U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zemní plyn je levnější
Kategorie: Teplo domova | Autor: Vit Straňák (s využitím informací serveru Česká energetika)
Co je zemní plyn? Přírodní palivo, které často doprovází ložiska ropy nebo uhlí. Jeho základní složku tvoří hořlavý uhlovodík metan (80 až 99%). Ale hlavně: dnes je zemní plyn strategická energetická surovina. Je totiž vysoce výhřevný, dá se dodávat ze sítě, cenově vychází výhodněji než elektřina a ve srovnání s jinými fosilními palivy má ekologicky příznivější spalování.
Množství tepla získaného ze zemního plynu se liší podle obsahu spalitelných látek (uhlovodíků). Rozhodující pro topnou kvalitu zemního plynu je veličina výhřevnosti (zpravidla se pohybuje v rozmezí 31 až 38 MJ/m2). Pro představu: zemní plyn dodávaný z Ruska má výhřevnost 35,87 MJ/m3. Toto teplo dokáže přivést do varu 100 litrů vody o teplotě 15 stupňů Celsia. Pokud chcete ohřát teplou užitkovou vodu (TUV) z 10 na 60 °C, postačí vám jeden krychlový metr ruského plynu na přípravu 160 litrů užitkové vody. Přesto, že tabulka spotřeb a cen energií na vytápění (viz úvodní text přílohy) počítá s nižší výhřevností zemního plynu (33,4 MJ/m3), vychází z ní zemní plyn jako ekonomicky výhodnější varianta než elektřina.
Uveďme si hlavní výhody tohoto zdroje energie:
* vysoká výhřevnost;
* před konečnou spotřebou není nutné palivo výrazně upravovat;
* palivo má stabilní vlastnosti a je stále
k dispozici (okamžitou potřebu lze pokrýt ze sítě);
* odpadá potřeba skladování a dalšího zpracováni před konečnou spotřebou;
* topná zařízení, která využívají zemní plyn, nevyžadují prakticky žádnou obsluhu;
* dodávka tepla může být řízena automaticky;
* měření spotřeby paliva je přesné a jednoduché.
Ve srovnání s elektřinou není zanedbatelný ani ekologický přínos:
* nepřítomnost sloučenin síry (spaliny obsahují jen nepatrné množství oxidu siřičitého);
* vysoce účinné míšení se vzduchem před spalováním a jeho snadná regulace zabraňuje emisím pevných nespalitelných částic jako prach nebo saze, nepatrné
v porovnání s ostatními fosilními palivy je množství oxidu uhelnatého;
* rovněž emise oxidu uhličitého jsou
v porovnání s ostatními uhlíkatými palivy (uhlí, koks, topný olej) nejnižší.
Problematickou otázkou jsou emise oxidů dusíku: většina topných zařízení sice již dosáhla hodnot kolem 50 gramů oxidu dusíku na 1 MJ tepla, ale zdaleka nejde o hodnotu vyhovující. Rovněž pro oxid uhličitý (je hlavním viníkem skleníkového efektu a následného globálního oteplování) platí: emise u zemního plynu jsou sice nižší než u jiných uhlíkatých paliv, ale stále nejsou zanedbatelné. Řečeno na rovinu: emise při výrobě tepla lze omezit buď topením elektřinou z jaderných elektráren, nebo využíváním obnovitelných zdrojů energie (především spalováním biomasy a využitím sluneční energie). Obě alternativy ovšem zatím mají své “mouchy”. Na jedné straně je to nedořešená otázka jaderného odpadu, na druhé straně plnému využití biomasy a sluneční energie zatím brání skutečnost, že není vyřešen způsob, jak plošné a v plném rozsahu pokrýt z těchto zdrojů potřeby tepla větších celků. Proto se v současné situaci jeví využití energie zemního plynu jako přijatelný kompromis. Jestliže v zájmu naší přítomnosti je preferování zdrojů, které pokryjí naši energetickou potřebu, v zájmu naší budoucnosti je co nejmenší poškození životního prostředí.
***
Závěsný kotel
Má menší rozměry, je koncipován jako průtokový ohřívač topné vody. Rychle a pružně reaguje na okamžitou potřebu tepla. Jeho výkon se dá zpravidla plynule měnit od 30 až do 100 procent výkonu jmenovitého (tzv. modulovaný výkon).
***
Stacionární kotel
Velké rozměry a vysoká hmotnost jej předurčují k umístění na podlaze. Jeho srdcem je objemné kotlové těleso z oceli nebo litiny. Objem vody v něm je až desetkrát větší než v závěsném kotli stejného výkonu. Nereaguje pružně, ale zato má velkou tepelnou setrvačnost.
***
Kondenzační kotel
Jak pracuje? Hořením metanu vzniká teplo, oxid uhličitý a vodní páry. U klasických kotlů spaliny předávají část tepla výměníku topné vody a ochlazují se. Spaliny jsou poté odváděny do komína a spolu s nimi odlétá i část tepla (tzv. komínová ztráta). Velké množství odlétajícího tepla je schováno ve vodních parách. Výměník kondenzačního kotle je proto konstruován tak, aby dovedl vychladit spaliny až pod rosný bod (teplotu kondenzace vodních par, zhruba 57 °C). Při zkapalňování vodních par se uvolňuje skupenské teplo kondenzační, což zvyšuje zisk tepla. Díky tomuto kondenzačnímu efektu stoupá účinnost kotle nad 100 procent (někteří výrobci uvádějí až 109 %). Vstupní investice je značná (vyplatí se kvalitní soustava s velkoplošnými radiátory nebo podlahovým topením), její návratnost se počítá na 15 až 20 let, což zhruba odpovídá životnosti kotle. Jako bonus si však můžete přičíst komfort podlahového topení.
Esteticky dokonalý kompaktní kondenzační kotel s ohřevem vody – to je Vitodens 333 od firmy Viessmann. Počítejte ovšem s cenou přes 100 000 Kč
Závěsné kotle Vaillant vynikají elegancí a nabízejí plynulou regulaci výkonu (lze je připojit jak na plyn, tak do elektrické sítě)
Foto: Baxi, Junkers, Protherm, Vaillant, Viessmann
