Dobevské dvojdomky


Vesnice Dobev leží na cestě z Písku do Strakonic. V její mladší části, tzv. Nové Dobevi, se po obou stranách silnice naskýtá pohled na ojedinělý soubor dvojdomků.

Typická ukázka dobevského dvojdomku

Obec sestává ze dvou plynně navazujících částí – Staré a Nové Dobevi. Ve Staré Dobevi bývala kdysi tvrz a hospodářský dvůr. Do dnešní doby se však nedochovaly, a tak nejstarší významnou stavbou v obci je malebný gotický kostelík sv. Brikcí z konce 14. století se zajímavou křížovou klenbou presbytáře. V bezprostředním okolí kostela a přilehlého hřbitova, kde je možné vidět řady krásných kamenných a litinových křížů, je nepravidelná zástavba zděných domků, z nichž některé si dodnes zachovaly svůj původní vzhled.

Kostel sv. Brikcí ve Staré Dobevi

Jsou to uzavřené zemědělské usedlosti s jednoduchou fasádou, polovalbovými nebo sedlovými střechami a s dřevěnými bránami, kterými se vjíždí do dvorů. Kousek stranou za kostelem stojí nezvykle mohutná zděná chalupa čp. 38. Na mapách byla zaznamenána již v r. 1725 a sloužila jako ovčín, který patřil Swarzenbergům. V minulém století byl upraven na obytné stavení.

Od roku 1700 patřily orlické větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů mnohé lesy, polnosti, statky a rybníky kolem zámku Orlík, například i nedaleké Kestřanské a Protivínské panství. A Schwarzenbergové měli vliv i na život a dění ve vesnicích v jejich blízkosti, tedy i v Dobevi.

Osada pro voraře

Mezi lety 1790 a 1800 nechal hrabě Josef Adolf Schwarzenberg na podporu svého podnikání – těžby dřeva – vybudovat několik nových osad: Dlouhou Ves u Sušice, Nové Kestřany na Strakonicku a Novou Dobev na Písecku. Jejich urbanistické pojetí odpovídalo racionálnímu přístupu ke stavění, charakterizuje je přísně geometrické schéma.

Levá polovina dvojdomku si zachovala původní ráz lidové architektury

Nová Dobev vznikla západně od původní vsi (dnes Stará Dobev) za Brložským potokem. Šestatřicet typových domků lemujících cestu bylo určeno rodinám vorařů a dřevařů, kteří plavili po proudu Otavy dřevo ze šumavských lesů.

Z hlediska architektonického a urbanistického uspořádání představují ojedinělý soubor, neboť je tvořen neobvyklými stavbami – dvojdomky se společným štítem, buď vysokým trojúhelníkovým u sedlových střech, nebo lichoběžníkovým u těch s polovalbou.

Bývalý ovčín ve Staré Dobevi dnes slouží chalupářům

První vlnu zástavby tvořily klasicistní dvojdomky štítem obrácené do ulice, se společnou polovalbovou střechou, komínem a společnou podélnou stěnou. Dvorky, do nichž se z ulice vjíždí branami, jsou navzájem odděleny. Uvnitř každé poloviny domu byla síň, světnice, černá kuchyně, komora. Každé rodině patřil i chlívek a stodůlka.

Jako siamská dvojčata

Postupně byla mezi dvojdomky přistavována kolmá hospodářská stavení a další domy, které jsou k ulici již podélně orientované. Přestože došlo (zejména v druhé polovině 20. století) a stále dochází k četným přestavbám, zůstalo tu ještě několik pěkných domů, které neztratily svůj původní vzhled a půvab. Ten spočívá hlavně v překvapivě souměrném optickém rozdělení štítu.

V mnoha štítech jsou vidět větrací okénka nejrůznějších tvarů

Naštěstí se dochovalo i několik ukázek v autentickém materiálovém provedení, proto můžeme vidět vápenné omítky na hladce líčených fasádách, jejich barevnost v přírodních tónech, pálenou střešní krytinu s hřebenáči kladenými do vápenného lůžka a poslední dřevěná šestitabulková okna.

Dobevské dvojdomky se štíty a polovalbami dělenými napůl trošku vypadají jako siamská dvojčata. Srostlé, a přesto bizarně dělené. Na první pohled je jasné, že až sem je „moje“ a odtud již „sousedovo“.

TEXT A FOTO: MARTINA LŽIČAŘOVÁ

Dobevské dvojdomky


Komentáře

Napsat komentář

KDYŽ SE ŘEKNE…

  • DOMINIKÁLNÍ VES
    Byla založena na základě vrchnostenského rozhodnutí, obvykle na podporu rozvoje místního hospodářství.
  • DVOJDŮM
    Stavení, skládající se ze dvou bytů napojených na sebe pod jednou střechou buď v příčné, nebo podélné ose. Z venkovní strany se vyznačuje symetričností, která je dána stejným počtem místností, tedy i počtem oken do ulice.