U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZVÍTĚZÍ břečťan?
Kategorie: Zahrada | Autor: PP
PĚSTUJEME
Móda pnoucích rostlin není nijak stará, nejvíc nějakých dvacet let.
Ohlédnutí
Masový zájem o pnoucí rostliny byl před léty vyvolán novým směrem v plánování zeleně, který začal u velkých městských projektů. Architekti a projektanti začali zvedat hlavu nahoru. Ve městech s nedostatkem stavebních ploch bylo totiž jediným východiskem stavět budovy výškové. V přelidněném Japonsku ještě navíc totéž i směrem pod zem. Na zeleň v ploše “horizontální” nebylo místo, a tak se začalo experimentovat se zelení “vertikální”, kterou představují především pnoucí rostliny. Při minimální potřebě plochy pro kořeny dokáží některé druhy vytvořit za několik let obrovskou nadzemní část. Zájem o pnoucí zeleň tím byl odstartován a neminul ani majitele rekreačních objektů, přestože s plochou nemají zas tak velké problémy. A přesto jim tato zeleň učarovala, protože i v našich podmínkách je všechno zelené velmi vzácné zboží.
Stále zelené
V našem klimatu je jediným stálezeleným druhem pouze břečťan. Břečťany se žlutě nebo bíle pestrými listy jsou na silnější mráz choulostivější a rády namrzají. Podobným druhem, ale s mnohem většími listy je z Černomoří pocházející druh břečťan kavkazský. V našich teplejších oblastech uspokojivě roste, avšak pouze plazivě při zemi. Navíc vyžaduje zimní kryt chvojím. U nás jej tedy nevedeme v kategorii pnoucích rostlin. Vraťme se proto k našemu obyčejnému břečťanu. Roste s oblibou po kmenech starých stromů a stejně tak po zdech domů, nejčastěji na málo osluněných stranách. Není zdivu škodlivý, jak se o něm často říká. Omítku nenarušuje a naopak ji ještě chrání před povětrnostními vlivy. V létě má holá zeď až teplotu 40 °C, porostlá břečťanem jen 20 °C. Holá zeď je při šikmém dešti mokrá, porostlá břečťanem je suchá. Břečťan má listy uspořádány jako tašky na střeše, navíc svými kořeny celoročně odčerpává vodu z půdy kolem základů. A v zimě? Při spotřebě energie k vytápění domu se došlo k výsledku, že domu porostlému břečťanem stačí dodat o 20 % energie méně k dosažení stejné teploty jako v sousedním domě, stejném, ale bez břečťanu. Fakta hovoří pro břečťan. Nechci tím ovšem přesvědčovat obyvatele chat, chalup a domů, že by si všichni měli břečťan u domu vysázet. Není to pro naše podmínky a styl zase tak typické. V Anglii, kde to zase typické je, to byla především nutnost, jak vkusně zelení řešit vysoušení věčně mokrých zdí z neustálých dešťů a mlh. Naopak ve Středozemí jsou různé břečťany využívány ke snižování teplot v létě rozprahlých zdí. Myslím, že v našich podmínkách není nutné, aby byl břečťanem nebo jinými pnoucími rostlinami porostlý celý dům, ale určitě by esteticky dobře vypadala aspoň malá část domu porostlá trvalou zelení. Zvažte každý sám.
