Sléz si zamilujete! Proč ho pěstovat v každé zahradě?

Stačí pár kvítků slézu lesního anebo maurského a nápoje získají atraktivní zbarvení, fotky: Shutterstock

Okrasná a současně významná medonosná rostlina, léčivka i chutná zelenina. Těmito přednostmi se chlubí dnes neprávem opomíjené byliny a keře rodu sléz.

Rod čítá okolo tří desítek druhů, v naší přírodě z nich volně roste pět. Původní i vyšlechtěné jednoleté až vytrvalé byliny najdou na zahradě díky různému vzrůstu a vzhledu širší uplatnění.

Lékař všech nemocí

Tak se o bylině hovořilo v minulosti. Pojmenování sléz dostala kvůli vysokému obsahu slizu, který umí chránit a zklidnit sliznice a regenerovat je, například při zánětech hrtanu a hltanu i u žaludečních vředů. Účinný je též při střevních onemocněních. Spolu s tříslovinami působí protizánětlivě. Silice rozpouštějící hleny se osvědčují v léčbě dýchacích cest. Zevně se užívá ve formě kloktadel, obkladů, koupelí či jako součást pleťové a vlasové kosmetiky. Z dalších prospěšných látek se ve slézech nacházejí nenasycené mastné kyseliny, polyfenoly, terpenoidy, železo, vápník, vitaminy A, C, E a beta-karoteny.

Intenzivní zbarvení je typické pro květy slézu maurského, foto: Shutterstock

Nároky na pěstování

Slézy jsou plně mrazuvzdorné. Potřebují slunce, ale snesou polostín s dostatkem rozptýleného světla. Vyšší druhy uvítají místo chráněné před větrem, aby je nepolámal nebo nevyvrátil. Až na výjimky jim vyhovuje spíše vlhčí, ale dobře propustná, písčitá a vápenitá půda. Pro výsadbu volte buď předpěstované sazenice, anebo přímý výsev semen, přičemž jejich klíčivost je zhruba 50 až 60 %. Sázejte vždy do vlhké půdy, ideálně po dešti. V dalších letech se už množí samovýsevem. Zalévejte jen po výsadbě nebo za suchých dní, a to mírně, ideálně ráno a ke kořenům.

Listy kadeřavého slézu přeslenitého se připravují jako špenát, foto: Shutterstock

Sléz lesní

Dvouletá či vytrvalá léčivá bylina, latinsky Malva sylvestris, je někdy uváděna jako sléz obecný. Roste volně podél cest, plotů, na rumištích i loukách. Dosahuje výšky až 1,5 metru, listy s dlouhými řapíky jsou srdčité a dlanitě laločnaté, podobné muškátovým. Květy jsou pětičetné, korunní lístky na okrajích vykrojené v barvě od růžové přes růžovofialovou s tmavým žilkováním. Objevují se od června až do října. Vyšlechtěné odrůdy, např. ‘Zebrina’, mívají ještě kontrastnější žilkování, někdy na světlém podkladu, které se ke středu květu slévá do tmavé plochy. Všechny nadzemní části včetně mladých plodů, jimž se říká lidově koláčky, bochánky, homůlky apod., se dají konzumovat syrové či vařené. Pro léčebné účely se sbírá květ a list.

Velkokvětý sléz je ozdobou zahrady i nejrůznějších pokrmů, foto: Shutterstock

Sléz maurský

V našich podmínkách se víceletá bylina Malva mauritiana pěstuje jako letnička. Dorůstá až 180 cm, má jemně plstnatou lodyhu a pěti- až sedmilaločné listy s dlouhými řapíky. Velké růžové, fialové či fialovomodré květy s výrazným žilkováním vyrůstají po dvou až šesti v úžlabí listů od června do září. Listy lze sklízet kdykoli, květy s kalichem v době plného rozkvětu. Současně je tím rostlina vyprovokována k dalšímu nasazení poupat. Využívá se v kuchyni, jako léčivka mj. regeneruje pokožku, ve formě obkladu pomáhá po bodnutí hmyzem, při atopickém ekzému a syndromu suchého oka.

Rychlý vzrůst a něžné příjemně vonící květy předurčují sléz pižmový k doplnění nové výsadby, foto: Shutterstock

Sléz velkokvětý

Vzpřímené chlupaté lodyhy vytrvalé byliny Malva alcea dosahují 30 až 250 cm. Dolní listy jsou okrouhle srdčité pětilaločné a na okraji vroubkované, horní dlanitě třídílné až sedmidílné. Pětičetné květy uspořádané v řídkých hroznech mají světlerůžové až červenofialové zbarvení. Plody připomínají malé disky. Tento druh osidluje teplejší biotopy jako slunné stráně či okraje lesů. Spokojí se s chudší půdou. Listy, květy a plody se hodí do slaných i sladkých pokrmů.

Sléz lesní patří k nejrozšířenějším druhům, konzumovat se dá celá rostlina, foto: Shutterstock

Sléz přeslenitý

Druh, který je po staletí v Číně pěstován jako lahůdková zelenina, má více poddruhů. Nejznámější je sléz přeslenitý pravý (Malva verticillata subsp. verticillata) a sléz přeslenitý kadeřavý neboli kučeravý (Malva verticillata subsp. crispa). Velké dlanitě laločnaté listy mají v kuchyni stejné využití jako špenát, mladé lze přidat do salátů. Z rostliny se postupně otrhávají od května až do prosince a nové jim stále dorůstají. Svou až dvoumetrovou výškou patří k nejvyšším svého rodu. Drobné světle růžové či bělavé květy vyrůstají z paždí listů od července do října.

Vyšlechtěné odrůdy slézu lesního mají kontrastní žilkování květů, foto: Shutterstock

Sléz pižmový

Nenáročná okolo půl metru vysoká trvalka Malva moschata bývala považována za všelék. K léčbě i k vaření se využívaly listy, květy i nezralá semena. Pro rychlý růst a příjemně vonící něžné světle růžové či bílé květy se perfektně hodí pro zaplnění mezer v čerstvě založených výsadbách. Uplatní se rovněž v řezaných kyticích. Upřednostňuje polosuchá stanoviště s půdou chudou na vápno. Pro zhoustnutí a nasazení na květ rostlinu po prvním odkvětu seřízněte.

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock