Malovaný nábytek z jižních Čech


Lidový malovaný nábytek vznikal převážně během 18. a 19. století. Malovaná výzdoba se v jednotlivých územních částech liší, a to jak převažující barevností, tak používanými motivy. Velkou bohatostí vyniká i nábytek z jižních Čech.

Šumavská truhla s krajinným motivem, 1. polovina 19. století

Malbou se zdobily především velké kusy nábytku, skříně a truhly, které stávaly v hlavní obytné světnici, případně drobnější kusy, jako misník, koutní skříňka, čelo postele či kolébka.

Výzdobě nábytku se věnovali buď přímo zruční truhláři, kteří nábytek zhotovili, případně někdo z jejich rodiny, hlavně ženy, talentovaní vesničané nebo členové selských rodin. K malování se používaly temperové nebo klihové barvy.

V poslední třetině 19. století byly v oblibě syté barvy, ale umělecká hodnota malby klesá

Tvarové řešení nábytku, jeho barevnost a motivy se měnily s vývojem dobových stylů. Jeho tvůrci se občas inspirovali i prvky z panského a měšťanského nábytku. Objevuje se například napodobení fládrů dřeva či intarzie, rozšířeným motivem byla větrná růžice a stylizovaný čtyřlístek. Většinu námětů však čerpali lidoví tvůrci v přírodě a v prostředí kolem sebe.

Odlišný styl malované výzdoby jihočeského nábytku zhruba odpovídá hlavním národopisným oblastem. Jsou to Šumava, Doudleby a Blata.

Oblíbené kytice a ptáčci

Pro celou oblast Šumavy je typickým motivem nápadná vzdušná kytice na stoncích, na světlém podkladu. Na Prachaticku byly v oblibě pestře malované bohaté kytice, často ještě s ptáčky, někdy i figurálními motivy.

Rokokový typ skříně z Horního Rakouska, malba a vlepované kolorované ocelorytiny - proto zvaná „ošizená“, kolem 1750

Na Volarsku nás překvapí nábytek s fantastickými krajinnými náměty a s naivně ztvárněnými lesními zvířaty, jako jsou srnci, jeleni, bažanti a podobně. Malíři často používali i motivy s bohatě proplétanými stylizovanými rostlinami.

Objevuje se i figurální motiv

Na území s převahou německy mluvícího osídlení, hlavně v jižní části Českokrumlovska, nacházíme nábytek, který spojuje prvky české i sousední hornorakouské lidové kultury ve svérázný celek. Lidoví malíři tu používali základní bleděmodrý podklad, na který umísťovali drobné kvítky.

Truhla z Holašovic s výrazně barevnou malbou, kolem 1850

Na honosných kusech se objevovaly i figurální prvky – kromě postav světců to byli monarchové, vojáci či dobové žánrové výjevy. Někdy tvůrci ještě na nábytek vlepovali papírové obrázky s figurálními motivy. Setkáme se i s nábytkem zdobeným stylizovanou krajinou. Na některých skříních a truhlách jsou i nápisy se jménem majitele a rokem vzniku.

Z Doudlebska je známa výrazně barevná malba, kterou tvoří velká čtvercová a obdélníková pole s motivy kytic, vyrůstajících z květináče či vázy, nebo s obrázky věnečků.

Detail skříně z 1. poloviny 19. století z okolí Prachatic s typickým motivem: kyticí a ptáčky

Pro jihočeská Blata je příznačná jemná měkká malba, ne příliš pestrá. Často ji tvoří geometrizující kompozice, kdy jsou rostlinné ornamenty rámovány do čtverců či obdélníků, mnohdy s nenápadným hnědým či jemně červeným podkladem.

Rozsáhlou sbírku jihočeského lidového malovaného nábytku nabízí expozice Jihočeského muzea na tvrzi Žumberk u Nových Hradů, odkud jsou ukázky.

www.muzeumcb.cz

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: AUTORKA A ARCHIV

 


Komentáře

Napsat komentář