U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Co s rozpadajícím se zdivem

Kategorie: Stavba | Autor: Vladimír Procházka

Otázka, jak opravit rozpadající se zdivo porušené zatékáním vody z děravých střech, které už se nám podařilo opravit, je stále velmi aktuální. Na jeho líci se objevují mělčí i hlubší “díry”, sahající někdy až do poloviny tloušťky zdi. Podle toho lze jednoznačně usoudit na velmi sníženou nosnost zdiva a tedy zásadně porušenou statiku konstrukce části domu nebo i celé budovy. K tomu mohlo dojít například po zaplavení objektu při povodni, která možná odkryla tuto závadu v plném rozsahu.

Nejhorším řešením je demolice. I značné poškození je totiž možné opravit, i když velice pracně a nákladně. Nesmírně důležitý je v těchto případech stavební průzkum. Měli byste si k němu přizvat nějakého zkušeného stavaře z okolí, o němž víte, že už více lidem dobře poradil nebo pomohl (podnikavci, kteří říkají, že všechno bez problémů zmáknou a chtějí hned zálohu, nejsou ti praví). Je třeba znát stáří objektu, druh zdiva, způsob omítnutí, stav zemní vlhkosti a hydroizolace. Dále je důležité vzít v úvahu polohu objektu, zda je v údolí, u potoka, v záplavové oblasti nebo na- opak na suché jižní stráni, zda je podsklepen či nikoli, v jakém stavu je základové – sklepní zdivo, podlahy, stropy atd. Vhodný je rovněž průzkum trhu v okolí, možnosti dopravy, tedy i vzdálenost a cenové relace jednotlivých prodejců stavebnin. Pak přijde na řadu úvaha a rozhodnutí o postupech. Tady bych radil nespěchat. Po poradách v rodině, konzultacích se stavařem a třeba i s firmou začne vlastní příprava. Jde o nákup, ale i uskladnění zdicích materiálů, tedy cihel a tvárnic (odhad potřeby a množství jednotlivých druhů), cementu (ten koupíme až nakonec, než se začne pracovat; nikdy ne do zásoby), vápna, písku, pomocných materiálů, různého řeziva a spojovacích materiálů; jsou-li porušeny, objednáme v předstihu také nová okna či dveře, popřípadě zajistíme jejich opravy. To vše záleží na tom, jaký bude rozsah prací a zda je zadáte firmě, nebo budete pracovat svépomocí. Mnozí chataři a chalupáři jsou díky neustálé údržbě a opravám svých nemovitostí dost zdatní, aby takovou práci mohli s poradou zkušeného řemeslníka zvládnout. Ale k vlastní opravě. Při hlubších poruchách částí obvodového zdiva si nejprve musíme zevnitř i zvenčí podepřít krov – střechu i stropy. Tím se sníží zatížení zdiva. Pozor však, porušené zdivo se přitom může uvolnit natolik, že se začne rozpadat. Jde na první pohled o neštěstí, ale poznáme tak rozsah poruchy konstrukce. Pokud bychom takové zdivo nechali stát, mohlo by se to vymstít větší poruchou až při jejím běžném zatížení po skončení práce. Pokud budeme rozpadlé a vypadlé části znovu vyzdívat, použijeme pokud možno stejný materiál, jako byl původní. Nezapomeňte na novou izolaci proti zemní vlhkosti nebo silnější proti vodě. Rozhodneme-li se určité části jen přizdívat a nedozdívat v plné tloušťce, pak je třeba to staré zdivo po důkladném očištění až na zdravé cihly i maltu asanovat. Použijeme nejlépe některý z ekologických protiplísňových a protihoubových přípravků. Výběr je dnes již dobrý. Velmi opatrně používejte různé sanační maltoviny. Výborně se hodí tam, kde při dobré hydroizolaci došlo k jednorázovému promočení a poruše zdiva zatečením střechou. Kde není hydroizolace a zdivo provlhá od základu, jsou sanační maltoviny zcela nevhodné. Při přizdívání používáme řidší maltu než při zdění a snažíme se ji klacíkem nebo jinou vhodnou pomůckou “zašťouchat” do spár až ke starému zdivu. Na škodu není ani penetrace starého zdiva, které by mělo být už dobře proschlé (alespoň 2 – 4 měsíce). Stačí po použití sanačního prostředku (např. Savo proti plísním a houbám) nátěr nebo nástřik neředěným Sokratem nebo podobným penetračním přípravkem. Vyzdívá-li se část rozpadlého zdiva znovu (třeba i při výměně oken nebo dveří), je vhodné do koruny zdi pod pozednici vybetonovat alespoň část “věnce” s možností dalšího postupného pokračování při ztažení celého domu. Armatura se nechá vyčnívat na obou stranách hotové části asi o 10 – 15 cm. Hotovou nově dozděnou část necháme dobře vyschnout – vypraskat. Zdivo sedne a i když jsme je dobře zavázali kapsami, po obvodu se často přece jen objeví praskliny. Omítat je tedy třeba až na jaře, po zimě, když už bude zeď “v klidu”. Proschlé omítky se jednou či dvakrát natřou (hlavně zevnitř) vápenným pačokem. Raději použijeme vícekrát řidší než jednou hustý. Sloupky podepírající stropy a krovy odstraníme také až po vyschnutí zdiva a jeho opravách. Vnější omítky doplníme raději až po roce. Záleží také na tom, zda dům stojí na jižní či severní stráni nebo v hlubokém údolí bez slunce. Něco samozřejmě napoví i náš obrázek.

Obrázek

1 – zbytek rozplaveného a porušeného zdiva, které je třeba vybourat, 2 – podepření stropu, na každé straně min. o 0,5 m širší, než se bude vybourávat, 3 – podepření krovu a stropních trámů; jsou-li ve zdi, je třeba vysekat kapsy, ale až po vnitřním podepření (poradit se s místním tesařem), 4 – zajištění podpěry proti posunutí a zaboření, 5 – neporušené zdivo, které se vyplatí také vybourat, abychom mohli na kamenném základu dobře udělat hydroizolaci, 6 – v tomto prostoru nové zdi, naznačeném šipkami, vybetonujeme armovaný věnec, který zvenčí i zevnitř obložíme heraklitem nebo fasádním polystyrenem tloušťky asi 5 cm; budou na něm uloženy stropní či vazné trámy. V místech křížení trámů s věncem je třeba vložit lepenku nebo fólii

Popisy k obrázkům

Autor fotografií: KRESBY AUTOR A FOTO ARCHIV

Co s rozpadajícím se zdivem