Jak pokácet strom

Ke kácení stromu přistupujte obezřetně. I nijak zvlášť silný kmen může být pro nezkušeného dřevorubce zdatným soupeřem. Dodržet správný a bezpečný postup je nutné i doma na zahradě.

Pokácet přerostlý náletový strom nebo vysloužilou jabloň samozřejmě můžete zvládnout i svépomocí. Ideálním nářadím pro kácení je řetězová pila, ale vystačíte si i s dobrou sekerou, ruční pilou a štípacím klínem. Nejdůležitější je však nepřecenit své síly a dodržovat doporučené postupy a bezpečnostní pravidla.

Pokud nemáte s kácením zkušenosti, může vás síla, razance a nevyzpytatelnost padajícího stromu nepříjemně překvapit. V jakkoli rizikové situaci, to znamená v případě příliš velkého stromu v blízkosti staveb, plotů či elektrických drátů, raději přivolejte na pomoc profesionály. Nasměrovat při kácení pád kmene je sice do značné míry možné, ale je k tomu potřeba praxe. Pokud tedy hrozí pád stromu kamkoli, kde by váha padajícího kmene a větví mohla způsobit škody, neriskujte zbytečně. Rizikový je i suchý či shnilý strom, ohnutý nebo pokroucený kmen a také strom, který stojí v příliš těsné blízkosti dalších kmenů, v jejichž větvích se může při pádu zaklínit.

Jestliže vyhodnotíte případná rizika tak, že si na kácení troufnete, odkažte do bezpečné vzdálenosti zejména děti. Zavřete psa, nezapomeňte na případné poblíž parkující auto a znovu se ujistěte, že nehrozí pád kmene či náraz větví do drátů elektrického vedení. I šlehnutí konečků větví totiž může dráty rozhoupat, a pokud o sebe třesknou, zůstanete bez proudu nejen vy, ale třeba i půl vesnice.

Jak nasměrovat pád

Ať už pro kácení použijete jakýkoli nástroj, je nejdůležitější směrový zářez (zásek), který určuje směr pádu. Ten uděláte do kmene na straně, na kterou by měl kácený strom padat. Zářez by neměl jít do větší hloubky, než je zhruba 15 až 20 procent průměru kmene ve výšce hrudi. Má tvar polovičního klínu. Spodní strana zářezu je vždy vodorovná, horní se řeže pod úhlem.

Jak na to? Nejdříve zařízněte do kmene shora pod úhlem 60 až 80° směrem dolů, až dosáhnete zamýšlené výšky pařezu. Pak udělejte spodní rovný zářez tak, aby se oba řezy setkaly ve zmíněné hloubce (15–20 % síly kmene ve výši prsou). Pokud se řezy správně setkají, vyjměte z kmene vyříznutý klínek dřeva.

Pak můžete udělat hlavní řez, který se také vede vodorovně a buď na stejné úrovni jako dolní vodorovná část směrového řezu, nebo nepatrně nad ním. Velmi důležité je ovšem zachovat takzvaný nedořez, který kmen při pádu povede bezpečně k zemi ve směru, který jste zvolili. V místě mezi dolní částí směrového zářezu a hlavního řezu jednoduše necháte část kmene o síle odpovídající zhruba deseti procentům tloušťky kmene ve výši hrudi. To znamená, že se při vedení hlavního řezu neproříznete skrze kmen. Pokud se to stane, může se při pádu stočit a nabrat jiný směr, než jste zvolili.

U stromů tenčích než 30 centimetrů postačí nedořez o šířce asi 3 cm. Otevřený úhel směrového zářezu určuje, jak dlouho zůstane nedořez nedotčený. Čím menší úhel, tím dříve se nedořez zlomí.

Tento postup je použitelný v podstatě v jakékoli standardní situaci i při kácení stromů o velmi silných průměrech kmene. Existuje i varianta ostřejšího úhlu směrového zářezu, při níž se horní řez vede ke spodnímu vodorovnému pod úhlem 45 až 55°. Otevřený směrový zářez s větším otevřeným úhlem je výhodný zejména při kácení ve svahu, kde musí nedořez kvůli svažitému terénu vydržet neporušený delší dobu. Obrácený směrový zářez (řez pod úhlem se vede zdola) se používá při kácení velkých stromů v příkrých terénech a druhů stromů, které se při pokácení tříští.

Když je strom ztrouchnivělý

Starší a poškozené stromy mohou být ztrouchnivělé, a pokud takový strom kácíte, postupujte nanejvýš opatrně. Známkou postupujícího trouchnivění může být zduřelá dolní část kmene, vytékající pryskyřice nebo nezvykle tmavé piliny při zářezu, stejně jako příliš měkké dřevo.

Ztrouchnivění může ovlivnit směr dopadu kmene, který při řezání povolí příliš rychle a jde k zemi dřív, než dokončíte příslušné řezy. Docílit požadovaného směru bezpečného dopadu lze například pomocí navijáku, ale pokud si nejste jistí mírou rizika, povolejte raději profesionály.

Jak používat řetězovou pilu

Pokud nemáte v kácení stromů řetězovou pilou dostatečnou praxi, doporučují specialisté z firmy Husqvarna řezání náběhovým řetězem (dolní část lišty). Je to snazší, protože pila není tlačena proti vám. Rychlejší je však řezat odbíhajícím řetězem.

Pro kácení můžete použít i elektrickou řetězovou pilu. Pracujte vždy s dobře nabroušeným a správně vypnutým řetězem, což vám ulehčí práci. Sevření pilové lišty v řezu se lze vyhnout použitím zmíněného dřevorubeckého klínu nebo speciální dřevorubecké lopatky. Pokud vám kmen lištu sevře, postačí někdy potlačit dlaní. Dřevorubci používají i ozubené tyče, které umožní zatlačit na kmen ve větší výšce.

Vedení hlavního řezu usnadní i zubová opěrka na pile. Zapřete o ni pilu o kmen a veďte řez dolní náběhovou částí řetězu obloukem až do hloubky nedořezu. Lze to i naopak, když zapřete o kmen horní část zubové opěrky a vedete řez horní odbíhající částí řetězu.

Jednou z metod, které používají profesionální dřevorubci, je řezání zápichem. Zápich, tedy prořezávání špičkou lišty, lze použít s jakoukoli délkou vodicí lišty a je nutné počítat s rizikem zpětného vrhu pily. Názorná videa s ukázkami principu zápichu, kterým lze provádět například velmi efektivní kruhový řez, najdete na YouTube nebo na webu Husqvarny v radách pro práci s řetězovými pilami. Pokud s pilou nemáte dostatečnou praxi, jsou instruktážní videa jednou z nejlepších možností, jak se něčemu přiučit bez riskantních začátečnických chyb.

text: Richard Guryča
foto: archiv firem, Shutterstock
kresby: Petr Živný

Jak pokácet strom