Možnosti vydědění


Sešlo se nám několik dotazů, týkajících se možnosti vydědit příbuzné, kteří se chovají v rozporu s dobrými mravy. Proto se této otázce věnujeme ze všech aspektů.

Možnosti vydědění

Vydědění je jednostranný právní úkon fyzické osoby, kterým tato osoba odejme svému potomkovi právo na zákonný dědický podíl. Je to tedy projev vůle zůstavitele nezanechat svému neopomenutelnému dědici žádný podíl na svém majetku. Z povahy „vydědění“ vyplývá, že vydědění potomka je možné pouze v případě neopomenutelného dědice. Ostatní osoby lze z dědění vyjmout sepsáním závěti, do které nebudou zahrnuty.

Důvody vydědění

Vydědění je právním úkonem ve smyslu občanského zákoníku a pro jeho platnost je tedy nutné, aby splňoval náležitosti stanovené pro právní úkon. Především nesmí být v rozporu se zákonem, nesmí zákon obcházet a musí být v souladu s dobrými mravy. Dále musí být tento projev vůle učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně.
Z hlediska formálního musí být splněny požadavky kladené zákonem na závěť, přičemž vydědění může být i součástí závěti. Pokud zůstavitel sepisuje samostatnou listinu o vydědění, může ji sepsat buď ručně, nebo v jiné písemné formě za přímé účasti svědků, příp. ve formě notářského zápisu. Pro posouzení platnosti úkonu vydědění je rozhodný stav v době, kdy byl úkon učiněn.
Kromě splnění náležitostí právního úkonu, jeho platnosti a formy projevu, je nutné v listině o vydědění uvést jeden z důvodů, který pro vydědění požaduje občanský zákoník v § 469a a tento důvod konkretizovat.

Vydědění je tedy možné, pokud potomek:
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.

Neposkytnutí pomoci

Pro užití prvního zákonného důvodu pro vydědění je nutné zohlednit soulad s dobrými mravy a posoudit okolnosti situace, kdy zůstavitel potřeboval pomoc. Je nutné vzít v úvahu reálné možnosti potomka zůstaviteli potřebnou pomoc poskytnout. Pro platnost vydědění z důvodu uvedeného v § 469a odst. 1 písm. a/ občanského zákoníku je tak nezbytné, aby se zůstavitel ocitl v situaci, kdy pro zdravotní či jiné potíže nastalé v důsledku onemocnění či věku, případně pro potíže způsobené jinými okolnostmi (například přírodní katastrofou, požárem, povodní) potřebuje pomoc a není schopen si sám obstarat své základní životní potřeby (zdravotní, hygienické a jiné).
Současně musí jít o situaci, kdy o uvedené potřeby zůstavitele není postaráno jinak, např. ze strany manželky, případně jiné blízké osoby a potomek má reálnou možnost zůstaviteli potřebnou pomoc poskytnout, a kdy zůstavitel potomkem nabídnutou pomoc neodmítne. Neposkytnutí pomoci potomka musí odporovat dobrým mravům.

Nezájem potomků

Tento důvod pro vydědění je nejčastější a také nejčastěji řešený judikaturou. Jak uvádí Nejvyšší soud v jednom ze svých rozhodnutí (21 Cdo 1912/2008), „zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění“. Jde například o takové případy, kdy se potomek až po smrti zůstavitele dozví, že je jeho přímým potomkem, nebo kdy v důsledku chování zůstavitele vůči potomkovi není v rozporu s dobrými mravy skutečnost, že potomek neprojevuje o zůstavitele zájem.
Dále lze jako důvod pro vydědění podle písm. b) považovat „návrh na zbavení způsobilosti zůstavitele k právním úkonům, je-li podán jeho potomkem nikoli v úmyslu chránit zůstavitelovy zájmy, a opírá-li se o nepravdivé a smyšlené důvody.“

Odnětí svobody a nezřízený život

Důvodem vydědění, který se v praxi nejjednodušeji prokazuje, je pravomocné odsouzení (z dikce zákona nevyplývá, zda nepodmíněné nebo i podmíněné) vyděděného pro úmyslný trestný čin. Jak bylo uvedeno, odnětí svobody musí trvat nejméně jeden rok. Vzhledem k jednoznačnosti tohoto ustanovení není nutné uvádět konkrétní případy.
Poslední z důvodů je v praxi výjimečný. Pod pojem „nezřízený život“ by se daly zahrnout závislost na alkoholu či na drogách, vyhýbání se práci a jiné podobné antisociální projevy. Předpokladem je také trvalejší stav takového chování, opět s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem.
Vydědění lze také vztáhnout na potomky vyděděného, kteří by jinak nastoupili na jeho místo. Toto ale musí být výslovně stanoveno v závěti či listině o vydědění. Není přitom důležité, zda je důvod vydědění u těchto osob také naplněn či nikoli.

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK


Komentáře

2 reakce na Možnosti vydědění

  1. Denis Petrák napsal:

    Vážení, děkuji za zajímavý příspěvek o dědění, chybí mu však důležitá informace o tom kde, jak, u koho a bezpečně uložit závěť. Myslím tím mimo placenou úschovu u notáře.
    Předem děkuji za doplnění článku.

Napsat komentář


TIP!

Zákoník práce 2012

Úplné znění zákoníku práce zahrnuje dalších pět novel účinných od 1. ledna 2012. Nejrozsáhlejší z nich (č. 365/2011 Sb.) obsahuje 323 změnových bodů. Mění se např. výše odstupného podle odpracované doby. Práci na dobu určitou je možné sjednat až na 3 roky. Limit u dohod o provedení práce se zvyšuje na 300 hodin ročně a u odměn vyšších než 10 tisíc Kč měsíčně se odvádí sociální a zdravotní pojištění. Zavádí se zkušební doba u vedoucích pracovníků, výpověď za porušení léčebného režimu a odměna za práci přesčas. Od 1. 1. 2012 také platí nové sazby cestovních náhrad.
Více informací na www.zp.sagit.cz.
Sagit, 128 stran, cena 63 Kč