravy a Vysočiny. Starší roubené stavby již dnes v kraji nespatříme. Ještě katastrální mapy z první třetiny 19. století ale zachytily řadu dřevěných hospodářských staveb – především stodol.

Trochu jižních Čech, trochu Moravy

Zatímco na většině území jižní Moravy je tradiční zástavba podélně orientovaná, o jihozápadní Moravě to platí jen částečně. Starší mapy nám ukazují, že minimálně do 19. století byla většina domů štítově orientovaných, s bránami po stranách. Mnohde to tak zůstalo až dodnes, takže nepoučenému návštěvníkovi by vzhled zdejších vesnic mohl připomínat spíše jihočeskou oblast.

náves v kdousově s barokním kostelem sv. linharta

Vlastní domy jsou zděné z kamene, cihel i z nepálených cihel, kryté sedlovými nebo polovalbovými střechami. Štuková výzdoba se omezuje na římsičky po obvodu štítů, nárožní lizény či kvádrování a šambrány okolo oken. Časté jsou i „kapličky“ ve štítu. Jen vzácně mají domy křídlové štíty, s volutami po stranách. Podobné domy nacházíme i na moravsko-rakouském pomezí a také v rakouském Podyjí. Datace na štítech nám ukazují, že řada staveb pochází již z prvé poloviny 19. století. Usedlosti doplňují klenuté brány, někdy se zdobně skládanými vraty.

Typické podélné uspořádání

Během druhé poloviny 19. a první třetiny 20. století došlo k zásadní proměně, která poznamenala většinu (nikoli všechny) vesnice v regionu. Zástavba dosud štítově orientovaných usedlostí s branami byla doplněna směrem do návsi předním křídlem – tzv. krytým návratím (průjezdem). Domy i hospodářské stavby ztrácejí štíty a celek usedokolo losti kryje podélně orientovaná střecha. Usedlosti tak získávají typicky „moravské“ podélné uspořádání, kdy jedno dlouhé průčelí s vjezdem uprostřed navazuje na druhé. Také tyto podélné usedlosti mohou mít štukovou ornamentiku – buď ještě pozdně klasicistní, či eklektickou; výjimkou ale nejsou ani průčelí secesní, geometrická či art deco.

půvabná usedlost čp. 27 v lubnici je příkladem podélně orientovaného stavení s valbovou střechou, středním vjezdem a jednoduchou eklektickou štukovou výzdobou. autenticky zachovaná a tradičně udržovaná

A ještě něco stojí za zmínku: v tomto regionu nalezneme více než kde jinde stavby opravdu autenticky zachované, tradičně udržované. Dvojitá okna v líci fasády, příjemně tónované vápenné nátěry, střechy z bobrovek pokládaných do malty či komíny s cihelnými stříškami utváří příjemný kolorit mnoha stavení, nejen těch památkově chráněných.

Nejhezčí stavby

A kde najdeme nejhezčí stavby lidové architektury v okolí Jemnice? Určitě v Dešově, který se stal dokonce památkovou rezervací. Pozoruhodná je i jednotně řešená ves Plačovice a městečko Vratěnín na rakouské hranici (památkové zóny). Za pozornost ale stojí i mnohé další vsi – např. mimořádně malebná Lubnice, Kdousov s velkým barokním kostelem, Dančovice nebo Dešná.

A jak by měl vypadat nový dům v regionu? Určitě nic nezkazíme střídmým štítově nebo i podélně orientovaným stavením (pozor, v uliční čáře!) s omítanými stěnami, okny v tradičních proporcích a keramickou střechou. U starších stavení bychom pak měli udržovat vápenné nátěry stěn a střechy z bobrovek podmazaných maltou.

text A foto: ING. ARCH. JAN PEŠTA

Okolo Želetavky


Komentáře

Napsat komentář