NKP jsou i na venkově


Vláda České republiky schválila 8. února 2010 nařízení, kterým vyhlašuje 38 nových Národních kulturních památek, z toho 33 nemovitých a 5 movitých. Připomeňme si, o které jde.

Sídlo fojtství ve Velkých Karlovicích bývalo ve velké roubené usedlosti

Statut Národní kulturní památky (NKP) je nejvyšším stupněm památkové ochrany, jaký Česká republika má. Ty nejstarší byly vyhlášeny v roce 1962 a postupně jejich počet vzrůstal až na dnešních 274 (je mezi nimi i několik movitých památek). Podíváme-li se na seznam dnešních NKP popořadě tak, jak byly vyhlašovány, máme před sebou průřez kulturními dějinami naší země za poslední půlstoletí.

Ohlédnutí do 20. století

Nejprve tento status získaly skutečně nejvýznamnější objekty a památkové areály, jako jsou Pražský hrad, Karlův most či Karlštejn. V době normalizace se ovšem seznam postupně „zanášel“ různými ideologicky odůvodňovanými památkami – památníky, rodnými domky komunistických činitelů apod. Teprve koncem 70. let a v 80. letech se na seznam zase dostaly významné památky – třeba Křivoklát a Zvíkov. Ovšem chyběly tam (až na výjimky) památky církevní.

Patrový věžový špýchar usedlosti čp. 1 v Krníně byl postaven na přelomu 16. a 17. stol.

Léta devadesátá přinesla nejen vyškrtnutí ideologicky zabarvených NKP, ale i prohlášení množství dalších, které na svůj statut dlouho čekaly. Byly mezi nimi skoro všechny zbývající státní hrady a zámky, významné církevní stavby (chrám sv. Bartoloměje v Plzni nebo chrám sv. Barbory v Kutné Hoře). Tu a tam se do seznamu začaly probojovávat také první technické památky, stavby moderní architektury a – to nás bude zajímat především – také stavby lidové architektury. Úplně první památkou lidové architektury (a na dlouhou dobu také poslední, která dosáhla toho statutu) je areál Babiččina údolí u Ratibořic, prohlášený již roku 1978.

Letos vyhlášené stavby

Poslední vlna nových NKP, prohlášených v letošním roce, však zahrnuje i zajímavé lidové stavby, z nichž některé možná ani nebudete znát. Patří k nim například Zemědělská usedlost čp. 3 v Krníně (okres Český Krumlov), Dům čp. 92 „Dřevěnka“ v Úpici (okres Trutnov), Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova (okres Semily), Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě a areál fojtství ve Velkých Karlovicích (okres Vsetín).

Na pomezí mezi lidovou architekturou a technickými památkami je větrný mlýn v Kuželově (okres Hodonín) a vodní hamr v Dobřívi (okres Rokycany), který znají všichni návštěvníci této krásné vesnické památkové zóny.

Seznam není vyčerpán

Jak tedy zhodnotit ochranu památek lidové architektury dnes, téměř půl století od vyhlášení prvních NKP? Je určitě dobře, že se v posledních letech podařilo zařadit na prestižní seznam Národních kulturních památek i několik staveb lidových (ve výčtu jsme nezmínili ještě dřevěné kostely v Broumově a Velké Lhotě, ty ovšem podle mého názoru patří spíše mezi památky sakrální). Na druhou stranu by bylo chybou domnívat se, že tím je seznam našich nejhodnotnějších lidových staveb vyčerpán.

Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě: jen málo našich lidových stavení vyzařuje tak autenticky svůj starobylý původ. Povšimněte si trojice okének v boční roubené stěně domu: doklad dymné jizby.

Pokud jde o lidovou architekturu, jsou vyhlášené Národní kulturní památky spíše namátkovým výběrem. V seznamu chybí řada kvalitativně srovnatelných staveb. Což třeba Cífkův statek v Třebízi na Slánsku, rychta ve Zbečně na Křivoklátsku, Rustlerův statek v Doubravě na Chebsku nebo mlýn v Salajně v téže oblasti, kostel v Kryštofově Údolí nebo některý ze známých statků Jakuba Bursy na Volyňsku?

Musíme mít také na paměti, že tisíce jiných staveb dodnes zůstávají v zapomnění, bez jakékoliv právní ochrany a nezřídka jim hrozí zánik nebo necitlivá úprava.

Přejme tedy novým NKP kvalitní a citlivou obnovu, dalším významným památkám možnost brzkého zařazení na tento prestižní seznam a ostatním, polozapomenutým lidovým stavbám citlivého a vnímavého investora, který rozpozná jejich neopakovatelné kouzlo!

Památky lidové architektury prohlášené NKP

Ratibořice, Babiččino údolí (okres Náchod), NKP od roku 1978.
Známá usedlost Staré Bělidlo s přízemním, trochu romanticky upraveným roubeným domem, mlýnem a dalšími objekty, populární především jako dějiště románu Babička Boženy Němcové (ruku na srdce, nebýt Babičky, asi by si na tento krásný příklad lidové architektury nikdo nevzpomněl).

Hodslavice, rodný dům Františka Palackého (okres Nový Jičín), NKP od roku 1978.
V pěkné přízemní chalupě s typickým bedněným štítem, kabřincem a podlomením byla původně evangelická škola, v níž se roku 1798 narodil František Palacký. Tato NKP je vlastně jednou z posledních „rodných chaloupek“, které na seznamu NKP zůstaly po vyškrtnutí rodných domků Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a dalších „osobností“.

Rožnov pod Radhoštěm, Valašské muzeum v přírodě (okres Vsetín), NKP od roku 1995.
Slavný rožnovský skanzen, nejstarší, největší a nejznámější muzeum v přírodě u nás asi není třeba nikomu podrobně představovat.

Hoslovice (nebo též Podhoslovice), vodní mlýn (okres Strakonice), NKP od roku 2008.
Hoslovický mlýn už je stavbou daleko méně známou, ale na seznamu NKP se ocitl plným právem. Donedávna zde hospodařili dva bratři, kteří tradičním způsobem pracovali a především vzdorovali politickým i podnikatelským tlakům. Právě díky jim se starobylý roubený mlýn dochoval v tak autentické podobě. Opravdu stojí za návštěvu!

Dosud mírně omšelé průčelí statku čp. 1 v Plzni – Bolevci skrývá pozdně středověké jádro

Plzeň – Bolevec, usedlost čp. 1 (okres Plzeň-město), NKP od roku 2008.
Uprostřed jednoho z největších panelových sídlišť západočeské metropole dřímá nenápadný poklad lidové architektury – starobylá zděná usedlost, donedávna krytá ještě doškovou střechou. Velké stáří domu dokládá třeba klíčová střílna ve štítu sýpky, nebo gotické portálky ve sklepě. Také tento autenticky zachovaný dům se připravuje pro zpřístupnění veřejnosti.

Krnín, usedlost čp. 3 (okres Český Krumlov), NKP od roku 2010.
Usedlost známá určitě všem dlouholetým čtenářům našeho časopisu patří k tomu nejstaršímu a nejcennějšímu, co náš venkov nabízí. Trochu nenápadný sevřený dvorec příchozího vítá dvěma mohutnými kamennými sýpkami, které nezapřou svou obrannou funkci (ta starší byla postavena na samém počátku 16. století, mladší jen o sto let později). Unikátně dochovaný dům má kamenné gotické portálky, zadní vjezdová gotická brána pak nemá obdoby v lidovém stavitelství celých Čech.

Úpice, dům čp. 92 „Dřevěnka“ (okres Trutnov), NKP od roku 2010.
Dobře zachovaný, velmi starobylý patrový roubený dům s typickou polovalbovou střechou stojí v Podkrkonošském městečku Úpice a po staletí sloužil jako hospoda. Od roku 2007 je díky péči místního občanského sdružení opět zpřístupněn. Podle výsledků dendrochronologického výzkumu byl dům postaven z klád kácených na přelomu let 1607/ 1608, tedy ještě dříve, než se předpokládalo.

Průčelí patrového domu Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova

Dolánky u Turnova, Dlaskův statek (okres Semily), NKP od roku 2010.
Monumentální patrový roubený dům pojizerského typu s bohatě skládanou lomenicí, postavený ve druhém desetiletí 18. století, slouží už delší dobu jako zpřístupněný památkový objekt lidové architektury. Stal se zárodkem jakéhosi miniskanzenu, neboť do jeho blízkosti byla přenesena roubená sýpka z Malého Rohozce a areál doplňují hospodářské stavby, brána a socha P. Marie.

Havlíčkův Brod, Štáflova chalupa čp. 2015, NKP od roku 2010.
Tato stavba bude asi pro mnohé největším překvapením, neboť patří mezi stavby téměř neznámé. Na seznam nových NKP se ale dostala zcela oprávněně. Existuje jen málo domů, na nichž by byl starobylý původ vidět tak zřetelně: věkovitá roubená jizba s dymným okénkem, nahrubo omítnutý špýcharový díl domu, z každého detailu tu vyzařuje veliké a dosud přesně nezjištěné stáří. I tento dům si můžeme prohlédnout.

Velké Karlovice, Fojtství čp. 23 (okres Vsetín), NKP od roku 2010.
Poslední z nových NKP je velká valašská roubená usedlost, která je asi nejznámější díky tomu, že její kopie stojí v muzeu v Rožnově pod Radhoštěm. Monumentální roubený dům s obíhající pavlačí postavil roku 1793 tesařský mistr Jan Žák.

TEXT: ING. ARCH. JAN PEŠTA
FOTO: AUTOR, FRANTIŠEK HAJNYŠ A MARIE RUBEŠOVÁ


Komentáře

Napsat komentář