Bohdalov


Obec, kterou jsme navštívili tentokrát, leží 8,5 km východně od Moravské Třebové. Bohdalov býval samostatnou vesnicí, ale nyní je jednou ze sedmi obcí Městečka Trnávka.

Pohled na uspořádání staveb v krajině, harmonické ve vztahu k přírodě

Bohdalov je poslední českou vesnicí v bývalém okrese Moravská Třebová. Leží v nadmořské výšce 410 metrů v údolí severně od Pěčíkova. Ne všechny vesnice v této oblasti plné kopečků jsou průjezdné; jednou z nich je právě Bohdalov. Na konci vesnice se musíte otočit a po stejné cestě se vrátit zpět. Jednotlivá stavení se táhnou sevřeným údolím kolem páteřní osy obce, kterou tvoří místní potok a komunikace; usedlosti jsou rozptýlené po obou jejich stranách.

Pestrý správní vývoj

Větší a Menši Bohdalov se připomíná v listině z roku 1365; v ní Jindřich z Lipé prodává hrad Cimburk s městečkem Trnávkou a dalšími okolními vesnicemi markraběti Janu Jindřichovi. Po 15. století obě vsi splynuly v jednu a nesou název Bohdalov.

Před třicetiletou válkou bylo v Bohdalově na panství Moravská Třebová 21 usedlostí. Koncem feudálního období zde žilo 408 obyvatel v 69 domech. Za největšího rozvoje ve třicátých letech 20. stol. měla obec 74 domů.

Takovou výstavní hasičskou zbrojnici by zde člověk nečekal

Správní vývoj obce byl pestrý. Jednou patřila pod okres Moravská Třebová, nato zas pod okres Litovel a po roce 1960 spadla pod zvětšený okres Svitavy ve Východočeském kraji. Do roku 1976 byl Bohdalov samostatnou obcí, od tohoto data až do dneška je součástí Městečka Trnávka.

Čilý ruch v obci

Většina obyvatel Bohdalova se živila zemědělstvím. Ze živností zde byly jen obchod se smíšeným zbožím, obchod s pivem, kořalkou a sodovkou, prodej tabáku – a dva hostince. Své řemeslo uplatnil ve vsi kolář, kovář, krejčí, obuvník, podkovář a sedlář. Místem trhu pro Bohdalov bylo město Mohelnice s týdenním trhem každou sobotu. V obci proběhla elektrifikace v roce 1930.

Navzdory nevelkému počtu obyvatel a skutečnosti, že byla obec neprůjezdná, žila v minulosti bohatým spolkovým životem. Od roku 1906 tu byl Spolek dobrovolných hasičů, odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, místní skupina sdružení rolnické omladiny, Spolek sv. Terezie, Domovina a Otčina. Z politických stran zde měly logicky své zastoupení lidová a agrární strana.

Stavební materiál = dřevo

Většina obytných a hospodářských budov byla ze dřeva, se střechami krytými slámou. Obojí vyrostlo doslova za humny. Jen některé domy a usedlosti byly postaveny z kamene nebo pálených cihel a pokryty šindelem. I ty však často mívaly dřevěnou lomenici, dělenou vodorovně na dvě poloviny. V obytných domech byly s ohledem na udržení tepla malá okna, takže uvnitř vládlo přítmí. Hospodářské budovy byly účelně přizpůsobeny potřebám hospodaření. V údolí, kde se dlouho držela zima, byly u větších usedlostí hned vedle tradiční roubené stodoly také prkenné stavby, sloužící jako sklady dřeva. Některé se dochovaly dodnes, ovšem většinou nejsou v nejlepším stavu.

K zemědělským usedlostem neodmyslitelně patří velká roubená stodola a v popředí lehký přístřešek na uskladnění dřeva

Pro přečkání dlouhého zimního období se museli předzásobit otopem i obyvatelé menších chalup. Dřevo se skladovalo v tzv. přístěncích, volně stojících stavbičkách sbitých z prken se spárami, aby dřevo mohlo vysychat.

Ani život v Bohdalově se nezastavil. Lidé se snaží své příbytky vylepšovat podle svých potřeb a představ, někdy mírně vybočujících z tradic. Za prací musí dojíždět do nedalekých měst, protože původní zemědělská činnost je v dnešní době neuživí. Většina domů je dnes zděná, roubených objektů je poskrovnu. Ale blýská se na lepší časy.

TEXT: MIROSLAV MADAJ
FOTO: MARTIN MAŠÍN A AUTOR


Komentáře

Napsat komentář


KDYŽ SE ŘEKNE…

STODOLA
Je to hospodářská stavba sloužící ke skladování a mlácení obilí i k ukládání vymlácené slámy, popř. k úschově strojů, vozů a nářadí. Rozlišujeme stodoly se stěnami roubenými z kulatiny, z přitesaných trámů nebo prken, s volnými spárami umožňujícími větrání, se stěnami hrázděnými i zděnými, opět s větracími otvory nebo celými větracími plochami.

PŘÍSTŘEŠEK
Konstrukce omezující prostor shora, popřípadě zčásti i ze stran, avšak neuzavírající jej zcela. Přístřešky se využívaly ke skladování dřeva, ale i strojů a nářadí. Určitým typem přístřešku je i kabřinec.