Druhá rekonstrukce


Roubenka v Podkrkonoší, postavená v roce 1921, na první pohled chválí současného majitele. Ani ten původní ji však nezanedbával. Už třináct let po kolaudaci se odhodlal k její částečné rekonstrukci.

Pod přesahem střechy „vyrostla“ veranda

Pan František potvrzuje, že větry, déšť a chumelenice, které přicházejí od severozápadu, z hor, bývají často kruté. A souhlasí se svým předchůdcem, že nahradit roubení na levé straně stavení, tedy té obrácené do zahrady, zdivem bylo moudré. Na něj zbylo před jedenácti lety, kdy chalupu se ženou koupili, ještě práce dost.

Začali jsme od podlahy

V síni je vstup do klenutého sklepa se stále hojným pramenem vody

I když měl nový majitel, povoláním svářeč, v zaměstnání práce dost, vrhl se s vervou do oprav. O chalupě dlouho snil – a když se narodila vnučka, přibyl další důvod. „Říkali jsme si se ženou, že než se tady zabydlíme, je třeba udělat pořádně izolace, podlahy, elektriku a vyřešit vodu. Té bylo nejvíc ve sklepě.

Pod chalupou je pramen a voda pořád přibývá. Abychom se jí zbavili, museli jsme vykopat hluboký kanál přes celou zahradu, aby se voda dostala přepadem do příkopu,“ posteskl si chalupář. Vody je v této lokalitě opravdu dost, proto neuvažoval o využití té ze sklepa ani na zalévání. Proutkař totiž našel přímo na zahradě silný pramen.

Na stropě sednice zůstaly původní povaly

Další rekonstrukční zásah mířil do podezdívky a do podlah. O izolaci stěn se postarala firma z Hradce Králové. Podřezali vidiovým řetězem podezdívku ve spárách mezi cihlami, vložili tam lepenku ze speciální hmoty a ještě spáry utěsnili plastovými klíny.

„Do podlahy jsem se pustil sám. Vyvezl jsem shnilá prkna a vykopal terén do půl metru. Pak přišel beton, lepenka, kterou jsme s kamarády vytáhli nahoru k roubení, další beton, pak polystyren a palubky. Mezi tím se dělal rozvod vody, nové instalace elektriky po celé chalupě a další kouzla.“

Roubení změnilo barvu

Studna je obložena krásným místním pískovcem

Pak přišla na řadu fasáda, tedy roubení. Původně totiž byly stěny  chalupy natřeny červeně a štít žlutě, s bílým laťováním. „Přečetl jsem k tomu spoustu moudrých textů, objížděl okolí, kde dnes hodně chalupářů natírá roubení Luxolem palisandr, a pořád jsem se nemohl rozhodnout. Nakonec jsem, jak vidíte, chalupu vyladil do měkké hnědi a štít nechal jednobarevný. Je to lazura v odstínu dub. Snad to špatně nevypadá.“

Současná barevnost chalupě moc sluší

Než ovšem mohl chalupář vzít do ruky štětec, musel obrousit trámy, na nichž bylo pod oprýskaným červeným povrchem vidět několik dalších nátěrů. Nakoupil brusné kotouče na flexibrusku, respirátor a masivní dřevo z obou stran opracoval až do míst, kde mezi trámy vykoukla stará výplň z plev a hlíny. „Byla zaplaťpánbůh ve velice dobrém stavu, tak jsem ji ve spárách ponechal a povrch uzavřel elastickou sádrou. Navrch jsem ji uvnitř chalupy natřel Primalexem a venku fasádní barvou. Drží dodnes.“

Bez radiátorů to nepůjde

Také interiér vyžadoval rekonstrukci. Světlo sice svítilo a z jednoho kohoutku tekla voda – ale to byly veškeré vymoženosti. Dnes vaří paní Hana v pěkné kuchyni, která vznikla v komůrce vedle velké světnice. Vešla se sem dokonce i koupelna se sprchovým koutem.

Smaltovaný sporáček nahradila kachlová kamna

František myslel samozřejmě i na to, aby bylo v chalupě teplo. Dřív, než starý smaltovaný sporák v hlavním obytném prostoru vystřídala lahvově zelená kachlová kamna, nechal postavit nový komín. A nezůstalo jen u komína. „Zpředu, od silnice, byl eternit v docela dobrém stavu, ale od severu to bylo horší. Pozval jsem pokrývače, aby krytinu vyčistil wapkou – proudem vody. Říkal, že ji vyčistí, ale on s tím prý nebude spokojen a my taky ne. Tak se nakonec na střeše objevil tmavošedý Beronit.“

Teplo domácího krbu však zůstalo v chalupě nejslabším článkem. František není příznivcem radiátorů a věřil, že kachlová kamna vytopí celou chalupu. Ale i když je k nim připojen ventilátor, který teplý vzduch prohání do dalších místností, nestačí to. „Asi se nakonec s kamnářem domluvím, aby do sporáku zabudoval výměníkovou vložku, z níž by se dalo teplo rozvádět po celé chalupě. A radiátory už nějak zakamufluju.“

A když už bude teplo i v podkroví, možná se František pustí i do zatím neobydlené části nad velkou sednicí. Ať je dost místa, když se na chalupě sejde celá rodina.

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: FRANTIŠEK MALÝ


Komentáře

Napsat komentář

Dobrá rada

Oprava spár
Stará výplň spár z plev a hlíny byla ve slušném stavu, a tak ji majitel mezi trámy ponechal. Povrch však ještě uzavřel prodyšnou elastickou sádrou od firmy Knauf. Prý se s ní dobře pracuje, tuhne 10 – 20 minut. Na spáry uvnitř použil Primalex a zvenku fasádní barvu. Dobře drží, i když dřevo stále pracuje, celých dvanáct let.

Oprava spár