Chaloupka s ozvěnou tradice


Najdete ji v obci Klokočí, tam, kde Český ráj zvolna nabírá výšku a míří k Jizerským horám. Daniel Petříček, majitel a stavitel chalupy v jedné osobě, vybral místo pod lesnatou strání, z níž vykukují pískovcové čepice Klokočských skal.

Petříčkova chalupa s nátěrem v odstínu ořech do podhorské přírody dobře zapadla

Daniel je tesař. Poctivě stavěl roubenky typické pro jeho rodné Jizerské hory i další místa, do nichž ho zavál zájem lidí. Ale pak se začal zajímat o moderní dřevěné konstrukce. Věděl, že klasická chalupa, byť roubená z trámů širokých dvacet centimetrů, neodpovídá současným požadavkům energetické normy, a tak se naučil montovat i stavby pasivní a nízkoenergetické, jaké projektuje firma Atrea z Jablonce nad Nisou. A získal od ní licenci.

Povedená inovace

Svou profesi nezapomněl a dovede bez problémů vystřihnout klasickou roubenku. Zájem však je čím dál víc o pasivní domy. Jednou z příkladných staveb tohoto typu je i jeho chalupa. Oproti klasickým je na první pohled jaksi kratší a širší… „Máte pravdu, půdorys je osm krát deset metrů. Dodržel jsem rozměr pasivních staveb Atrei, pro které je projektován tento systém rekuperace. Ale už stavíme i delší chalupy,“ ujišťuje usměvavý muž fortelného vzrůstu.
„Štíty děláme bez přesahu, ale i s přesahem,“ ukazuje Daniel na sousední chalupu ve světlejším provedení, jejíž střecha je na rozdíl od té jeho vytažena zhruba o dvacet centimetrů přes štít. „Obkládáme je hladkými modřínovými palubkami, anebo se necháme inspirovat tradičními prvky. Rád studuju knížky o krajové architektuře. Pro toto území je typický lužický štít se zdobením na konci latí, které se objevuje i na krakorcích,“ ukazuje vzhůru na profilované přesahy stropních trámů. „A stěny, které jsou montované z několika vrstev dřeva a izolace, obkládáme smrkovými fošnami, aby stavba působila teple a dobře sem zapadla. Je to moje vlastní inovace projektu. Samozřejmě si nehraje na repliku roubenky. Hlavně jsem se snažil, aby to nebyl kýč,“ dodává stavitel a vede nás posuvnými prosklenými dveřmi do chalupy.

Klid a nohy v teple

Přední i zadní štít jsou zdobeny obkladem s tradičními prvky lužického štítu

Na kulatém stole voní bábovka a kolem ní jsou připraveny hrnky na kávu. Majitelé mají cit pro barvy, tyrkys keramiky ladící s barvou kredence a kuchyňských poliček najdete také v pruzích koberce u sedací soupravy. Potahy sedačky jsou bílé stejně jako stůl a vnitřní příčka pokoje. Jinak jsou stěny obloženy světlým dřevem, s nímž zase ladí židle a pracovní plochy kuchyňských skříněk. Trojici zmíněných barev oživují červené a vínové akcenty.
„Zařízení a barvy má většinou v režii manželka,“ reaguje Daniel Petříček na moje rozhlížení. Vítáme se s paní Šárkou, která iniciativně předbíhá naše otázky: „O prázdninách to byl rok, co jsme se nastěhovali a jsem tady moc spokojená. Rekuperace je báječná věc. I v zimě tady bylo dvaadvacet stupňů tepla.“
Kdyby uhodily opravdu silné mrazy, stačí zatopit v krbu, kde se sepne čidlo, které spustí čerpadlo pohánějící ohřátou vodu do zásobníku tepla. Jinak se o teplou vodu do kuchyňky a dvou koupelen stará solární panel na střeše. Proti dřívějšku teď Petříčkovi ušetří patnáct set korun měsíčně za energie.
„Bydleli jsme v Psárech u Prahy u mých rodičů. Daniel je z Jablonce. Dohodli jsme se, že postaví chalupu na půl cesty. A podívejte se na mapu…“ – směje se Šárka. Ale hned dodává, že v Klokočí je jako v ráji. Zeměpisně i ve skutečnosti. Prý by to potvrdila i šestiletá Karolínka a o čtyři roky mladší Johanka, které si hrály nahoře v dětském pokojíku.

 

Kudy běhá vzduch

Je počátek podzimu, ale v chalupě je příjemné teplíčko a dobře se tu dýchá. Rekuperace má opravdu něco do sebe. Také už vím, jak funguje. V boční stěně pod přístřeškem je mřížka, kterou se natahuje chladný vzduch zvenčí. Vrekuperační jednotce Duplex v technické místnosti se setkává s teplým vydýchaným vzduchem proudícím od stropu obývacích prostorů a získává z něj více než 80 % tepla. (To je velmi dobrá hodnota, protože efektivnost této předávky se u různých rekuperačních jednotek pohybuje mezi 16 a 90 %.) Z Duplexu se ohřátý vzduch dostává podle nastaveného režimu do sítě širokých placatých kanálků v podlaze a z nich výduchy pod okny do místností v přízemí i podkroví.
„Aby byla stavba skutečně pasivní, musí být dotažen každý detail. Záleží na skladbě celého pláště, kvalitě stavebních materiálů i izolací,“ připomíná odborník. „Konstrukce domu je samonosná, vzpěrová. Na stojky konstrukce je zvenku připevněn speciální žebříkový systém, na němž je tunýlková fólie. Následuje svislý rastr a obklad. Dole je v celém obvodu pod prkny mřížka, kterou vniká do konstrukce vzduch. Proudí mezi dřevěným obkladem, střešní krytinou a paropropustnou fólii až nahoru do hřebene, takže stěny i střecha jsou jím omývány. Stěna neustále vysychá směrem ven a v létě se i tato tmavá fasáda jen minimálně zahřívá.“ Směrem dovnitř, do interiéru, jsou na stojky konstrukce přilepeny OSB desky, jejichž spáry jsou lepeny PU lepidlem a jištěny lepicí páskou izocell, která vytváří absolutní parobrzdu.

Pro koupelnu v patře zvolili Petříčkovi klasickou kombinaci dřeva a bílé

Pak už je jen další rastr, na němž je přilepen dřevěný obklad nebo sádrokarton. V prostoru mezi sádrokartonem a parobrzdou vedou veškeré instalace: elektrika, voda, topení. „Všechny tyto profese mám ve skupině spolupracovníků, navíc slaboproudaře, kteří instalují vedení na internet. Tepelná izolace se do sendviče nevkládá, ale nafoukává. Používáme Tempelan, papírovou drť, v níž je borit, aby do ní nelezli škůdci, hlavně myši.“

Dřevo škůdcům nevoní

Čerstvé samozřejmě ano, ale Petříčkova chalupa červotočům a podobné havěti nevoní. Veškeré použité dřevo je totiž vysušené na patnáct procent vlhkosti a už na pile hoblované a „cinkované“. To není vada, ale přednost. „Jde o konstrukční prvky typu KVH, lepené z pěti – šesti kusů vybraných tak, aby se ve výsledku nekroutily. Takový trámek nebo fošnu můžu hned zaplášťovat a výstavba se značně zrychluje,“ vysvětluje Daniel.
Má dřevo v oblibě. Používá je dokonce i na konstrukce pro sádrokarton. „Dřevo má mnohem lepší protipožární vlastnosti než plech, který se teplem v krátké době celý zbortí. Navíc nemám rád v konstrukci spojení mnoha materiálů. Latě kupujeme v Německu, naši kartonáři se bojí toho, že dřevo pracuje, ale roztažitelnost obou materialů je srovnatelná. Umíme taky rohy zaoblit, aby připomínaly staré zdivo. Zabandážují se speciální skelnou bandáží, vybrousí dokulata a zasádrují. Nebo celé plochy natáhneme tmelem,“ prozrazuje Daniel své fígle.

Dřevěné jsou samozřejmě i schody, kterými stoupáme do podkroví. Jsou dělané přímo na místě. Obě schodnice jsou do sloupů čepované, oblé části se tvarují frézou, jako to dělali staří tesaři. „Tady jsme použili pařený buk a všechno natírali bezbarvým voskem Osmo,“ pokračuje tvůrce v informační smršti. „Ve stropě není tepelná, ale jen zvuková izolace, protože dům je zateplen až do střechy. Stropní trámy jsou ‚falešné‘. Kvůli tepelným mostům končí před zdí. Podkroví se takhle dá samozřejmě udělat i s celým krovem. A máme i další nové zajímavé detaily, které mohou připomínat klasickou chalupu. Jak si kdo přeje.“

Pod Klokočskými skálami

Vyšli jsme na terasu a hned se nás radostně snažil povalit krásný čtyřnohý obr. Jeho velké hnědé oči hledí na svět smutně, ale to prý je znak rasy Moskevských strážních psů. Dora je ještě štěně a velký výběh si viditelně užívá. Teď ji však pán zavírá do fešného psince a navazuje nit technologického vyprávění.
„Vnitřní i venkovní obklad je z kartáčovaného smrku, který je díky této úpravě trvanlivější. Po kartáčování zůstane ze dřeva jen to tvrdé a nemá co zvětrávat. Venek jsem natíral Remmersem odstínu ořech. Přes základovku dvě vrstvy a pak bezbarvý lak. Lidi se někdy obávají, že se o dřevěnou stavbu musí víc starat než o zděnou. Ale není to pravda. Stačí jednou za pět šest let natřít, což pořídí za jeden víkend. A dům je jako nový. Navíc dejchá a má spoustu dalších dobrých vlastností,“ uzavírá stavitel.

www.atrea.cz, www.pasivnidomy.cz, www.drevostavbypetricek.cz

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: FRANTIŠEK VAŇÁSEK


Komentáře

Napsat komentář