Zahrada pod jílovou strání

Rubrika: Odpočinek na zahradě, rss-feed, Zahrada

Jen na málokteré zahradě jsou stěžejními prvky kamenná zeď, terasy a schody. Zahrada Vaškových z Rožnova pod Radhoštěm k nim patří.

Zahradu manželů Vaškových na obzoru rámuje Černá hora, začátek Radhošťského masivu, ale pozemek jako takový leží pod nestabilním svahem. Majitelé však dokázali z minusu udělat přednost a dali své nevelké zahradě kulisu složenou z teras a zídek.
Zdi připomínající mozaiku stavěli majitelé především na ochranu pozemku před sesuvy terénu, ale dali si mimořádně záležet na jejich ukotvení i vzhledu. Terasy vystavěli na betonovém základě a začínali tam, kde svah nejvíc ujížděl. Než dílo dokončili, uplynulo deset let.

Bývalo tu hliniště

„Původně bylo na místě naší zahrady hliniště, kde se těžila hlína na cihly. Při větších deštích nestabilní stráň neustále sjížděla, proto jsme se rozhodli, že to musíme zastavit,“ vysvětluje majitel.
To ještě manželé netušili, že nakonec budou muset kus po kuse obezdít celé hliniště. „Dali jsme si záležet a stráň jsme odkopali do hloubky. Díky tomu jsme se vyhnuli navážce a zmenšení plochy zahrady.“ V průběhu let vzniklo kamenné dílo podobné hradní zdi.
„Aby byla stráň přístupná a nepůsobila stroze, stavěli jsme ji i s náspy, schodišti a terasami lákajícími k posezení s vyhlídkou do valašské krajiny. Systém plošin a menších zídek vznikal nejprve nahodile, ale časem jsme mu dali fazonu.“

Zeď z pískovce

Během stavebních prací majitelé objevili zbytky středověkého milíře a u něj i několik zapomenutých cihel.
Měli štěstí, že materiál na stavbu zdí byl po ruce. Pochází z nedalekého kamenného stavení, které se pro věkovitost muselo zbourat. Základem teras se tak stal místní pískovec s vrstevnatou odlučností. Majitelé nejprve chtěli zídky vyskládat nasucho, ale jílové podloží bylo hodně neposlušné, takže kámen museli spojovat betonem.
Opěrné zdi jsou jižně orientované, takže když svítí slunce, pěkně se přes den prohřejí. Není divu, že se tu objevil i had. „Báli jsme se, že je to zmije, a požádali jsme pracovníky chráněné oblasti o odchyt. Nakonec z toho byla vzácná užovka hladká a putovala do jedné rezervace.“

Kamenný amfiteátr za domem vznikl z potřeby zpevnit svah. Horní okraj je zvýšený o živý plot

Niky pro astry a dlužichy

„Manželka jakožto výtvarnice s estetickým cítěním chtěla, abychom ve zdech vybudovali co nejvíce nik a kapes, aby se tam vešlo hodně rostlin a dekorací, které kamennou stavbu oživí,“ vzpomíná majitel. „Bylo to sice stavebně složitější, ale práce navíc se nám vyplatila. Daří se tu rostlinám v květináčích, ale i těm, které jsou vysazené volně, tedy hlavně astrám, dlužichám a tavolníkům.“
„Levandule si zídku tak oblíbila, že zabydlela i jednu docela malou kapsu, a neuvěřitelně se rozrostla,“ usmívá se spokojeně paní domu.
V kamenné stěně jsou zasazené i kopie gotických kachlí (majitel je keramik), zajímavě se tu vyjímají také valouny, které vznikly v proudu Bečvy omletím starých cihel. Vpravo od masivu zdi si manželé coby milovníci přirozenosti mohli „dovolit“ i jednu nasucho skládanou zeď s popředím dřevin. Dominují habry, které si oblíbili. Z habrů je i živý plot podél horní hrany pozemku. „Je nejen pěkně zelený, ale také úžasné pevný, takže se o něj můžete klidně opřít,“ libuje si pán zahrady. „Jen se musí hlídat a dvakrát do roka sestřihnout.“

Dřeviny a tvář zahrady

Habry však nejsou jedinou dřevinou na této mimořádné zahradě. Na horním okraji pozemku nad zdí bují bez černý. Stavební úpravy přečkala i vzrostlá lípa, ořešák a břízy, vše původní dřeviny. Majitelé si nepotrpí na exoty, na milost vzali jen jednu škumpu.
V dolních partiích, na ploše vlastní zahrady, převažuje udržovaný trávník. Celek je doplněn ptačím zobem, starší hruškou a borovicemi. Vchod na zahradu střeží tújový živý plot a smrk.
Místa na dolní části zahrady není mnoho, a tak majitelé vsadili na dominanty a kuriozity. Například v popředí zahrady nelze přehlédnout bohatě rozvětvený, střihem upravený strom obestavěný kruhovou zídkou s možností posezení. Jen málokdo by v něm poznal obyčejnou vrbu jívu.

Dekorace z palírny

Vaškovi jsou výtvarníci a mají velký smysl pro nadsázku, proto když objevili obří keramické amfory, které byly zrovna na prodej, neváhali a koupili je. Tušili, že z nich bude neobyčejná dekorace, kterou vyšperkují zahradu, i když jsou tak trochu nadlimitní. Amfory se na slunci pěkně lesknou a také opticky vyvažují masiv zdi v pozadí.
„Obří nádoby s hnědou glazurou je technická keramika, která se vyráběla v Hrušovanech asi tak před sto dvaceti lety,“ vysvětluje nám majitel. „Většinou byly určeny na různé chemikálie, ale ty naše dvě největší sloužily v palírně v obci Hovězí ke stáčení slivovice.“

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Zahrada pod jílovou strání