Dům v korunách stromů


Mezi Stříbrnou Skalicí a Sázavou leží osada Pyskočely. V lesích nad Nučickým potokem jsou rozesety stavby určené převážně k rekreaci. Jednou z nich je dům postavený na kmenech tří stromů.

Stavěli ho loni v květnu. Nejdříve přijel kamion se stavebním dřevem. Když byl materiál složen, nastoupili tři mladíci vybavení žebříkem a tesařským náčiním. Zavěšeni na lanech, šplhali po stromech jako veverky. Kolem tří kmenů upevnili objímky z trámů a na nich postavili plošinu – základnu pro malou chatu s jedním pokojem a toaletou v rohu. Další obytnou plochou, která k domu náleží, je terasa, což je v podstatě již zmiňovaná plošina. Na ní jsou dvě posezení, jedno větší u stolu, druhé z boku chaty s výhledem na západ slunce. Dole na zemi pak je suchý záchod, sprchová kabina a ohniště s grilem.

Dům je ukotven ke kmenům tří stromů –
jednoho buku a dvou dubů – v šestimetrové
výšce nad zemí

Co postavit?

Nejprve si chatku na vysokých nohách, která mezi stromy v lese působí jako mimozemské zjevení, prohlížíme zdola. Pozvala nás Lenka Hrnčiřík Hejduková, majitelka. Dům v korunách stromů provozuje jako hotel.
„Do Pyskočel jsem se přivdala nedávno. Měla jsem k dispozici menší obnos a přemýšlela jsem, do čeho investovat. Protože jsem měla sen o svém vlastním penzionu, odpověď není až tak překvapivá. Využila jsem toho, že manželův syn tady kus lesa vlastní. Pozemek tedy byl. A inspiraci, co postavit, jsme objevili na facebooku,“ vysvětluje Lenka, která vystudovala hotelovou školu a roky sbírala zkušenosti ve velkých pražských hotelích.

Nepravidelný půdorys a vypouklé stěny
jsou oproti standardním stavbám nezvyk-
lé. Kromě velké dvoupostele mohou spáči
využít i rozkládací pohovku

Malá kuchyňka je vybavena ledničkou, va-
řičem, mokapresovačem, jsou tu zásoby
vína, kávy i čaje. A dole před chatou je k dis-
pozici ohniště a gril

S ohledem na přírodu

Na stavbu domů ve větvích se u nás specializuje jedna brněnská firma. Lenka využila prvního volného termínu a nechala připravit návrh. Nejprve dorazil dendrolog, aby posoudil, zda jsou vytipované stromy zdravé. Po jeho souhlasu přijelo auto a stavaři. „Kluci byli úžasně šikovní, dřevo si zpracovávali až tady a celý dům vznikl bez nějaké větší techniky.“
Plošina s chatou je upevněna v šestimetrové výšce ke dvěma dubům a jednomu buku. Čtvrtým nosným prvkem se zdá být sloup se schodištěm, ten však nosný není. Je ukotven železným hrotem v zemi a je pevnou oporou pro vřetenové schodiště, které se kolem něj vznáší. Vystoupat po schodech vzhůru je otázkou chvilky.
Na chatu bylo použito několik druhů dřeva. Trámy jsou smrkové, v konstrukci a vnitřním vybavení se objevuje modřín a borovice, některé venkovní prvky jsou z dubu. Zvláštní je krytina na střeše. Připomíná palmové listí, kterým se pokrývají přímořské bungalovy v exotických zemích. Jmenuje se palmex a je to ekologický materiál, který se vyrábí v Kanadě. Jeho nespornou výhodou je nehořlavost. Při požáru se střecha jen pomalu škvaří.
Ekologie tu hrála podstatnou roli nejen během stavby, ale je důležitá i při provozu chaty. Je až udivující, jak Lenka myslela i na zdánlivě nepodstatné maličkosti, například ve vybavení nenajdete nic skleněného. „Výplně oken a dveří jsou z plexiskla. Nebudeme riskovat, že by se něco mohlo rozbít a my bychom pak sbírali v lese střepy. Chceme, aby se co nejvíce minimalizovaly možné škody na přírodě,“ přesvědčivě tvrdí naše průvodkyně. Jako důkaz nám ukazuje záchod uvnitř chaty. „Nejde o chemické wc, ale o nádobu, kde je umístěn sáček, který se po vykonání potřeby zasype pilinami. Vyhazuje se do kadibudky, kde se po několika měsících rozloží. Není to nic, co by lesu mohlo ublížit. Stejně tak saponáty – mýdla, šampony – jsou v přírodě snadno odbouratelné.“

Ke sklápěcímu stolu se usedá na špalky,
které přece jen nějaké místo ušetří

Ostatně, jak je to tady s vodou a elektřinou? „Do chaty zavedeny nejsou, ale nic tu nechybí,“ seznamuje nás s překvapivou skutečností Lenka a vysvětluje, že vodu ve sprše doplňuje od souseda do plechových sudů. Na přímou spotřebu v chatě – vaření, opláchnutí obličeje či rukou – ji vozí z domova a musí ji vynést nahoru. Po použití se pak může právě díky eko přípravkům vylít v lese. Sprcha je dole, venku. Lednička i vařič jsou na plynovou kartuši, a když je opravdu ošklivo a chladno, lze si přitopit malými, ekologicky zcela nezávadnými kamny na petrolej. Svítí se LED lampičkami, svíčkami anebo tu jsou klasické svítilny na baterky.

Odpad z pilinového záchodu se v lese snadno zkompostuje

Netradiční bydlení

V lese je krásně. A od stolku na terase, která je usazena vysoko ve větvích stromů, je i parádní výhled. „Po ránu vás sluníčko šimrá přes okna, ptáci zpívají, je tu kouzelně,“ zasní se Lenka. „Naopak ve tmě,“ přiznává „jsem se trochu bála. Všude to dupe, běhá, šustí. Chodí tu srnky, divoká prasata, houkají sovy. Nejvíc rámusu nadělá ježek, jak ten dokáže funět!“ Pak připomene: „Ačkoliv je to kousek od silnice, nahoře v šesti metrech je úplně jiné klima.“
Pobyt v této chatce musí být zážitek. Na jednu stranu je to návrat k přírodě, na druhou – jde o ubytování se vším komfortem. Lenka Hejduková myslela na maximální pohodlí hostů, kteří sem obvykle přijíždějí na den či dva. Každé ráno přiveze snídani v košíku, který zavěsí na lano. Obyvatelé chatky nemusí ani po schodech dolů, košík si pomocí kladky vytáhnou. A pak si uvaří kávu, čaj a pustí se do ochutnávky místních řeznických výrobků a sýrů, čerstvého pečiva a dalších dobrot.
„Nabízíme dva druhy snídaně, ta bohatší – královská – často vystačí i na večeři a k té si ještě můžete otevřít víno dovezené z Francie z malých rodinných vinařství. Anebo si můžete opéct na ohni špekáčky či ogrilovat kus masíčka, všechno zajistím,“ ubezpečuje nás Lenka a vypočítává, jak si hosté mohou užít den. „Je tu ideální terén na kola i procházky, koupat se dá na sázavském jezu nebo v nedalekém rybníku, v okolí máme hrady, zámky, můžu zajistit masáž, cvičení pod stromy…“ A hned uvádí příklad: „Jedna rodinka s malými dětmi z Belgie přijela na tři noci. Zrovna se trefili do špatného počasí, pořád pršelo, tak jsem jim vytvořila program. Jezdili po místních zámcích a pamětihodnostech a byli nadšeni, co všechno se dá v okolí navštívit a kolik hezkého času společně strávili.
Zajímavý příběh tu prožili i tatínek a jeho čtrnáctiletý syn. Přivezli si kola, jezdili po výletech, a protože v notebooku došla baterie, hráli karty, povídali si, opékali špekáčky a po dlouhé době měli jeden na druhého čas. Pro oba to bylo nezvyklé. Byli překvapeni, co vše se jeden o druhém dozvěděli.“

Sprchová kabina stojí v dostatečné vzdálenosti od posezení s ohništěm. V teplých
dnech je jistě mytí pod širým nebem osvěžující, avšak v chladnějším období je pořádnou výzvou k otužování…

Na střeše je zvláštní ekologická krytina
vyráběná v Kanadě. Výplně oken a dveří
nejsou ze skla, jak by se mohlo zdát, ale
z plastů

Z výšin zase na zem

Jsme zpátky na zemi a rozhlížíme se kolem. K ohništi na place vydlážděném kameny je to pár kroků. U stolu a lavic vyrobených z kulatiny je připraven i gril. Opodál stojí sprchová kabina a suchý záchod. Stejně jako v chatě i tady jsou na stěně záchodu nádržka na vodu, umyvadlo a mýdlo. Všechno je na dohled, ale v dostatečné vzdálenosti, takže soukromí je zachováno.
„Ještě jedna praktická připomínka,“ dodává naše průvodkyně. „Auto i kola je nejlepší nechat zaparkovaná přímo pod chatou, aby na ně nepadaly větve.“ Než se rozloučíme, chvíli si ještě povídáme o životě na venkově. „Prahu miluju, ale jsem holka z vesnice…,“ směje se Lenka. „Tatínek i děda byli myslivci, jako malá jsem byla v lese pořád. A posedy jsem milovala od malička.“ No ano, vždyť ta její chata vlastně nejvíc ze všeho připomíná posed!

www.stromhouse.cz

Text: Martina Lžičařová
Foto: Jaroslav Hejzlar


Komentáře

Napsat komentář