Odrůdy slivoní


Křížením osvědčených starších odrůd, náhodným opylením či mutacemi vzniklo velké množství nových odrůd slivoní. Ze široké nabídky vybírejte druhy odpovídající orientaci terénu, kvalitě půdy a nadmořské výšce.

Jojo - samosprašná pološvestka rezistentní na virovou šarku

Šlechtění slivoní směřuje k odrůdám s kvalitnějším ovocem a větší odolností stromů proti škůdcům a chorobám. Je však třeba připomenout, že vedle nových odrůd existuje i množství starších, kvalitních a vyzkoušených.

Abeceda švestek

Slivoně rozdělujeme na švestky, pološvestky, slívy, renklody a mirabelky.

Švestky mají plody protáhlé, obvykle tmavě fialové a tuhá oranžově žlutá šťavnatá dužnina se u nich snadno odlučuje od pecky. Ze švestek je nejrozšířenější Domácí švestka. Doporučuje se však pouze do oblastí bez virové šarky, na kterou je silně náchylná.

Pološvestky se podobají švestkám, plody však nebývají tak protáhlé a konzistence dužniny je méně pevná. Mezi odrůdami pološvestek jsou výrazné rozdíly hlavně ve znacích plodů. Mohou být větší, menší, kulatější atd. Většinou jde o křížence švestek se slivoněmi nebo renklodami. Známá je Čačanská lepotica, která je tolerantní k šarce.

Slívy mají plody kulaté nebo oválné, různě velké. Dužnina bývá řidší, měkká, často ulpívající na pecce. Slupka může mít různou barvu. Za všechny jmenujme odrůdu Opal, která je žlutá s fialově červeným líčkem.

Kvetoucí Čačanská lepoticka - strom výborně prosperuje na slunné zahradě s dostatkem vláhy

Renklody mají plody větší, kulaté, oválné i vejčité s pevnou dužninou, která se u většiny odrůd odděluje od pecky. Barva slupky bývá od zelené přes červenou až k tmavě fialové. Stále je doporučována cizosprašná odrůda Althanova modročervená renkloda.

Mirabelky mají plody drobnější, kulaté, žluté se žlutou dužninou, která se většinou dobře odděluje od pecky. Známá je Mirabelka nancyská. Pro slivoně se používají tyto podnože: myrobalán MY-BO-1, nebo MY-RL-A. Slaběji rostoucí než myrobalán je semenáč Povážské okruhličky S-BO-1 nebo semenáče Zelené renklody. Z vegetativně množených je nejrozšířenější ST-Julien-A (Žilienka). Slaběji rostoucímu klonu Žilienky se říká Pixi.

Kde se daří slivoním

Slivoně dobře snášejí slunce, libují si v hlinité půdě, stejně tak i v půdě s dostatkem vláhy a živin, proto se jim nedaří na suchých stráních. Nejvhodnější polohou pro slivoně jsou rovinné nebo spodní části svahů, v chladnějších oblastech může být výsadba situovaná i na jih, jihovýchod, jihozápad. V teplých oblastech je naopak vhodné západní, severozápadní či severní umístění.

Čačanská lepotica - rozloupnuté plody napadené virovou šarkou

Ve vyšších polohách je nutné kvůli dozrávání vybírat k výsadbě jen rané odrůdy. Při výběru odrůdy je dobré znát, zda není cizosprašná. Například Althanovu renklodu opyluje Zelená renkloda nebo Stanley, Čačanskou najbolju Čačanská lepotica.

Ochrana před škůdci

Ochrana před nejrozšířenějšími škůdci u slivoní spočívá v ochraně před škůdci přezimujícími na stromě, na něž účinkují osvědčené olejové přípravky. Důležitý je i postřik proti první červivosti, kterou způsobuje pilatka švestková a žlutá. Stříká se ihned po odkvětu 98 % květů.

Obávaným škůdcem švestek je obaleč švestkový – i na něj platí postřik Mospilanem, který je vhodné aplikovat na druhou generaci obaleče, a to dle signalizace výskytu asi v polovině července. Po postřiku je důležité dodržet návodem stanovenou ochrannou lhůtu.

Doporučované odrůdy slivoní

TEXT A FOTO: JAROSLAV KRAUS

Odrůdy slivoní


Komentáře

Napsat komentář

Jojo: pološvestka s rezistencí na šarku

Do oblastí ohrožených virovou šarkou je pro pěstování vhodná jediná uznávaná rezistentní pološvestka: odrůda Jojo, která se prodává již několik let. Je samosprašná a má záhy po vysazení velkou plodnost. Čím déle zůstane na stromě, tím je chutnější a sladší. Vyžaduje však dobrou půdu nezamořenou herbicidy, dostatek živin a půdní reakci pH 7.