Hudba je lék


Víme, že hudba ovlivňuje naše vegetativní funkce – srdeční rytmus, krevní tlak, dýchání, svalový tonus, apod. Těchto a ještě mnoho dalších účinků hudby využívá léčebná metoda muzikoterapie.

Není to nic nového, vždyť každá maminka své dítě uklidňuje a uspává zpíváním ukolébavek. Každý z nás ví, jak hodně může při únavě povzbudit dobře zvolená muzika. Jenomže hudba dokáže ještě mnohem víc. Víte, že zpěvem lze prevetivně předcházet mnoha běžným nemocem? Víte, že cirkulární dech při hře na prastarý nástroj australských domorodců didžeridu vás navždy zbaví rýmy? Víte, že jeden člověk může zpívat i dvojhlasně a že alikvotní zpěv je pro nás tím nejléčivějším zvukem na světě?

Tajemství zvuku

Zjednodušeně řečeno, každý zvuk je hudbou. Proč? Zvuk má formu vln, které měříme v cyklech za vteřinu (hertzích – Hz). Každý vlnový cyklus v přírodě můžeme rozeznat jako zvukový impulz. Proto nejen zpěv ptáků a jiné hlasy zvířat, ale i jednodušší zvuky přírody – šumění listí stromů nebo zurčení vody v potoce můžeme vnímat jako hudbu. Zvuk má navíc ještě jednu zvláštní vlastnost spojenou s rytmem – rezonanci. Silné rytmické vibrace jednoho objektu vyvolávají slabší rytmické vibrace u jiných objektů.

Krásný příklad rezonance uvedl na jedné ze svých přednášek americký zvukový experimentátor Jonathan Goldman. Jestliže umístíte do místnosti několikery kyvadlové hodiny a necháte kyvadla kývat se různě, po nějaké době se všechna budou kývat ve stejném rytmu. Tento jev byl objeven v roce 1665 Holanďanem Ch. Huygensem. I uvnitř našeho těla probíhá spousta do sebe uzavřených rytmů. Náš tep, dech a mozkové vlny jsou také tak spojeny. Zpomalte dýchání a zpomalíte i srdeční tep a průběh mozkových vln. To je jeden z principů biologické zpětné vazby. A právě toho využívá J. Goldman při nahrávkách hudebních koláží, v nichž jsou kromě melodií i zvuky delfínů, tlukot lidského srdce atd. Ukázalo se, že poslech těchto nahrávek má neobyčejně příznivý vliv na zdárný průběh těhotenství, optimální vývoj plodu, průběh porodu i kojení.

Zázrak lidského hlasu

Když už jsme se zmínili o těhotenství, vzpomeneme i na Dr. A. Tomatise (1920 – 2001), který studoval svět lidského embrya a zjistil, že hlas matky ovlivňuje plod. Přes veškeré opovržlivé útoky mnoha lékařů Tomatis prokázal, že uši se vyvíjejí už v 10. týdnu těhotenství a fungovat začnou ve věku čtyř měsíců. Plod slyší tep matčina srdce, rytmus dechu a také matčin hlas.

Čím klidnější a laskavější je hlas matky, tím lepší jsou podmínky pro všestranně harmonický vývoj plodu i kvalita mnoha aspektů dalšího života novorozence. Proto je dobré, když matky co nejvíc se svým dítětem rozmlouvají a zpívají mu ještě před jeho narozením.

Nebojte se zpívat

V hlase každého z nás je léčitel. Víme, že psychický stav člověka má vliv na jeho hlas. Platí to však i obráceně. Náš hlas může působit na naši psychiku. Každý stres vyvolává okamžité stažení svalů v okolí hrtanu. Při zpěvu se hrtan uvolní a napětí odchází. Máme tedy možnost vědomě svým hlasem relaxovat a harmonizovat svůj organizmus. Proto bychom měli všichni víc zpívat. Nejen poslouchat reprodukovanou hudbu, ale sami si zpívat bez ohledu na to, jestli si myslíme, že máme nebo nemáme hudební nadání.

V Americe byla v roce 1982 vyvinuta nová terapeutická metoda bioakustika. Klient něco namluví do počítače, terapeut pomocí programu rozdělí jeho hlas na jednotlivé frekvence a zvětší si jejich průběh na monitoru tak, aby v některých rozeznal určité nepravidelnosti. Tak určí, které frekvence v klientově těle signalizují příznaky určitých nemocí a tyto frekvence poté doporučí zpívat nebo poslouchat. Mnohým nemocem se tak dá předcházet, protože příznaky lze slyšet daleko dříve, než se projeví ve fyzické podobě.

Alikvotní zpěv

Jedním z nejléčivějších zvuků je alikvotní zpěv (někdy nazývaný hrdelní nebo harmonický). Jde vlastně o techniku dvojhlasého zpěvu, kdy pokaždé zní základní tón a současně s ním o příslušný interval vyšší alikvotní tón.

Tato technika se vyvinula především v Tibetu, Tuvě a Mongolsku. V Tibetu je alikvotní zpěv součástí meditace tamějších mnichů. V Tuvě a vMongolsku používali hrdelní zpěv zejména šamani a často právě při léčivých rituálech. Samotný alikvotní zpěv má bezprostřední léčivý účinek jak na samotného interpreta, tak na jeho okolí – lidi, zvířata, rostliny a přírodu. U nás lze ve specializovaných prodejnách (např. U Džoudyho v Praze 2) koupit nahrávky alikvotního zpěvu Davida Hykese, Christiana Bollmanna aj.

Tibetské mísy

Také u tibetských mís se setkáváme s alikvotními tóny. Pocházejí z oblasti Nepálu. A jak se na ně hraje? Mísu držíme na otevřené dlani a hrajeme na ni dřevěnou paličkou. Nejčastěji se hraje cinkáním paličky o okraj mísy. Dále se hraje tak, že paličkou točíme po její hraně, čímž vytváříme táhlý, zpívající tón.

Zvuk mís je naprosto přirozený a přírodní. Dokáže harmonizovat naše tělo až na buněčné úrovni. Mísu můžeme použít ke zklidnění, harmonizaci, zvýšení koncentrace, pro urychlení rekonvalescence a prakticky při každé nemoci fyzického těla. Dnes není problém u nás tibetskou mísu sehnat (např. na internetu nebo v prodejně Tibet v Brně). Hodně se o to zasloužil muzikoterapeut Vlastimil Marek, který zprostředkoval dovezení několika set mís z Indie do Čech.

Australské didžeridu

Australská domorodá píšťala didžeridu (didgeridoo) existuje nejméně 40 000 let. Je to nevábně vypadající, termity vyžraná, různě dlouhá větev tamního stromu. Bez dalších dírek. Celá desetitisíciletí sedávají domorodci na bobku v buši a dlouhé hodiny vyluzují tzv. cirkulárním dechem na své didžeridu neuvěřitelné spektrum harmonických tónů, podivných rytmů a pulzací, napodobujících úprk klokanů, zvuky blížící se bouře, vytí divokých psů, záchvěvy země a lidské duše.

Už jen několik minut hry na didžeridu je účinnou terapií. Didžeridu u nás již celkem snadno seženete. Jeho šikovným výrobcem a výborným hráčem na něj je např. Milan Čechlovský z Ploužnice.

Vlastimil Marek, muzikoterapeut, také hraje na didžeridu a takto vysvětluje tajemství cirkulárního dechu: „Hráč se nezastaví, aby se nadechnul. Buď má neuvěřitelnou kapacitu plic, anebo používá nějakou fintu. Ta finta je technika, které se říká cirkulární dýchání. Není možné nadechnout se a vydechnout zároveň, ale pokud používáte ústní dutinu podobným způsobem, jako se používá měch u dud, je možné udržovat proud vzduchu do didžeridu prakticky neustále. Malým množstvím vzduchu z úst získáte chvíli, ve které se krátce nadechnete nosem.“

Prudké nádechy nosními dírkami však způsobují ještě něco. Charlie Mahon, nejpopulárnější bílý hráč na zmíněný domorodý nástroj, na jedné tiskové konferenci řekl, že už 25 let, od té doby, co hraje na didžeridu, neměl rýmu! Jedná se tedy o nejlepší prevenci nemocí horních cest dýchacích, které jsou u nás na podzim a na jaře tak rozšířené.

TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: LUDĚK ŠVORC


Komentáře

Napsat komentář

JAK HUDBA PŮSOBÍ

  • Hudba zvyšuje produkci endorfinů, a tím snižuje potřebu podání anestetik. Proto se pouští v některých zubařských čekárnách a ordinacích, na operačních sálech a na chodbách nemocnic.
  • Zkvalitňuje dýchání, ovlivňuje srdeční tep, krevní tlak, frekvenci mozkových vln a posiluje imunitní systém.
  • Redukuje svalové napětí a zlepšuje tělesnou koordinaci.
  • Optimalizuje teplotu těla. Hlasitá agresivní hudba zvyšuje teplotu, tichá pomalá hudba ji snižuje.
  • Pomáhá pacientům s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, autistickým dětem a při dalších onemocněních.
  • Hraje významnou roli v současné psychoterapii.
  • Může však působit i destrukčně na nervový a energetický systém člověka. Například v podobě heavy metalu. I tahle hudba má ovšem své místo. Možná odděluje to, co je třeba oddělit.
  • Pomáhá při dyslexii a potížích s učením.
  • Zlepšuje průběh těhotenství a vývoj plodu v těle matky.
  • Hudba také zvyšuje produktivitu práce a podporuje vytrvalost.