Domek k rozebrání


Lidé, kteří říkají, že něco není možné udělat, by neměli rušit ty, kteří to dělají. Právě tenhle citát inspiroval Zdenku a Petra ke stavbě vysněného bydlení na samotě u lesa.

Zdánlivě malý a jednoduchý domek poskytuje dostatek soukromí k bydlení pro čtyřčlennou rodinu

Domek na úpatí Chřibů nedaleko Bohuslavic u Kyjova se ztrácí v záplavě zeleně a ve stínu blízkého lesa. Okolí Kyjova možná mnoha lidem evokuje rovinatou úrodnou Moravu, ale blízké Chřiby jsou regulérní malé hory s čarovnými pasekami, ostrůvky pískovcových skal a hlubokými listnatými lesy, v nichž lze snadno zabloudit. Nazývat tedy část Kyjovska podhůřím není vůbec od věci. A právě v jednom takovém místě, z nějž se pozvolna zvedá zalesněná stráň k vrcholkům se jmény jako Malá Ostrá či Kamenný stůl, postavil Petr se Zdenkou malý úsporný dřevěný domek, v němž i se dvěma dětmi trvale žijí.

Nijak neošetřené desky na fasádě získávají přírodní patinu a vlhkem prozatím netrpí

Co je na něm inspirativního třeba pro majitele chat? Vznikl zhruba za tři měsíce, stál šest set tisíc a s trochou skromnosti poskytuje celoroční komfortní bydlení. A v souladu s životní filosofií jeho obyvatel je takříkajíc recyklovatelný a pro okolí představuje jen zcela minimální ekologickou zátěž.

Přirozeně zapadá do okolí

Domek stojí na dohled od nepříliš rušné silnice a po zpevněné polní cestě dojedete autem až k bráně jeho zahrady. Ale iluze samoty a opuštěnosti je tady téměř dokonalá i kvůli vzrostlé zeleni keřů v permakulturní zahradě, která bez nějakého jasného ohraničení přechází v les. Pod domem se údolí otvírá do pole.

Při pohledu zvenčí upoutá na domku fasáda z nesámovaných modřínových desek, která přirozeně stárne vlivem působení povětrnostních podmínek a získává tak charakteristickou patinu.

Dům splývá s přírodou téměř dokonale, v okolní zeleni je v podstatě neviditelný

Dům je utopen v zeleni starého sadu o rozloze více než tři hektary a s převažujícím porostem jabloní, slivoní a třešní. Součástí malého hospodářství jsou i tři včelí úly a na sezónu i několik ovcí, které slouží jako vítaná náhrada motorové sekačky na trávu.

„Nevím přesně, co by se za podobné peníze dalo postavit jinde. My jsme museli dodržet půdorys i výšku původního domu, který tady na místě stával,“ vypráví Petr u stolu v místnosti, jíž dominují netradiční keramická kamna.

Schopnost domku udržet teplo je ostatně tématem k otázkám, které člověka logicky napadnou hned při první návštěvě. „Je to samozřejmě spíš chata, která nemá téměř žádnou akumulační hmotu. Po zkušenosti s drsnější zimou na přelomu let 2012 a 2013 jsme proto přidali i druhá kamna.“

Otevřený prostor v podkroví slouží jako pracovna i herna pro děti, stěny jsou obloženy palubkami

Petr se svojí partnerkou Zdenkou a za pomoci přátel stavěl dům už od počátku s přísně nastavenými kritérii, která spousta „normálních“ stavebníků zpravidla v úvahu nebere. Jedním z nich byl požadavek na možnost opětovného rozebrání domku v případě, že by přestal sloužit nebo by ho bylo nutné přestavět. I proto je dřevěná fasáda ponechaná bez povrchového nátěru. Lněným olejem ošetřili stavitelé jen podlahu a rámy oken, zbytek je ponechán působení přirozeného stárnutí.

„Pro izolace jsme použili surovou ovčí vlnu. Byl to pokus. Pokud by se objevil nějaký problém, vlna se dá kdykoliv ze stěn vytáhnout. Ale kdybych stavěl ještě někdy příště, izoloval bych zřejmě alespoň podlahu jiným způsobem. Šel jsem do rizika, že se tento způsob izolace nemusí osvědčit. Ale zatímco ve stěnách by se izolační hmota dala v případě potřeby vyměnit celkem snadno, výměna izolace podlahy by znamenala celý dům vystěhovat a podlahu doslova překopat,“ vysvětluje Petr.

Z Polska dovezená akumulační keramická kamna nejen dobře topí, ale jsou i zajímavým designovým prvkem

Podle dosavadních zkušeností majitelů domku je občas cítit charakteristický zápach ovčí vlny zejména na verandě. Tam Petr použil méně kvalitní a zřejmě ne příliš dobře skladovanou vlnu od jiného dodavatele.

Dřevo a ovčí vlna

Konstrukce domu je velmi jednoduchá. Stavba spočívá na pilotech a vzduchová mezera mezi podlahou a podložím slouží k dostatečnému odvětrávání. Spodní část podlahy tvoří deska z hobry o síle 19 milimetrů, tepelný izolant v podlaze i ve stěnách je zmíněná ovčí vlna. Pro zlepšení odolnosti stěn proti profouknutí použil Petr jeden z hitů mezi příznivci alternativního ekologického stavitelství – papírové kartony. Nikde nejsou žádné parozábrany či plastové fólie.

Zmínky o podobných alternativních technologiích zpravidla vyvolávají na diskusních fórech smršť skeptických reakcí, ale pravdou je, že podobným způsobem se po celá staletí izolují například tradiční alpské dřevěnice. A ani po čtyřech letech provozu dosud nezaznamenali žádný závažný problém ani Zdenka s Petrem.

V rozlehlém sadu kolem domku je dostatek prostoru na nejrůznější dětská dobrodružství a schovávačky

„Vlna, dřevo i karton ve stěnách zatím pracují s vlhkostí velmi dobře. Všechno dobře větrá, žádný materiál konstrukci neprodyšně neuzavírá. Oproti očekávání je vlastně ten dům dost suchý. Když v zimě hodně topíme, občas rozvěšujeme mokrá prostěradla, aby se v domě zvlhčil vzduch,“ potvrzuje Petr, který věří ve schopnost přírodních materiálů poradit si s přírodními vlivy.

Nemáme rádi dluhy

Dům je výsledkem mnoha kompromisů, což připouští i jeho obyvatelé. „Zásadní kritérium bylo vejít se do ceny. Původní rozpočet byl kolem 400 tisíc, nakonec se to zvedlo asi na šest set tisíc. Snažili jsme se nezadlužit a to se nám víceméně podařilo. Koncept dluhu nemám rád a kvůli tomu jsem byl ochoten přistoupit na nějaké kompromisy, díky kterým je možná v domě větší zima. Mohly tady být dražší a kvalitnější vstupní dveře, izolace by možná udělala lépe specializovaná firma,“ připouští Petr.

Zdenka s Petrem nevidí štěstí v absolutním komfortu, ale v nezávislosti a těsném kontaktu s přírodou

Zdenka ovšem dodává, že většinu dnů na jaře a na podzim lze v domě žít s plným komfortem. „Když mluvíme o zimě, znamená to maximálně dva nebo tři týdny, kdy je chladněji. První dvě zimy tady byly mírné, navíc oba pocházíme z kraje, kde je větší zima. Třetí zima mírná nebyla, trvala navíc dva měsíce a trochu nás vyzkoušela, častěji jsme nosili dva svetry. Ale většinu času je v domě naprostá tepelná pohoda.“

Domek není závislý ani na elektrickém proudu z distribuční sítě. Vystačí si s třemi fotovoltaickými panely, přestože původní projekt počítal s ohledem na předpokládanou spotřebu s osmi panely. „Projekt vždy logicky počítá s největšími extrémy, ale takových dnů je třeba jen dvacet v roce. Většinu roku není problém s nedostatkem elektřiny, jen několik dnů je prostě potřeba nezapínat všechny spotřebiče a šetřit. Podobný přístup mívají projektanti i při návrhu spotřeby materiálu, vždy se počítá s extrémní rezervou,“ konstatuje Zdenka.

Dřevo je jediným zdrojem tepla, elektřinu vyrábějí fotovoltaické panely

Petr dodává, že kromě své nechuti zadlužit se nemá rád ani závislost na různých technologiích, které by nedokázal sám udržet v chodu a opravit je. Proto je například čerpání vody ze studny vyřešeno ruční pumpou. Možnost udělat samostatný okruh s čerpadlem na 12 V stále existuje, ale prozatím se voda na koupání jednoduše čerpá do brutaru ručně.

„Stavěli jsme ten domek především pro nás. Nedělám si iluze, že by tady chtěly v budoucnu bydlet i naše děti, takže jsme nebyli vedeni potřebou stavět velký a trvanlivý dům,“ vysvětluje Petr. „Nemáme ani pocit, že ke štěstí je nutný stoprocentní komfort a že člověk musí mít kompletně vybudované zázemí hned. Hlavní motivací bylo mít pozemek a na něm malý příbytek, z nějž je snadné vyjít ven do přírody,“ dodává majitel domku.

www.svobodnydomek.cz

text a foto: Richard Guryča

Domek k rozebrání


Komentáře

Napsat komentář