Jak zazimovat skleník a využít ho v zimě?

Skleník najde své využití i v zimě, foto: Shutterstock

Ani s příchodem chladných dní nemusí skleník zahálet. Při pěstování otužilých odrůd se obejdeme i bez vytápění. V půdě se navíc kvůli nízkým teplotám nevyvíjejí škůdci.

Krátký den a teploty jen sotva překračující nulu nepatří pro většinu pěstované zeleniny právě k ideálním podmínkám. Přesto mezi ní najdeme skromné otužilce, kteří budou v chladném skleníku prosperovat. Jen musíme mít na paměti, že péče o ně se do jisté míry od té v hlavní sezóně liší.

Jisté povědomí mezi zahrádkáři je o odolné kapustě, ale při správně zvolené odrůdě lze pěstovat ještě listovou zeleninu, mrkev, petržel či pastinák, cibuloviny a celkem překvapivě hrášek a fazolky. Při výběru záleží také na vegetační době. Abychom se dočkali úrody, musíme některé zimní neboli pozdní odrůdy sázet již na jaře či během léta, u jiných stačí výsev na podzim, dokud nemrzne. Třetí lze sázet i v zimě, ale zeleniny se dočkáme až na jaře.

Budiž světlo

Nejprve bychom se měli postarat o to, abychom dostali do skleníku co nejvíce světla při už tak krátkých dnech a často zatažené obloze. Není nic jednoduššího než umýt z obou stran skla nebo polykarbonátové výplně. Zároveň se tak zbavíme možných plísní, které se na vlhké ploše vytvořily. Můžeme sem samozřejmě zavést elektřinu a přisvětlovat či ohřívat prostor pomocí žárovek. Radikálně dokáže snížit světelné podmínky sníh napadaný na střechu skleníku, takže je třeba ho odhrnout. Příliš velká vrstva by navíc mohla poničit výplně.

Zimnímu póru se ve skleníku daří, foto: Shutterstock

Příprava půdy je základ

Pokud jsme tak neučinili hned po letní sklizni, zbavíme záhony rostlinných zbytků, zlehka je zryjeme a do půdy zapravíme vyzrálý kompost spolu s organickým hnojivem. Poté do ní zaryjeme ještě nevyzrálý kompost. Ten se totiž během fáze zrání, kdy dochází k rozkladnému procesu organické hmoty, zahřívá na 60 až 65 °C a teplo předává do okolí zhruba po dobu tří týdnů, takže bude prohřívat půdu s vysazenou zeleninou. Proces pomůže nastartovat urychlovač kompostu. Aby však nedošlo ke spálení křehkých sazenic z přemíry živin obsažených v kompostu, navršíme na záhon jako ochranu 20cm vrstvu další zeminy. Nakonec provedeme zálivku odstátou vodou, do níž lze ještě přimíchat probiotika pro rostliny, jež napomáhají lepšímu příjmu živin i drobnými kořínky.

Jak se o rostliny starat

Takto připravené záhony osázíme zimními či ranými odrůdami zeleniny. Můžeme do nich také přesadit otužilou zeleninu z těch venkovních. Vybereme si k tomu bezmrazé dny, abychom mohli vysetá semena a sazenice zalít. Další zálivku odraženou vodou provádíme v přiměřeném objemu ve dnech, kdy nemrzne. Pravidelně rostliny hnojíme. Nesmíme zapomenout na větrání, jinak by se ve skleníku hromadilo vlhko, které podporuje vznik houbových chorob. Větráme podobně jako doma, krátce a intenzivně, ale dáme pozor na průvan.

Na výsadbu je třeba skleník důkladně připravit, foto: Shutterstock

Když přijdou tuhé mrazy

Jestliže chceme rostliny ve skleníku pěstovat nebo přechovávat v zimě pravidelně, vyplatí se popřemýšlet o topných kabelech nebo jiném způsobu vytápění. Jako rychlé řešení jsou osvědčené svíčky, v chladných nocích si jimi vypomáhají například vinaři. Musíme samozřejmě dbát na bezpečnost a postavit je na nehořlavý podklad. Za slunečných dní můžeme využít schopnost cihel a kamenů akumulovat teplo, které pak vyzařují do prostoru skleníku. Alespoň severní stranu skleníku izolujeme bublinkovou fólií nebo deskou z průsvitného komůrkového polykarbonátu.

Doba sklizně

Zeleninu sklízíme během dnů, kdy teplota vystoupá nad nulu. U naťové petržele odebíráme jen několik výhonů z každého kusu. Ze špenátu a salátu otrháváme jednotlivé listy, vždy od těch největších. Zbytek necháváme postupně dorůst. Sběr provádíme opatrně, protože rostliny v zimě hůř regenerují a po nešetrné sklizni mohou odumřít.Zimní špenát rozšíří gastronomické možnosti, foto: Shutterstock

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock, zdroj info: zahradkarskaporadna.cz, idnes.cz