O zeleném čaji


Nad šálkem čerstvě uvařeného zeleného čaje se rozplývali starověcí čínští básníci, jeho chuť vychvalují asijští i evropští labužníci, pro léčivé účinky ho doporučují vědci a lékaři.

O zeleném čaji

Milovníci zeleného čaje se shodují v tom, že tento čaj zoceluje ducha i tělo, probouzí a vyjasňuje mysl a posiluje sebevědomí a imunitu. Kromě toho, pokud je správně připravený, slibuje mimořádné chuťové zážitky. Přestože obsahuje méně kofeinu, povzbudí více nežli černý čaj. K tomu ho můžete vypít, kolik chcete, třeba i dvacet šálků denně, tak, jak to bývá zvykem v Asii.

Tradiční čínskou úctu k zelenému čaji vyjadřují jeho poetické názvy. Dračí studně, Čaj z nefritové studny, Vrabčí jazýček, Zelený šnek, Císařský bílý mrak, Vzácné obočí, Bílé chmýří – to jsou jména kvalitních čínských zelených čajů, které se vyznačují tu hebkou, tu květinovou, tu smetanově sladkou chutí a vůní.

Jen u Dračí studně existuje až osm jakostních tříd, z nichž nejvyšší je obvykle značena „Čistota a jas“. Dalšími třídami jsou Extra speciál a Speciál se stupni kvality od jedné do pěti. Každý čaj je trochu jiný a má nezaměnitelnou chuť. Nenabádáme vás, abyste si koupili a během letošní zimy ochutnali všechny, ale již samo vybírání je zajímavým a romantickým obřadem. Abyste si jej opravdu užili, musíte vědět od koho a kde si svůj sypaný zelený čaj koupíte. A pokud vám prodavač neřekne, jak horkou vodou lístky zalít a kolik času čaj potřebuje k vyluhování, jděte nakupovat a vonět si k čaji jinam.

Kladivo na rakovinu

Již dva šálky zeleného čaje denně mohou příznivě ovlivnit riziko vzniku nádorového onemocnění. Důvodem jsou antioxidační vlastnosti zeleného čaje, související s vysokým obsahem polyfenolů (jejich podmnožinou jsou katechiny a flavonoidy). V zeleném čaji jich je asi 30 procent, což je zhruba o 90 procent více nežli v černém čaji. A antioxidační látky snižují riziko vzniku nádorových onemocnění, chrání před nežádoucí oxidací krevní cholesterol. Brání tak ucpávání tepen a cév tuky.

O zeleném čaji

Lze to říci i o něco pregnantněji. Podle MUDr. Pavla Stejskala z Centra celostní medicíny v Praze se antioxidační působení polyfenolů považuje za prokázané. „Antioxidační látky obsažené v zeleném čaji jsou schopny účinně zneškodňovat kyslíkové radikály, a tím snižovat oxidativní poškození buněk. Antioxidativní účinky má i chlorofyl, který je v zeleném čaji obsažen. Polyfenoly zvyšují aktivitu enzymu glutationperoxidázy, a tím též působí antioxidačně. Rovněž aktivují přeměnu prokancerogenů na kancerogenní látky.“

V čaji obsažené polyfenoly mají i protibakteriální a protivirové účinky. Kromě nich obsahují čajové lístky také bílkoviny, 2 – 5 % kofeinu, karoten, třísloviny a minerály (draslík, vápník, hořčík, hliník a fluoridy), vitamín C a E a vitamíny ze skupiny B a desítky dalších účinných látek.

Právě díky vysokému obsahu minerálů, např. fluoru, je možné pitím zeleného čaje předejít vzniku zubního kazu. Třísloviny, obsažené v čaji, podporují tvorbu žaludečních šťáv a pomáhají při trávení. Kofein a teofylin se podílejí na lepším prokrvení orgánů a stimulují i nervy. V neposlední řadě se pitím zeleného čaje staráme i o svůj imunitní systém a o detoxikaci svého těla.

Chemie čaje

Na začátku zeleného i černého čaje jsou lístky z téže rostliny -Camellia sinensis, keře pocházejícího z jihovýchodní Asie. V přirozeném stavu tyto čajové lístky obsahují enzymy, které po utržení začínají oxidovat. Při přípravě zeleného čaje zpracovatelé lístky lehce napaří (Japonsko), nebo jemně zahřejí (Čína) tak, aby se oxidační proces zastavil. Zelený čaj je tak možné konzumovat již v den sklizně.

Zato čajovým lístkům, z nichž se má stát černý čaj, se umožňuje, aby v nich proběhl celý proces oxidace, a navíc se podrobují dalšímu zpracování včetně fermentace, při níž získávají nám známou tmavohnědou barvu. Tento proces však ničí cenné polyfenoly. Typickou světle zelenou anebo žlutou barvu dávají zelenému čaji chlorofyl a třísloviny v listech.

Nechutná vám?

Zkusili jste si připravit zelený čaj, ale nechutnal vám? Možná, že jen neznáte způsob jeho přípravy. U černého čaje je to jednodušší – když pytlík s čajem bezmyšlenkovitě zalijete právě vřící vodou, neuděláte příliš velkou chybu. U zeleného čaje je to jinak.

Nejčastější chybou je zalití příliš horkou vodou. Záleží na druhu a kvalitě zeleného čaje, nicméně zkušení čajovníci se shodují v tom, že teplota vody pro čajový nálev by se měla pohybovat mezi 60 – 90°C. Tu má vřící voda po pěti minutách od odstavení.

Nedobrý nápoj může být také výsledkem dlouhého louhování či nepřiměřeně velkého množství čaje. Na šálek stačí dva až čtyři gramy. A také je možné, že máte doma starý čaj. Kvalitu čaje ovlivňuje vlhkost, teplota a místo skladování. I tak si čajové lístky kvalitu a vůni uchovají jen asi osm měsíců.

Když čaj, tak v porcelánu

Nejvhodnější nádobí pro „čajování“ je z keramiky, skla a porcelánu. Ideální je odměřit do sítka (nevhodné je z kovu) jednu čajovou lžičku na jeden šálek a napoprvé si čaj zkusmo převážit. Převařenou, odstavenou vodou přelijeme čaj v konvici a nahřejeme jí i šálky. Díky tomu budou mít stejnou teplotu jako právě servírovaný čaj. Konvici zakryjeme víkem a po dvou až šesti minutách (podle druhu čaje) nálev promícháme a sléváme do šálků nebo do vyhřáté konvičky.

Příprava po japonsku se liší. Nejdříve nahřejte čajové nádobí (vypláchnutím horkou vodou), do konvičky o obsahu přibližně 180 ml vložte 6 gramů čajových lístků a ty přelijte horkou vodou. Teplotu vody zvolte podle kvality čaje: pro nejnižší kvalitu se používá vroucí voda, pro kvality vyšší je vhodnější mírně zchladlá voda (pro špičkové stačí jen 50°C). Hotový nálev ihned přelijte do jiné konvičky. Spařené lístky můžete zalít ještě jednou, ale při vyšší teplotě.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: PROFIMEDIA.CZ


Komentáře

Napsat komentář

Víte, že…

Na osvěžujících účincích čaje se podílí kofein. Nejvíce ho je v mladých lístcích, starší listy obsahují větší podíl tříslovin. Během prvních dvou minut louhování se z lístků extrahuje převážně kofein, od dvou do čtyř minut se již začínají vylučovat i třísloviny, které kofein likvidují a dávají čaji nepříjemnou trpkost.

KTERÝ VYBRAT?

Na světovém trhu se prodává přes pět set druhů zelených čajů. Podle autorů knihy Milovník zeleného čaje jsou nejlepší ty, které pocházejí z Číny a Japonska. Za jedny z nejlepších jsou považované Zhu Cha, v Evropě známý jako Gunpowder, a Lon jing (Lung Ching), jinak také Dračí studně. Velmi vzácný a údajně rajsky chutnající je Pi Lo Chum, jinak také Jarní nefritová spirála. Velmi dobrý je Meng-tchong (Meng ting) a Čchun-mej (Chun Mee). Mezi oblíbené japonské zelené čaje patří Senča (Sencha), což je nejběžnější kvalitní japonský čaj. Exkluzivní jsou Gjokuró (Gyokuro), Mačča (Matcha), Banča (Bancha) a Genmaiča (Genmaicha).