Jak bojovat se záněty dýchacích cest


Možná vás to letos ještě nepřepadlo, ale o to víc se toho momentu děsíte, zvláště ve chvílích, kdy většina kolegů ve vaší blízkosti posmrkává a pokašlává. Každoroční bitva s „bacily“, které útočí na naše horní dýchací cesty, je unavující. Většina z nás se snaží udělat pro zachování zdraví maximum, a tak polykáme kvanta vitaminů a snažíme se v hromadné dopravě nedýchat. Přesto většina z nás začne v průběhu podzimních a zimních měsíců z ničeho nic popotahovat, někde na hrudníku pociťuje zvláštní tlak a při snídani překvapí počínající bolest v krku.

 

 

Všechny možné „itidy“
Infekce horních cest dýchacích se týká nosních dutin, nosohltanu a také hrtanové části hltanu. Z těch nejznámějších onemocnění jmenujme například rhinitidu (zánět nosní dutiny neboli rýmu), akutní faryngitidu (akutní zánět hltanu), laryngitidu (zánět hrtanu na hranici horních a dolních cest dýchacích) nebo tonzilitidu (zánět mandlí neboli angína). Zánět hrtanu také může lehce přejít i do zánětu průdušnice a průdušek.
Podle MUDr. Petry Bruthansové z kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice v pražském Motole je nárůst onemocnění dýchacích cest v tomto období dán celkovým oslabením organismu a také výrazně delší dobou pobytu v uzavřených prostorách na rozdíl od jarních a letních měsíců. Svou roli hraje i nedostatek vitaminů ve stravě a málo slunečního svitu.

 

Co je vlastně zánět?
Až 80 % akutních infekcí je vyvoláno viry a pouze pětina bakteriemi. Nicméně jsou to právě bakterie, které také často „útočí“ na viry napadenou sliznici a dochází pak k takzvané superinfekci. Ta se projeví zhoršením obtíží po několika dnech probíhajícího onemocnění.
K čemu vlastně v těle dochází? Viry či bakterie vyvolávají v těle zánět – přirozenou imunitní reakci, kterou se tělo snaží odstranit příčinu obtíží. Ten se obecně projevuje zvýšenou teplotou, otokem, zarudnutím postižené oblasti a s tím související bolestí a zhoršením funkcí napadeného orgánu. Kupříkladu u nosní sliznice se jedná o zvlhčování, ohřívání a čištění vdechovaného vzduchu, což zánět omezuje.
Nejčastěji se jedná o zánět virového původu, který dokáže citlivou sliznici oslabit natolik, že následná bakteriální infekce nemá problém s překonáním přirozené obranyschopnosti.
„Nejčastěji se ORL záněty projevují pálením až bolestí v krku, jež může vystřelovat do uší a pod úhel dolní čelisti, někdy dochází k reaktivnímu zvětšení lymfatických uzlin na krku. V případě postižení nosohltanu a dutiny nosní se přidává pálení v nose, rýma a nosní neprůchodnost. Celkové příznaky mohou být různě výrazné, od mírně zvýšené teploty po horečky se zimnicemi a třesavkami, bolestmi hlavy, svalů a kloubů. U dětí se může přidávat zvracení či bolesti břicha,“ popisuje příznaky doktorka Bruthansová.

 

 

Léčba s rozumem
Pacienti s těmito problémy přitom často dosahují dvou různých extrémů. Buď ve snaze za každou cenu zastavit nastupující chorobu vytahují nespotřebovaná antibiotika (či o ně žádají svého lékaře), nebo naopak příznaky podceňují a snaží se nemoc „přechodit“. Okamžité nasazení antibiotik „pro jistotu“, stejně jako naprostá ignorance varovných příznaků vyčerpaného organismu jsou chybou.
Léčba zánětů horních cest dýchacích virového původu spočívá v režimových opatřeních (klidový režim, dostatek tekutin) a zejména v užíváních vhodných prostředků sloužících k tlumení nežádoucích příznaků, urychlení hojení a omezení rozvoje možných komplikací.  Při léčbě těchto obtíží je potřeba postupovat s rozumem. Na počátku jsou často dostačující volně prodejné lokálně působící přípravky.
Návštěvu lékaře by neměli odkládat ti nemocní, u nichž nedochází ke zlepšení stavu po 2–3 dnech probíhajícího onemocnění, pokud horečky nereagují na léčbu nebo dochází ke zhoršování stavu, zhoršení dýchání, polykání, rozvoji krvácení či omezení otevírání úst. Kontrola lékařem je též namístě u nemocných s jednostrannými obtížemi trvajícími déle než dva týdny.

 

Vhodná léčiva
Užívat je možné prostředky na vlhký či suchý kašel (expektorancia, antitusika), kapky či spreje uvolňující ucpaný nos a zklidňující nosní sliznici (např. Nasivin, Olynth, Sanorin) a prostředky ke snížení horečky a omezení bolesti (např. Panadol, Coldrex, Paralen, Ibalgin).
Pro rychlé zmírnění příznaků těchto infekcí v dutině nosní i ústní je možné využít také léčivý přípravek ve spreji Bioparox, jediné volně prodejné lokální antibiotikum pro použití v ORL oblasti (volně prodejné právě proto, že působí jen místně, lokálně a je velmi dobře snášeno). Působí jak bakteriostaticky, tak i protizánětlivě, mírně analgeticky a antiflogisticky. Napomáhá uvolnění ucpaného nosu a rychle zmírňuje bolest v krku. Celkově navíc zlepšuje obranyschopnost sliznice napadené viry, čímž snižuje riziko rozvoje bakteriální superinfekce.

 

TEXT: REDAKCE
FOTO: SHUTTERSTOCK A ARCHIV


Komentáře

Napsat komentář