Když rozkvete zmarlika


Sakura, magnólie, vajgélie, mandloň, tavolník i zmarlika mají něco společného. Na jaře je zdobí půvabné růžové květy.

Zmarlika kanadská, obalená květem, je na jaře jedním z nejkrásnějších malých stromů

Je škoda, že v našich zahradách není příliš často k vidění. Když zmarlika zjara rozkvete, vypadá tak sladce! Větve a dokonce i kmen bývají hustě obaleny droboučkými tmavě růžovými kvítky. Jako kdyby se jaro chystalo napudrovat si nadýchanou zmarlikou nos!
Zmarliky (latinsky Cercis) jsou opadavé listnaté keře nebo menší stromy z čeledi bobovitých. Jejich plody jsou lusky. I když existuje více druhů zmarlik, v našich zahradách se nejčastěji pěstují zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum), pocházející z jižní Evropy, a zmarlika kanadská (Cercis canadensis), rostoucí především v pásu táhnoucím se od jižní části Ontaria až po Floridu a severovýchodní Mexiko. Občas je u nás k vidění i rostlina původem z daleké Číny – zmarlika čínská (Cercis chinensis).

Jidášův strom

Plodem zmarlik je plochý lusk

Zmarlika Jidášova, známá též jako Jidášův strom či Jidášník (podle legendy se na zmarlice oběsil Jidáš Iškariotský), pochází z východního středomoří a Turecka. V našich klimatických podmínkách je to pomalu rostoucí keř, obvykle dorůstající do výšky 2 m. Vyžaduje teplé slunné polohy. Bez problémů roste na suchých jižních svazích v surových živných vápenitých půdách či stavební suti. V zimě může namrzat, proto je vhodné jeho kořeny chránit vrstvou listí.

Na přelomu dubna a května, ještě dříve než naraší světle zelené srdčité listy, se kůra kmene i větve po celé své délce obalí růžovými motýlovitými květy. Jsou velké asi jen 2 centimetry a jsou sdruženy ve svazečcích po třech až šesti. Některé kultivary mají i bílé či plné květy.

Zmarlika z Kanady odolává mrazu

Sytě růžová kvítka se objevují dříve, než naraší listy

Zmarlika, která mrazu odolává lépe než rostlina z jižní Evropy, pochází z Kanady. Také roste rychleji a dosahuje i větších rozměrů, v našich podmínkách kolem tří metrů výšky. Květy jsou o něco menší než u předchozího druhu, bývá jich však více. Protože v zemi původu roste ve vlhkých lesích, potřebuje živnou, vlhčí půdu. U nás se často pěstuje kultivar s temně červenými až fialovými listy, které později na jaře přecházejí do tmavě zelené barvy a na podzim se zbarví do žluta.

Zmarlika čínská, menší keř, se pěstuje jen zřídka. Na zeminu je nenáročná, vyžaduje slunce až polostín, na jaře zdobí sytě růžovými květy a na podzim výrazně žlutými, pěkně tvarovanými listy.
Zmarliky množíme výsevem semen, která spaříme a necháme bobtnat. Lepší však je koupit v zahradnictví již zapěstovaný proutek, z něhož vyroste jeden či více kmínků s načervenalou kůrou, která stářím zešedne.

TEXT: MARTINA LŽIČAŘOVÁ
FOTO: PROFIMEDIA A AUTORKA


Komentáře

Napsat komentář

NEZAPOMEŇTE

  • Zmarlikám se u nás daří na sušších svazích s jižní orientací.
  • Vyhovují jí vápenité půdy.
  • Do zahrad se hodí jako solitéra.
  • V zimě její kořeny chráníme nastýlkou listí.