Jak založit kompost
Chcete-li zaručeně přírodní hnojivo s množstvím prospěšných živin pro vaši zahradu, začněte kompostovat. Příprava kompostu vyžaduje dodržení několika jednoduchých zásad a trpělivost.
Každý si může na zahradě připravit vlastní kompost, který pak dodá půdě potřebné živiny a stopové prvky. Dokáže zvýšit kvalitu půdy nejlépe ze všech dostupných hnojiv a zároveň představuje možnost, jak využít spoustu organických odpadů včetně toho, co na zahradě vyrostlo.
Naučíte-li se kompostovat, budete už pak vždy prořezávat či prostřihávat nebo sekat zahradu s vědomím, že při tom neprodukujete zbytečný odpad, ale cenné suroviny, využitelné jako kompostový či mulčovací materiál. Od věci není ani to, že kompostováním lze i ušetřit za odvoz popelnic či nákup hnojiva v zahradnictví.
Správně rozmělněná, smíchaná a provzdušněná směs organických materiálů rychle zetlí na vysoce kvalitní hnojivo. Čím lepší je složení směsi, tím lepší je kvalita kompostu i hnojení.
Pravidla kompostování
Místo pro kompostování by mělo být chráněno před větrem a ideální je zajistit kompostu polostín, to platí i pro kompostování na balkoně. Vždy se hodí mít na dosah přípojku vody a elektřiny, kterou využijete pro zapojení štěpkovače či drtiče větví nebo elektrické řetězové pily. Na místo kompostování by se měly vejít dvě až tři nádoby nebo oddělené sekce pro přípravu, pro hotový kompost a pro sběr suchých zbytků rostlin. Základem pro vytvoření kvalitního kompostu je totiž systematický sběr a třídění.
Pro kompostování je vhodný organický materiál ze zahrady a domácnosti, který může zetlít. Samotné kompostování spočívá ve shromažďování organického odpadu v jedné části či nádobě a několikaměsíčnímu zrání směsi organických odpadů v části či nádobě druhé.
Na trhu existuje řada různých kompostérů, které mohou dobře posloužit pro menší zahrádku. Ale velká zahrada kolem chalupy vyžaduje spíše svépomocné vybudování sběrných kontejnerů, které lze sestavit z dřevěných latí, kulatiny nebo půlkuláčů tak, aby kompostovaný odpad nepropadal skrze boky. Dno musí být propojeno s půdou, takže se spodní část nijak nezpevňuje ani nepokrývá žádnou fólií.
Kompost je třeba chránit před vyplavením, zadržováním vody a vysušením, takže by měl být vždy zakrytý a zároveň je nutné zajistit jeho dobré provzdušnění.
Co patří do kompostu
Vedle organického zahradního odpadu (posečená tráva, klestí, větvičky, listí, natě od brambor či zeleniny, sláma, stromová kůra či mladé nevykvetlé plevele) můžeme kompostovat i kuchyňský odpad (slupky zeleniny, brambor, kávová sedlina), ale i popel ze dřeva či nepotištěný papír.
Rozmělněním křovin, větví a květin v drtičích zahradního odpadu podpoříte biologický rozklad pomocí mikroorganismů. Netvořte velké vrstvy téhož materiálu, ale materiály míchejte. Ideální je smíchávat menší jemnější části s částmi hrubšími a přidávat do kompostu až tuto směs. Hrubě nasekané větve zajistí přístup vzduchu i do středních vrstev kompostu. Posekanou trávu je dobré nejdříve nechat oschnout, aby se nezapařila a v kompostu nehnila.
Doporučuje se jednou za dva až tři měsíce vrstvu v kompostu obrátit a znovu při tom promíchat vrstvy jemnějšího a hrubšího materiálu. Pokud kompostovaná směs příliš vyschne, prolévejte ji vodou.
Kdy je kompost zralý
Proces kompostování trvá podle ročního období a teploty několik měsíců. Nejpozději za půl roku by však měl být kompost vhodný k použití. Ještě před hnojením je však třeba směs znovu přeházet a oddělené hrubší zbytky vrátit do kontejneru k dalšímu kompostování.
Známkou zralosti je charakteristická houbová vůně.
Správnou vlhkost poznáte tak, že kompostovaný materiál vezmete do dlaně a co nejpevněji ho zmáčknete. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda, po otevření dlaně však materiál drží pohromadě. Příliš vysokou vlhkost lze snížit přeházením a přidáním suchého materiálu, využít můžete například piliny.
Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení svědčí o správném procesu kompostování. Poznáte to pouhým zasunutím dlaně do kompostu. Pokud se materiál nezahřívá, je zřejmě příliš suchý, nemá vyhovující složení nebo ho není dostatečné množství.
Příliš čerstvý a dosud nevyzrálý kompost nebude účinkovat jako hnojivo, ale lze ho v případě potřeby použít pro mulčování. Ze zralého kompostu se naopak snadno uvolňují živiny vhodné pro zahradní rostliny. Samotným kompostem nelze nahradit pěstební půdu, ale po smíchání se zeminou získáte velmi kvalitní hlínu pro pěstování.
Kompost lze využít i k osázení vhodnými rostlinami, což jsou především dýně, cukety či okurky. Listy těchto rostlin navíc ochrání kompost před letním sluncem. Při osazování udělejte do kompostu jamky, vyplňte je zeminou a nezapomeňte rostliny zalévat.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock
Jak založit kompost
