Kopretiny krásky mnoha tváří

Rubrika: Zahrada

Řada hybridů se pyšní barevnými květy

V letních měsících tonou zahrady v záplavě barev.

Elegantní bílé květy kopretin by na záhonech určitě neměly chybět. Sluší jim to však i v květináčích. Stačí si vybrat správný druh.

Nejprve krátký botanický úvod. Dříve byly kopretiny, chryzantémy, listopadky, řimbaby a vratiče zařazeny do jediného obsáhlého rodu Chrysanthemum. Nyní jsou začleněny do samostatných rodů. Patří do nich druhy letniček, trvalek i zdřevnatělých polokeřů pocházejících ze všech koutů světa od Arktidy až po subtropy.

Oblíbené trvalky

Začněme u trvalek. Nejznámější je naše domácí kopretina bílá (Leucanthemum vulgara), která je vysoká 50 – 70 cm. Kvete v červnu až červenci. Daří se jí na suché až čerstvé půdě. Je neodmyslitelným výrazným symbolem našich luk. Spolu se sedmikráskami, s chrastavcem rolním, kohoutkem lučním, pryskyřníkem prudkým a zvonky vytváří květnaté louky. Tyto druhy brzy přemění zelenou travnatou plochu na pestře skvrnitý koberec, který je rájem pro hmyz.

Kopretina největší je trvalkou, která se musí každé tři roky přesadit. Pozor, nesnáší mokro!

Blízkou, avšak vznešenější příbuznou kopretiny bílé je kopretina velkokvětá, nebo také největší (Leucanthemus maximum), pocházející z Pyrenejí. Rostliny jsou vyšší – 50 až 100 cm. Květy jsou velké až přes 10 cm, bílé se žlutým terčem a v každém případě nádherné. Doba kvetení je pozdější – na zahradě zdobí od července. Tato kopretina potřebuje slunce, výživnou půdu a pravidelnou zálivku. Vysloveně choulostivá je na mokro. Množí se na jaře dělením nebo řízkováním přízemních výhonů. Byla vyšlechtěna řada odrůd s květy jednoduchými i plnými. Většina jich však není příliš vytrvalá, a proto se musí po třech letech dělit a přesazovat. Pro zajímavost – tato kopretina nesměla chybět v žádné zahrádce našich babiček. Květy jsou vhodné pro řez, sklízejí se v době plně rozkvetlých úborů. Ve váze vydrží šest až deset dnů.

Krásnou trvalkou je kopretina růžová – řimbaba (Tanaceum coccineum), pocházející z horských luk na Kavkazu. Je vysoká 40 – 80 cm. Doba kvetení – červen až srpen. Na štíhlých, jemně olistěných lodyhách sedí jednotlivé květy tvarem a velikostí připomínající kopretinu bílou. U původního druhu jsou paprsky květu růžové v různých odstínech, u zahradních odrůd hrají všemi barvami od bílé přes růžovou, karmínovou až po granátově rudou. Byly vyšlechtěny jak jednoduché, tak i plnokvěté odrůdy. Rostliny jsou dosti náročné: vyžadují výživnou půdu, pravidelnou zálivku a především slunnou polohu. Jsou však choulostivé na přesazování – tehdy musí být vždy dobře prokořeněné. Tato kopretina se množí dělením, a to hned po odkvětu, kdy je v útlumu. Květy jsou také vhodné pro řez, sklízejí se v době plného rozkvětu.

Nízká kopretina alpinská se uplatní ve skalkách s kyselejší půdou

Všechny tato popsané kopretiny jsou jako stvořené pro smíšené i jednotlivé trvalkové skupiny na záhonech i pro řez květů.

Letničky do truhlíků

Dnes jsou moderní „keříčkovité“ kopretiny zvané též letní chryzantémy či pařížské kopretiny (Argyrantheum frutescens). Tento polokeř z Kanárských ostrovů má šedozelené, jemně zpeřené listy a bílé, žluté, růžové i oranžové květy se žlutým středem, které se podobají malým kopretinám. Existuje i několik plnokvětých odrůd. Menší rostliny se vysazují do truhlíků, na záhony i do větších nádob spolu s letničkami. Nízko rozvětvené košaté rostliny se pěstují ve větších nádobách jako solitéry. Jsou velmi atraktivní. Umístěné na terasách, schodech či u vchodů domů dělají velkou parádu.

Oblíbené jsou letní chryzantémy s korunkou posetou zářivě bílými kvítky na kmínku. Dobře rostou na slunci až v polostínu. V létě vyžadují vydatnou zálivku, zejména v parném počasí. Jsou velmi náročné na živiny, a proto v období silného růstu je nutné je přihnojovat každý týden. Potřebné je i pravidelné čistění – odkvetlé květy se musejí odstřihovat, neboť jinak by celá rostlina vypadala nevzhledně a zanedbaně.

Letní chryzantémy nejsou mrazuvzdorné a jejich přezimování je spojeno s problémy. Je nutné jim zajistit světlou, chladnou místnost s teplotami 5 až 10 oC a omezenou zálivku (rostliny se zalévají, až když hrozí opad listů).

Speciality pro skalničkáře

K pařížské kopretině s tvarovanou kulatou korunkou se často dosazují nižší rostliny, které zaplní prázdná místa u paty kmínku

Nesmíme zapomenout ani na vytrvalé, nízké kopretinky pro skalky. Roztomilá kopretina alpinská (Leucanthemopsis alpina) pochází, jak již jméno napovídá, z Alp, dále z Pyrenejí a Karpat. Je vysoká jen 5 – 20 cm. Květy jsou drobné, mají 2 – 3 cm v průměru, bílé se žlutým terčem. Doba kvetení od června do července. Vyžaduje dostatek přírodního humusu, nesnáší vápenitou půdu. V nížinách je krátkověká a nesnadno udržitelná. Ze semen vypěstované rostliny jsou odolnější.

Kopretina arktická (Dendranthema arcticum)

je vysoká 7 – 30 cm. Vyznačuje se poléhavými lodyhami a tmavozelenými listy. Květy jsou bílé, při odkvétání narůžovělé. Kvete pozdě – v září až v říjnu. Vyžaduje vlhčí, humózní zem a odklon od slunce až polostín. Rozrůstá se do velkých atraktivních koberců. Často se pěstují formy s květy růžovými a sírově žlutými.

Kopretina Dendranthema weyrichii je rostlinka pobřežních skal na Sachalinu, v Japonsku a na Kamčatce. Listy jsou leskle zelené, květy poměrně velké (až 5 cm v průměru), růžovofialové se žlutým terčem. Rostlina je vysoká 12 – 15 cm. Miluje slunce až lehký polostín. Kvete v létě – v červnu a ještě v červenci.

Letničky do záhonů

Jako letničky se pěstuje řada druhů kopretin. Začneme kopretinou osenní (Chrysanthemum segetum), pocházející ze severní Afriky a západní Asie, kde je obtížným plevelem. U nás cenná zahradní květina je vysoká 40 až 60 cm, řídce větvená se šedozelenými listy. Květy jsou jednoduché nebo plné, přibližně 5 cm široké, nejčastěji žluté s tmavě hnědým terčem.

 

Kopretina věnčitá (Chrysanthemum coronarium)

pochází ze Středomoří. Dosahuje výšky 50 až 100 cm. Květy jsou svítivě žluté nebo bílé (4 cm široké) a na rostlině se objevují až do září.

Kopretina kýlnatá (Chrysanthemum carinatum)

má svůj domov v severozápadní Africe. Rostlina je rozvětvená, 50 až 80 cm vysoká, s jemně zelenými listy a květy bílými, žlutými nebo pestrými s tmavým terčem (šíře květu 5 – 6 cm). Doba kvetení je dlouhá – od července až do září.

Tyto tři druhy kopretin jsou nenáročné a snadno se pěstují. Daří se jim v propustné půdě na slunci. Osivo se vysévá koncem dubna přímo na záhony a po vzejití se rostlinky jednotí na 30 až 40 cm od sebe. Vysazují se do letničkových záhonů, na nichž vyniknou tvarem i barvou květů. Jejich květy se výborně uplatní i v letních kyticích.

K nižším kopretinám letničkám patří Coleostephus

multicale, pocházející z Alžíru. Keříčkovité rostliny dorůstají výšky 20 až 30 cm. Jsou posety drobnějšími svítivě žlutými květy (šíře 3,5 cm) s vyklenutým širokým terčem. Kvetou neobyčejně bohatě a neúnavně dlouho.

Další druh Hymenostemma paludosum tvoří kompaktní, hustě rozvětvené „keříčky“ vysoké 25 cm. květy jsou bílé, široké 3,5 cm se žlutým terčem. Kvete dlouho od jara až do října.

Oba druhy mají stejné požadavky na stanoviště a pěstování jako předchozí letničky. Jsou určeny pro květinové záhony a do skalek, do nichž přinášejí barvu v létě, kdy je květů málo. Také dobře zaplní prázdná místa ve skalce po zatažených cibulnatých a hlíznatých rostlinách. V létě výborně oživí i truhlíky na slunci.

Významnou letničkou je také kopretina řimbaba (Tanacetum parthenium), která pochází z Balkánu, Malé Asie a Kavkazu, kde je vytrvalá. U nás se musí pěstovat jako letnička. Podle odrůdy dosahuje výšky od 20 do 70 cm. Rostlina šíří okolo sebe osobitou vůni, která však není každému příjemná. Překrásné jsou plné, kulaté květy široké 2 cm, které se otvírají od července do září. Byly vyšlechtěny bílé, bělavě žluté a žluté odrůdy. Všechny potřebují slunná stanoviště a normální zem. Nízké odrůdy jsou vhodné pro obruby záhonů, nádoby, truhlíky i skalky. Vysoké druhy se sejí do smíšených záhonů a využívají se i k řezu. Řežeme celé rozvětvené postranní lodyhy, když jsou první květy rozkvetlé. Ve váze vydrží 10 až 14 dnů. Řimbabu vyséváme v únoru až březnu pod sklo. Od poloviny května se rostlinky vysazují ven.

Kopretiny krásky mnoha tváří