Chalupa na svahu


Roubenka pod skupinou vysokých smrků vypadá, že na krkonošském svahu stojí snad od nepaměti. Tak dobře sem zapadla. Vyrostla tu ale před nedávnem, na místě staré chaty.

Na návštěvu jsme vyrazili s fotografem za krásného slunného dne. Z údolí se auto šplhá po úzké silničce stále výš a výš. Občas míjíme skupinky pěších turistů, sem tam na nás zleva či zprava vykoukne dřevěná chalupa nebo penzion. Zastavujeme před cedulí Krkonošský národní park a dál se vydáváme po kamenité cestě mezi stromy pěšky. Jak se sem chalupáři dostávají v zimě, vrtá mi hlavou…

Místo s výhledem

Za chvíli dojdeme ke skupině jehličnanů, za nimiž je roubenka schovaná. Jsme na místě. To už nás vychází přivítat paní Iva, ke které se přidává i její manžel. Je v pracovním, právě dokončuje stavbu sauny vedle chalupy. Nová stavbička ještě svítí čerstvým dřevem na rozdíl od roubenky, která díky tmavšímu nátěru typickému pro tento kraj působí, jako by ji postavili už dávno. I svou architekturou a hmotou se chalupa podobá ostatním stavením na krkonošských stráních.
Musím ocenit místo, které si chalupáři vybrali. Od cesty, která končí u sousední chalupy, není dům skoro vidět. Téměř ze tří stran ho obklopují stromy. Zato z trávníku před stavením se nám otevírá nádherný výhled daleko do kraje, do údolí i na okolní kopce. Posezení v zahradním lehátku tu musí být za hezkého počasí balzámem na duši. To potvrzuje i Iva, která nás už vede do kuchyně.

Chatu nahradila roubenka

Co je přivedlo chalupařit právě sem? „Rádi lyžujeme a chodíme po horách,“ začíná Iva, „původně jsme mysleli na Šumavu, ale tady máme kamarády. A pak se nám jeden ozval, že je tu něco na prodej.“ „Hledal jsem hlavně perfektní místo,“ vysvětluje muž, „nechtěl jsem opravovat starou chalupu, ale koupit pěknou parcelu s chalupou na zbourání a postavit si roubenku podle svých představ. Tady stála chata ze 60. let. Než jsme připravili novou stavbu, dva roky jsme do chaty jezdili. Za tu dobu jsme se v ní ale zabydleli a nemít už všechno nachystané na novou stavbu, tak nevím, nevím…“ vzpomíná náš hostitel.
„Chtěli jsme dodržet vzhled tradičních roubenek,“ vysvětluje Iva. „Nastudovali jsme si původní architekturu, byli jsme limitováni i tím, že jsme na území Krkonošského národního parku. Měli jsme jasnou představu, jak by chalupa měla vypadat, nechtěli jsme nic velkého. Kamarád architekt nám ji nakreslil a KRNAPu se taky líbila.“

Stavení ze dřeva

V květnu se chata zbourala a na podzim už stálo nové stavení. Roubenou část chalupy a krov ze smrkového dřeva postavila firma Petr Podzimek z Jilemnice, střechu z dřevěného šindele dělal pan Berčík z Vysokých Tater. Jedná se o houževnaté dřevo z červeného smrku, záruka na prohnití je 30 let! Smrkové dřevo je ošetřeno proti dřevokazným houbám a opatřeno lazurou Antik.
„Zděný zbytek – zadní přístavek s koupelnou, WC a dílnou – a sádrokartonové příčky v podkroví jsem stavěl sám, mám stavební firmu,“ říká chalupář. Podlahu v přízemí, dveře a schodiště, vše z dubového masivu, vyrobila Pila Morávek z Jilemnice, špaletová okna s dvojitým zasklením vnějších křídel jsou dílem firmy Dako z Libňatova. Díky původní chatě tu byla zavedena elektřina, je tu i studna s pitnou vodou a septik, ale chalupáři počítají se stavbou čističky.

Kamna jsou srdcem domu

V horách s drsným podnebím je velmi důležité vytápění domu. Tady je kombinované. Ve všech místnostech jsou radiátory, v koupelnách topné žebříky. Rozvody udělal pan Hamáček z Jablonce nad Jizerou.
„Když přijedeme v zimě a chceme chalupu rychle vytopit a ohřát vodu, zapneme elektrický kotel. Ten také temperuje chalupu, když tu nejsme,“ vysvětluje Iva. Dominantou přízemí jsou ovšem krásná modrá kachlová kamna s plotnou na vaření, troubou, částí na akumulaci tepla a se zabudovaným výměníkem, který vyhřívá radiátory v celém domě a ohřívá vodu. Postavil je pan Dušička z Libňatova. Na kamna navazuje v pokojové části druhé, větší topeniště. Vznikla tak pec na ležení. „Pokud je velká zima, zatopíme ve větším topeništi, které má silnější výměník, pořádnými poleny,“ ukazuje naše hostitelka.

Dobře vyřešený prostor

S Ivou se vydáváme na prohlídku domu. Většinu přízemí zaujímá velký obytný prostor, do něhož se vstupuje z předsíně. V první jeho části je kuchyně s jídelním stolem, od které je zmíněnými kachlovými kamny částečně oddělen pokoj s pohovkou a televizí. Z kuchyně se jde do zadní chodby, ze které vedou dveře do koupelny, na toaletu, do dílny a do kotelny. Přímo z obytné místnosti stoupá schodiště do patra, kde jsou tři ložnice a druhá koupelna a toaleta.

Kuchyně na míru

V interiérech převládá na stěnách a stropech dřevo v přírodní barevnosti, proto chalupáři zvolili pro nábytek odlišnou barvu. Kuchyně je například vybavena originálně vyrobeným nábytkem od firmy Fajax z Horní Vsi u Jihlavy. Skříňky jsou částečně ze starého dřeva, prkna z katru mají viditelné původní drážky. Sloupky jsou úmyslně nerovné. Bílá barva, trochu zbroušená, a černé kování dávají nábytku výraznou podobu.
Kromě kování na nábytku i další kovářské práce jako táhla zpevňující schodiště, závěsy na bidla nad kamny, kliky a garnýže dělala firma Aleš Frey z Telče. Kovář přišel i se zajímavým nápadem vsadit na konec klik kamínek.
„Viděla jsem styl podobný naší kuchyni, líbilo se mi to, tak jsme si to sem navrhli. A všimla jste si jídelního stolu?“ ukazuje mi Iva na hrany jeho desky, schválně ponechané nerovné. S rohovou lavicí a židlemi je také vyroben na zakázku. Světlou kuchyni doplnila majitelka porcelánem s modrobílým dekorem třešní. Ze staré chaty si ponechala v kuchyni jen obrázek a keramické poháry.
„V chalupě to máme zařízené střídmě. Nejsem přítelem spousty dekorací. Nechci kolem nich běhat s hadrem. My si raději uděláme čas na výlety, sejdeme se s kamarády. A v zimě, když napadne sníh, je to tady úžasné. Jsme na začátku sjezdovky a než sem ráno vyjedou první lyžaři vlekem, máme sjezdovku pro sebe!“ líčí s nadšením Iva. Blízkost vleku také vysvětluje, jak se sem chalupáři v zimě dostávají. Autem z údolí to opravdu nejde.

Pokoj s pecí

Odpočinku slouží trochu skryta za kachlovými kamny pokojová část s pohodlnou pohovkou, ušákem, s pecí na ležení a s televizí. Dlouhá nízká skříňka, která tu stojí, je z hrubě opracovaného dřeva a na rozdíl od kuchyňského nábytku je hnědá. Líbí se mi závěsy na oknech v kuchyni a pokoji. Kombinují len, kostičku a bavlněnou krajku a zvláště v kuchyni jsou šikovně vyřešeny. Na okně, které se otevírá, je jen horní volán. Okno nad pracovní linkou má postranní šály zkrácené, aby nepřekážely. Ostatní okna zdobí řasená látka i na bocích. „Šila mi je paní Nižníková z Jilemnice, i polštářky do oken,“ ukazuje hostitelka na tradiční zimní vybavení horských chalup.
Pokoj zútulňují kožešiny na zemi a křesle, pocházející ze staré chaty. Kuchařku nad pecí vyšívala Ivě známá podle starého vzoru už před dvaceti lety. „Měla jsem ji schovanou, teď se hodila,“ říká.
V přízemí ještě nahlédneme do stylově vybavené koupelny a toalety s modrobílými obklady a do vedlejší dílny. Takovou by nepohrdl žádný kutil. Já jako žena tu oceňuji perfektní pořádek.

Po schodišti z lesa do podkroví

Vracíme se ke schodišti. Jeho zábradlí je nevšední, roubené chalupě ale velice sluší. „Vymyslela jsem si ho sama,“ pochlubí se chalupářka. „V zábradlí se střídají silnější nerovné sloupky s křivolakými dubovými větvemi. Pan Morávek, který ho vyráběl, přesně pochopil, co chci.“
V podkroví kryje podlahy nízký stříhaný béžový koberec. „Odhlučnila se podlaha, je teplá a dobře se udržuje,“ shrnuje lakonicky Iva. Všechny tři ložnice jsou střídmě zařízeny – postele, stolky, komody. Skříně by se nevešly, nahrazují je věšáky. Nábytek je v jedné ložnici smetanový, ve druhé tmavě hnědý, ve třetí do modra. Na svědomí ho má stejná firma jako kuchyni. Něžně působí malá koupelna s vanou a toaleta s mexickými obklady typu Viola od firmy La Lagartija.
Zařízení chalupy doplňují stylová keramická osvětlovací tělesa a porcelánové vypínače od firmy ABB z Jablonce nad Nisou.

Užít si přírodu

Zatímco jsme s naší hostitelkou procházeli stavení, Ivy manžel dokončil vnitřní dřevěné vybavení sauny, takže jsme ji mohli také vyfotografovat. V plánu jsou ještě menší úpravy kolem chalupy, časem asi přijde pryč původní kůlna za domem. Ale také je čas užít si krásnou přírodu kolem. Vždyť proto si zde chalupu naši hostitelé pořídili.

Text: Iva Tvrzová
Foto: Vladimír Hájek

Chalupa na svahu


Komentáře

Napsat komentář