Horečka pomáhá i škodí

Teplota našeho organismu je jakýmsi ukazatelem momentálního zdravotního stavu. Pohybuje-li se v ideálních hodnotách, ani ji nevnímáme. Zato každý posun směrem dolů, a hlavně nahoru, brzy poznáme.

Horečka je stav, kdy je naše tělesná teplota vyšší než 38 °C. Nejde o nemoc jako takovou, ale pouze o jeden z jejích možných projevů. Horečka je však zároveň také léčebným procesem – zvyšuje rychlost a sílu imunitního systému, omezuje množení některých patogenů a podporuje vylučování toxických látek.

Normální tělesná teplota každého z nás, děti nevyjímaje, přitom značně kolísá. Její výše záleží na několika faktorech. Jednak je to doba – ráno je teplota vždy nižší než večer. Důležitý je i denní rytmus, tedy způsob stravování, fyzická činnost atd. Svoji roli hraje též individuální „teplotní nastavení“ jedince či způsob měření.

Příznaky teploty mimo normál

Normální teplota lidského těla se pohybuje v rozmezí od 36,5 °C do 37,5 °C. Cokoli nad nebo pod touto hodnotou signalizuje nějaký problém. Při teplotě do 38 °C může už část citlivějších lidí pociťovat horko či zimnici, zvláště stoupá-li rtuť teploměru rychle. Některým je však stále fajn. Horečku mezi 38 a 39 °C ale již pozná každý – přehřátý organismus si žádá více odpočinku a tekutin.

Mezi 39 a 40 °C je nemocnému už opravdu zle, a stoupne-li horečka ještě výše, dostavuje se zimnice či naopak veliké horko, nezřídka také blouznění nebo halucinace. Objevit se může i silné pocení či bezvědomí. Za horní hranici, kterou dokáže lidský organismus ještě přežít, se považuje teplota 41,9 °C.

Viníků může být spousta

Nejběžnější příčiny zvýšené teploty nebo horečky bývají virové a bakteriální infekce. Také při revmatických chorobách je tento jev častý. Zvýšená teplota se objevuje i při kožních zánětech, provází infarkt myokardu, krvácení do mozku i některé typy rakoviny. Může se dostavit při metabolických poruchách, třeba dně, ale také u hluboké žilní trombózy, embolie či při dehydrataci. Teplota nám může vyskočit i jsme-li ve stresu nebo po očkování. K lékaři je přitom nutné vydat se tehdy, přidá-li se k horečce pálení při močení nebo krev v moči, jakákoli bolest soustředěná do jednoho místa v břišní krajině, silné bolesti hlavy a zvracení, neustávající průjem či různé otoky nebo vyrážky.

Ohroženi dlouhotrvající vysokou teplotou jsou i lidé léčící se s různými nemocemi – tedy pacienti s onemocněním srdce a dýchacího systému, s onemocněním nervové soustavy, děti náchylné k tzv. febrilním křečím, chudokrevní lidé, nemocní s cukrovkou.

Kdy začít snižovat?

Lékaři většinou doporučují uměle snižovat horečku až tehdy, pokud přesáhne 39 °C, nebo jestliže trvá již příliš dlouho. Pak totiž její léčebný účinek mizí a naopak začíná tělu opravdu škodit. Mimo jiné má na vině zrychlování srdeční frekvence a metabolismu a ovlivňuje i funkce mozku.

Horečku co nejrychleji snížit je nutné především u lidí trpících onemocněním srdce a cév, při onemocnění plic a v prvních třech měsících těhotenství, kdy prudké výkyvy teploty mohou vést k poškození plodu. Stejně tak je lepší mít vysoké teploty pod kontrolou u kojenců a malých dětí, protože mohou způsobit tzv. febrilní křeče.

Domácí pomoc

Pokud se chcete pokusit dříve, než sáhnete po lécích, zkrotit horečku jinými způsoby, pak můžete začít třeba chladnými zábaly. Látka se namočí do ne moc studené vody a na asi 15 minut se zabalí pouze trup, část hrudníku kolem srdce se vynechá. Obklady lze zase střídavě přikládat na čelo, krk či končetiny. Základem je pak samozřejmě klid na lůžku, zajištění čerstvého vzduchu a dostatečného přísunu tekutin.

Někteří lidé zase nedají dopustit na tzv. potní kůru. Spočívá v rychlém zahřátí těla, kdy se nadměrné teplo dostává z organismu ven potem. Zde je potřeba dostatek tekutin a zábal, zvaný Priessnitzův. Díky němu se kůže zapaří a začne se potit.

Léky vybírejte pečlivě

Co se potravinových doplňků týká, doporučují se při horečce preparáty podporující imunitu, multivitaminy, zejména vitamín C a beta karoten. Klasickými léky jsou pak prostředky na bázi kyseliny acetylsalicylové, například Aspirin či Acylpirin, nebo ty s paracetamolem, jako je Paralen a Panadol. Někteří zase nedají dopustit na látku ibuprofen, kterou obsahují Brufen, Modafen, Ibalgin, Nurofen aj.

Léky proti horečce se obecně nazývají antipyretika a kromě zvýšené teploty oslabí také bolesti hlavy, kloubů nebo v krku. Jejich účinek se většinou dostaví zhruba po půl hodině, maximálně působí asi za dvě až čtyři hodiny po podání. Podoba těchto prostředků může být různá, prodávají se jako čípky, sirupy i tablety.

TEXT: HELENA NOVOTNÁ
FOTO: THINKSTOCK

Horečka pomáhá i škodí